Rebarbora je známá také pod názvem reveň. Je to vytrvalá rostlina dorůstající výšky až dvou metrů, patří do čeledi rdesnovitých. Původem je rebarbora z Číny a Tibetu, v Evropě se pak pěstuje od 18. století. Největší pěstitelé jsou v Anglii, připadá na ně 60 % z celkové produkce rebarbory. Možná jste se s ní ještě nesetkali a je pro vás novinkou k ochutnání i pěstování. Jak tedy rebarbora vypadá? Má mohutný růst. Lodyha rebarbory je červenohnědá, ukončená chomáčem květů. Postranní listy jsou velké, dlouze řapíkaté, mají srdčitý tvar. Rebarbora kvete v červenci a srpnu.
Listové čepele rebarbory nepoužívejte. Obsahují velké množství kyseliny šťavelové a jedovaté sloučeniny
Využití v kuchyni
Ke konzumaci se využívají řapíky listů. Nepoužívejte listové čepele, které obsahují velké množství kyseliny šťavelové a jedovaté sloučeniny. Řapíky očistěte a oloupejte, jako např. chřest, od tvrdé horní slupky a nakrájejte na kostičky. Takto připravenou rebarboru můžete spařit vroucí vodou a ještě dooloupat tvrdší vlákna. Pokud připravujete bublaninu ap., pokládejte rebarboru na těsto jako jiné ovoce, více ji však procukrujte, má lehce nakyslou až štiplavou chuť. Tu způsobuje obsah kyseliny jablečné a citrónové.
Pro ty, kdo rebarborový koláč znají, máme tip na výborný rebarborový džem. Rebarboru povařte 5 minut, přidejte banán a šťávu z jednoho pomeranče. Povařte dalších 5 minut a přidejte Gelfix. Poté ještě horké plňte do sklenic.
Jak rebarboru pěstovat
Rebarbora je nenáročná na pěstování. Dobře snáší i chladnější podnebí. Můžete ji klidně pěstovat v rohu zahrady nebo za skleníkem. Vyhovuje jí stinnější část zahrady, ale vydrží i na plném slunci. Protože je to rostlina robustnější, její umístění si dobře promyslete. Je mrazuvzdorná, ale neprospívá v kyselých půdách a mokřinách. Vyberte pro pěstování rebarbory tu část půdy na zahradě, která je dobře zásobená živinami. Půdu můžete předem provápnit (přivápňujeme 1× za 3 roky). Osvědčené jsou výsevy na podzim do prohnojeného záhonu. Lze ji však také předpěstovat v květináči nebo teplém pařeništi na jaře a v polovině května přesadit na místo určení. Rebarbora vyroste zhruba za dva roky, pak je již dost velká na pravidelnou sklizeň a bude plodit zhruba dalších deset let. Množit ji můžete dělením trsů nebo odnožemi ze starších rostlin, což je metoda účinnější a rychlejší.
Kdy sklízet a jak uchovat
Rebarbora se sklízí od konce května do konce června. Na další zpracování používejte pouze řapíky. Ty můžete buď celé zamrazit nebo uchovat jako rozvařený kompot. V Anglii a možná i dalších zemích se rebarbora „rychlí“ tak, že se na jaře čerstvé výhony pokryjí netkanou textilií a zpracovávají se vybělené svěží řapíky.
Babské rady
Rebarbora by se měla sklízet a zpracovávat do 21. 6., pak již prý obsahuje větší množství kyseliny šťavelové. Dříve se doporučovaly listy rebarbory na koupele rukou a nohou při revmatických potížích. Horké rebarborové obklady se používaly na obklady kolem ledvin při močových kaméncích. Do odvaru z listů se namáčel kapesník nebo se listy k obkladům prohřály a nadrtily. Při těchto obtížích se ale nedoporučuje rebarboru konzumovat.
Léčivé účinky
Rebarbora není vhodná pro těhotné a kojící ženy. Obsah šťavelanů obsažených v rebarboře může být škodlivý. Rebarbora se nedoporučuje ani pro děti do 10 let. Rebarbora v malé dávce působí blahodárně na žaludek, protože pomáhá vstřebávat potraviny. Působí na optimální tvorbu žluči a při větším množství působí močopudně. Obsahuje velké množství vlákniny, je tedy vhodná při redukčních dietách. Váže na sebe tuk. Zdraví prospěšný je vysoký obsah vitamínu C, B a E. Ten lidský organismus potřebuje zejména na jaře pro dobrý start a překonání jarní únavy. Z minerálů obsahuje draslík, hořčík a zinek.
ČLÁNKY DO MAILU