Pohanka obecná patří do čeledi rdesnovitých, kam náleží také rebarbora a šťovík. Pohanka je jednoletou bylinkou dorůstající do výšky 0,5 m. Lodyha bylinky v průběhu roku získává červenou barvu, kvete hustě, zelenobíle s červenými tečkami. Plody pohanky asi znáte – jedná se o ostře hranaté nažky. Pohanka pochází z Číny a svůj název získala podle pohanských nájezdníků. Je velmi přínosnou zemědělskou plodinou. Pěstuje se jako píce – potrava pro hospodářská zvířata, jako zelené hnojení, je medonosná, z nati se získává rutin. Pohanka je dobře prodejnou obilovinou zejména v biokvalitě. Neobsahuje lepek a je vhodná pro lidi s celiakií. Je velmi všestrannou bylinkou, prakticky nemá v léčebném smyslu obdobu. Je vhodná i pro těhotné a kojící ženy, protože příznivě ovlivňuje vývoj plodu.
Pohankové nažky jsou fenoménem pro zdravý cévní systém
Využití v kuchyni
V kuchyni pohanku můžete použít do zeleninových polévek, do vývaru jako zavářku nebo uvařit samostatně. Zkuste pohankovou kaši nebo vařenou přimíchat do zeleninového salátu. Zbylou uvařenou pohanku si můžete dát nasladko. Pohanku můžete použít ve formě pohankové mouky, kterou zaměňte v moučnících za klasickou. Z pohankové mouky můžete vytvořit těstíčko na obalení masa nebo zeleniny. Lze ji použít prakticky do všech pokrmů s moukou, i jako přílohu. Zkuste ji přimíchat do směsi na karbanátky nebo bramborák či pohankové placky. Můžete ji k masu zapéct jako přílohu s cibulkou a česnekem. Z vařené pohanky uděláte velmi jednoduše pohankovou pomazánku: přidejte česnek nebo na jemno nasekaný pórek. Rutin, nejcennější složka obsažená v pohance, nejlépe funguje s vitamínem C. Při konzumaci pohanky tak přidejte do jídelníčku ovoce a zeleninu, které vitamín C obsahují (viz vitamín C v potravinách).
Jak pěstovat pohanku
Pohanka je na pěstování nenáročnou, ale teplomilnou bylinkou, která velmi rychle roste. Klíčí při teplotě min. 7 °C. Vysévejte ji nejdříve po 13. květnu do lehké, hlinitopísčité půdy, vysévejte do řádků od sebe vzdálených 10 cm. Sklízíme ji již 3 týdny po zasetí. Je vhodná i na malé zahrádky, kam ji můžete vysít ještě na podzim, po sklizni mrkve a petržele.
Kdy sklízet a jak uchovat
Pohanka se pěstuje pro plody – nažky. Nažky mají hnědou, černou nebo šedou barvu, podle odrůdy. Sbírá se také pohanková nať, ze které se připravují nálevy. Pohanka se sklízí, když je většina plodů zralá – dozrávají postupně. V tom je menší nevýhoda vlastního pěstování, pokud totiž plody nestihnou dozrát (např. před zimou), sklízejte pouze nať. Pohankové plevy jsou bohaté na obsah železa a používají se na přípravu čaje. Slupky z plodů můžeme pomlít na prášek a ten užívat při poruchách trávení.
Babské rady
Pohankové nažky čistí organismus, dobře působí proti škodlivinám v těhotenství, při léčbě střev a při snižování cholesterolu. V zimních měsících prohřívají organismus. Pohanka pro bylinkářské účely by se měla sbírat v červnu, mezi 14. a 16. hodinou. Aminokyseliny obsažené v pohance působí preventivně proti oparům (herpes virům).
Léčivé účinky
Pohankové nažky jsou fenoménem pro zdravý cévní systém u žen. Působí proti červeným nitkám na stehnech, na tvářích a proti praskání žilek v oku. Pro muže je vhodnou prevencí pro zachování potence. Všem pak pomáhá k udržení zdravého srdce. Pohanka obsahuje velké množství vlákniny, proto je vhodná při dietách. Obsahuje bioflavoid rutin (bezkonkurenčně nejvyšší množství), vitamíny skupiny B, vitamín C a E, draslík, fosfor, vápník, selen, hořčík, v malém množství železo, měď, mangan, niacin a zinek. Obsahuje také bílkoviny a 18 druhů aminokyselin. Pohanku užíváme při výskytu křečových žil, hemeroidech, bércových vředech. Je vhodná také při poruchách žilního systému končetin, na jejich dobré prokrvení. Pomáhá předcházet praskání cév, a tím i mozkovým příhodám. Ochraňuje naše cévy zevnitř – snižuje krvácivost z nosu a dásní, je prevencí modřin na těle. Homeopatické tinktury se používají při zánětech pokožky, ekzémech, při ateroskleróze a při vysoké sedimentaci.