Necelé dvě desítky českých praktiků testují, jakým přínosem by byly ultrazvuky v ordinacích primární péče. Studie, jejíž výsledky mají být známy již v lednu příštího roku, by měla přesvědčit ministerstvo zdravotnictví a zdravotní pojišťovny, aby výše úhrad za výkon byla součástí úhrad nejen na specializovaných pracovištích, ale právě i u praktiků.
Co se dozvíte v článku
Ultrazvuk na vlastní náklady
„Vyšetření ultrazvukem v Česku hradí zdravotní pojišťovny pouze specializovaným pracovištím. Pokud by praktik přístroj chtěl nyní, musel by si jej pořídit na vlastní náklady a za výkony by nedostával žádnou úhradu,“ vysvětluje praktický lékař David Halata, který patří k těm, kdo ve své ordinaci testují práci s ultrazvukem.
Lékař také popisuje, jak taková studie vypadá: „Velmi zjednodušeně řečeno porovnáváme nálezy našich vyšetření ultrazvukem s nálezy při vyšetření specialisty u stejného pacienta. Předběžné výsledky ukazují, že se shodujeme ve více než 90 % případů, což je obrovský úspěch.“
TIP: Přečtěte si rozhovor s Davidem Halatou na téma Praktický lékař: Na lidi na venkově se zapomíná, jsou bráni jako méněcenní
Praktik, nebo specialista?
Praktik není ultrasonografista nebo jiný specialista, který musel absolvovat rozsáhlé školení a provést stovky vyšetření, aby vůbec mohl získat certifikaci. Jeho úkolem by ostatně ani nemělo být detailní vyšetření nebo podrobný popis například celého břicha pacienta s chronickými bolestmi.
Studie, která má za úkol prozkoumat bezpečnost a spolehlivost ultrazvukového vyšetření v ambulancích primární péče, se účastní také Dušan Zhoř, praktický lékař z Kyjova, podle kterého není třeba praktiky školit natolik rozsáhle jako specialisty:
„Naším záměrem je soustředit se pouze na velmi jednoduchá zjištění v určitých částech těla, abychom mohli lépe určit diagnózu. Navíc u pacientů, které velmi dobře známe,“ dodává lékař.
Přínos ultrazvuku v primární péči
Celkový přínos je zřejmý. Ultrazvuk v primární péči (tzv. Point-of-Care Ultrasonografie, POCUS) je již několik let běžný u praktiků v jiných evropských zemích. Odtud víme, že usnadňuje, ale hlavně urychluje stanovení diagnózy. To platí zejména ve chvíli, kdy jiná vyšetření nejsou tak jednoznačná a praktický lékař by pacienta odeslal na specializovaná pracoviště. Přičemž objednací lhůty jsou tam v řádu dnů, někdy až týdnů.
Oproti tomu by vyšetření ultrazvukem přímo v ordinaci praktického lékaře mohlo odpovědět na některé otázky ohledně diagnostiky téměř ihned.
David Halata neskrývá nadšení z této možnosti: „Byla by to revoluce v primární péči v České republice. Za posledních 25 let nedošlo v naší specializaci k větší změně v diagnostice nebo ve směřování pacienta. Snad možná kdysi bylo podobnou změnou zavedení EKG, ale ultrazvuky s šíří vyšetření, které mohou nabídnout, určitě ovlivní naši práci mnohem víc.“
Příběhy z praxe ukazují, proč chtít ultrazvuk
Konkrétních případů z letošního roku, kdy ultrazvukové vyšetření pomohlo v ordinacích primární péče, je už nyní mnoho. A v zásadě mají jedno společné: benefit hlavně pro pacienta.
Rychlé vyšetření odhalilo zápal plic
David Halata zmiňuje třeba mladého, jinak zcela zdravého pacienta ve věku 31 let, který byl třetí den pozitivní na covid-19. Cítil se lehce unavený a měl zvýšenou teplotu.
Fyzikální vyšetření nepřineslo nic překvapivého. Na plicích nebyl poklepem slyšet jakýkoli nález, saturace, tedy okysličenost krve, vykazovala také dobrou hodnotu a ukazatel zánětu CRP z prstu byl jen lehce zvýšený, což je u covidové infekce celkem běžné a není obecně nutné ani podání antibiotik.
V tuto chvíli by byl pacient pravděpodobně poslán domů a byla by mu doporučena symptomatická terapie. Nicméně v ordinaci byl ultrazvuk. „Na obou plicích byly vidět dlouhé bílé čáry, které vertikálně procházejí obrazem, což je typický nález pro oboustrannou pneumonii, tedy covidový zápal plic,“ vysvětluje praktik.
Díky vyšetření, které trvalo pouhé tři minuty, byl pacient ihned předán záchranné službě a odeslán k hospitalizaci do nemocnice. Vstupní rentgen srdce a plic v nemocnici potvrdil těžkou covidovou pneumonii. „Nabízí se otázka, jaký by byl průběh nemoci tohoto pacienta, pokud bychom neměli v ordinaci ultrazvuk,“ říká lékař.
Zachráněná ledvina
Jiný příklad zmiňuje 72letou pacientku, která si přišla pouze pro žádanku na magnetickou rezonanci bederní páteře. Vyšetření bylo doporučeno neurologem a ortopedem. Pacientka trpěla trvalými, postupně se zhoršujícími bolestmi bederní páteře v klidu i při pohybu. Neměla teploty ani žádné močové potíže.
Při fyzikálním vyšetření poklepem na bedrech může lékař vyslovit podezření na zánět ledviny. Nicméně ukazatel zánětu CRP byl jen lehce zvýšený a v moči byl také jen lehký nález.
„V tuto chvíli by byla pacientka velmi pravděpodobně zaléčena antibiotiky pro podezření z lehkého zánětu močových cest. A byla by poslána do nemocnice na plánované ultrasonografické vyšetření ledviny a břicha, jehož termín by byl pravděpodobně až za několik dnů, možná za dva až tři týdny,“ popisuje běžnou praxi lékař.
Ultrazvukové vyšetření přímo v ordinaci téměř ihned ukázalo poškození ledviny, která v sobě hromadila moč. To podle lékaře vede v řádu hodin nebo jednoho až dvou dnů k nevratnému poškození orgánu. „Naše vyšetření trvalo pouhé dvě minuty a naprosto změnilo směřování léčby pacientky, která byla ihned odeslána na akutní urologické vyšetření, a ještě týž den jí byl zaveden stent, který rozšířil močové cesty,“ dodává David Halata.
ČLÁNKY DO MAILU