Tato bylinka s typickou aromatickou vůní pochází z čeledi hluchavkovitých a zahrnuje něco okolo 60 druhů, z čehož se využívá více než 7 druhů k různým použitím, například pro okrasné účely, v léčitelství či kuchyni.
Bazalka může dorůstat do 20 až 60 cm, pyšní se vejčitými kopinatými listy a bílými květy. Dá se sehnat předpěstovaná v květináči nebo si ji můžete vypěstovat i sami ze semínek.
Bazalka je vhodná k použití v teplé kuchyni, tehdy se její chuť ještě násobí
Jak si bazalku vypěstovat doma
Při pěstování bazalky je nejdůležitější dostatek světla a tepla, pokud nemáte vlastní zahrádku, nevěšte hlavu, tato rostlinka se dá pěstovat i v truhlících na balkónech či oknech a dokonce i v bytě. S výsevem byste měli začít v březnu nebo dubnu, půda volíme organickou a lehce propustnou, do které přimícháme trochu perlitu, který nám zajišťuje provzdušňování.
Semínka sejte řídce na povrch a mírně je zatlačte. Umístěte je na světlé místo a nezapomínejte na pravidelnou zálivku. Asi po 3 týdnech vyrostlé bylinky se 4 až 6 lístky přesaďte do truhlíků či na záhon. Při přesazování rostlinku chyťte pod listy a zlehka ji vytáhněte, přitom dávejte pozor na kořínky, abyste je nepoškodili.
Čtěte také: Bylinky ze supermarketu rychle zvadnou. Jde to i líp
Při pěstování v bytě je dobré mít několik květináčků s různou dobou výsevu, abyste si ji mohli vychutnávat neustále čerstvou. Pro tento typ pěstování je nejvhodnější bazalka pravá – balkonová. Pozor si dávejte, jestliže chcete pěstovat bazalku na zahrádce. Přesaďte ji na záhonek až koncem května, protože jinak by jí mohly přízemní mrazíky ublížit. Nejvhodnější je ji pěstovat vedle rajčat, neboť jí vyhovuje stejně bohatá půda a pravidelné zalévání, navíc při pěstování u rajčat a okurek je chráněna před padlím a dokonce zvyšuje vůni rajčat.
Chcete-li, aby byla vaše rostlinka košatá a vydržela co nejdéle, je důležité ji při dorůstání zaštipovat, odstřihávat mladé lístky a vrcholky výhonků. Jelikož je bazalka žíznivka, potřebuje dobrou zálivku a nesmí vám vyschnout, jinak bude mít tuhé kožovité lístky. Vhodné je ji zalévat ráno a večer. Jestliže se chcete zbavit otravného hmyzu, pak je dobré pěstovat bazalku v květináči na okně, je totiž skvělým repelentem.
Kdy sklízet
Nejlepší je období před kvetením, v tu dobu je totiž její aroma nejsilnější. Pokud se o ni dobře staráte, můžete sklízet už během června a jelikož rostlinky pouze seříznete, dočkáte se dokonce i druhé úrody, která přijde v září. Po uříznutí musíte bazalku ihned zpracovat, jinak rychle ztratí svou výraznou chuť.
Jak bazalku uchovávat
Pokud máte nadbytek bazalky a chcete si ji uchovat na pozdější konzumaci, je nejlepší volba mrazák, protože jen tak si bazalka uchová veškeré léčivé látky. Propláchněte větvičky studenou vodou a zavěšené je nechejte uschnout. Dále otrhejte všechny lístky a uložte je do mikrotenových sáčků, ze kterých vysajte vzduch. Takto připravené lístky bazalky můžete nyní dát zamrazit.
Pokud si chcete bazalku usušit, rozložte ji do tenkých vrstev a dejte ji do stínu. Teplota při sušení by neměla být vyšší než 35 °C.
Léčivé účinky
Jelikož má bazalka velký obsah vitaminu C, minerálních látek, silic a tříslovin, je její využití ve zdravotní oblasti rozsáhlé. Má blahodárné účinky na trávicí trakt, tudíž zvyšuje chuť k jídlu, působí proti nadýmání, povzbuzuje trávicí činnost, odbourává tuky a stimuluje tvorbu žluči. Dále kompletně zlepšuje metabolismus a zároveň je jedním z nejúčinnějších přírodních antidepresiv. Éterický olej zmírňuje bolesti hlavy. Jako kloktadlo se využívá při aftech či zánětech dásní, obklady ze šťávy z listů jsou zase účinné při špatném hojení ran, na opruzeniny nebo při bodnutí hmyzem. V neposlední řadě se využívá na bolesti kloubů, revmatické obtíže a pohmožděniny. Ovšem u těhotných žen a dětí do 12 let se nedoporučuje.
Využití v kuchyni
V kuchyni můžeme pracovat s čerstvou, sušenou či mraženou bazalkou, nejčastěji se využívají pouze lístky, ale nemusíme se bát použít i části květů. Vhodná je do omáček, polévek, těstovin, masa či třeba na pizzu, protože při tepelném zpracování se její chuť ještě násobí.
U studené kuchyně ji můžeme přidat k sýrům, rajčatům, rybám, salátům, do těstovin nebo omáček, v bylinkových octech, dresincích či marinádách.
ČLÁNKY DO MAILU