Léčivé účinky bylinek pomáhají i dětem. Zvláště v zimě, kdy se pediatrické ordinace plní pacienty, umějí být skvělým pomocníkem.
Věk dítěte a bylinná léčba
Bylinnou léčbu v podobě čajů a odvarů je vhodné naordinovat dětem nejdříve ve věku šesti měsíců, některé až po prvním roce života. Přesto mohou o bylinné léčbě uvažovat i rodiče miminek a využít je do koupele nebo k inhalaci.
Rovněž v pozdějším věku je třeba užívat byliny opatrně a v malém množství.
Rýma, kašel, chřipka
- Většinou je považujeme za plevel a přitom jsou léčivé, a dokonce vás zbaví kašle. Přinášíme vám osm jednoduchých receptů na léčbu kašle.
- Běžné nachlazení, dlouhotrvající kašel a rýmu léčíme stále velmi často antibiotiky. Přitom na většinu virových onemocnění nezabírají. Pokud v těle probíhá zánět, jsou antibiotika na místě. Přesně to dokáže rozeznat CRP test.
- Rýma je různá a na každou platí jiná homeopatie.
- Trápí vás častá rýma nebo suchý kašel? Možná zvažujete nákup zvlhčovače vzduchu. Nevybírejte jen podle designu.
Kašel zmírní divizna
Kašel a bolest v krku jsou jednou z nejčastějších zdravotních obtíží, které v zimním období trápí malé pacienty.
Pomůže především jitrocel kopinatý, bylinka, která obsahuje látky, jež mění viskozitu hlenu a tím podporují vykašlávání.
Kromě jitrocele je při léčbě dýchacích cest užitečná také mateřídouška obecná. Ta obsahuje silice, jako jsou thymol, cymen a karvakrol, které zmírňují průběh kašle. Tato bylina je vhodná jak k zevnímu užití, tak k inhalaci. Podobné účinky má tymián nebo sléz maurský.
„Výborně pomáhá i divizna velkokvětá. Její součástí jsou flavonoidy, třísloviny a saponiny, což jsou velmi užitečné látky pro léčbu suchého i vlhkého kašle. Divizna však umí chránit i sliznici dýchacích cest, na které zanechává ochranný film proti vysychání. Snižuje také nutkavost ke kašlání,“ přibližuje bylinkářka Jarmila Podhorná ze společnosti Naděje, která se zabývá výrobou přípravků z rostlin.
K dalším bylinným prostředkům působícím příznivě na dýchací aparát patří zpracovaný žampion v tinktuře. „Patří k přírodním antibiotikům dýchacího aparátu,“ doplňuje bylinkářka. Účinná je také tinktura z květů měsíčku.
„Největší příznivé účinky mají ovšem gemmoterapeutika (výtažky z pupenů, pozn. red.), a to z černého rybízu, která zároveň zvyšují imunitu, a dále z pupenů habru a modřínu,“ doporučuje Jarmila Podhorná.
Na odhlenění je ideální připravit dětem čaj z jitrocelových listů a květů divizny a slézu. Popíjet by se měl maximálně deset dní.
S rýmou zatočí heřmánek
Zánět nosní sliznice, který doprovází výtok, kýchání, svědění i snížená průchodnost v nose, je nepříjemnou a dlouhotrvající obtíží. Patří mezi obvyklé zdravotní problémy, které obtěžují po mnoho dní v zimním období.
Rýma bývá následkem virové infekce, která napadne sníženou dětskou imunitu. Nejlépe ji zažene inhalace z rostlinných extraktů. Vlhký parný vzduch totiž uvolňuje nos, zklidňuje dutinu a má blahodárné účinky na poškozenou sliznici. „Při rýmě vsaďte především na heřmánek pravý. Tato bylinka působí všestranně, je protizánětlivá, protibolestivá a dezinfikuje. Vyvolává také uklidňující pocity a podporuje celkový imunitní systém. Heřmánek je pro děti velmi užitečný. Abychom působili na regeneraci sliznice v nosní dutině, je třeba ji regenerovat bylinkami, jako např. pýrem či měsíčkem, ale také podpořit organismus v boji s bakteriemi a viry, které mohou problémy vyvolávat. Patří sem tinktura ze semene grepu, lichořeřišnice a česneku. Z gemmoterapeutik nám mohou pomoci černý rybíz, líska a habr,“ říká bylinkářka Jarmila Podhorná.
Kromě heřmánku jsou výbornými přísadami inhalace ještě tymián, máta, šalvěj nebo levandule.
Na chřipku pomáhá lípa
Kašel a rýma patří mezi typické symptomy zimních virových onemocnění, jako jsou chřipka nebo nachlazení. U dětí se tyto choroby šíří násobně, protože se více pohybují v kolektivech, především v jeslích a mateřských nebo základních školách.
Odborná spolupráce:
Jarmila Podhorná
Bylinkářka ze společnosti Naděje, která se zabývá výrobou přípravků z rostlin.
První pomocí při nachlazení nebo chřipce může být opět heřmánek, skvělé účinky má ale také lípa obecná. Svými potopudnými vlastnostmi utlumuje horečku a současně podporuje močení, díky čemuž odvádí z těla ven škodlivé látky. „Nejoblíbenější lékovou formou je nálev. Zkušenosti ukázaly, že nejúčinnější aplikace potopudného léčiva je po třetí hodině odpoledne a pak večer. Lipový čaj podáváme s citronem, malinovou šťávou nebo v koncentraci s acylpyrinem,“ radí bylinkářka.
Vhodné je poohlédnout se také po šípku, který je známý vysokým obsahem vitaminu C, i po bylině echinacea nebo gemmoterapeutiku z vrby, které působí protivirově, snižuje teplotu a posiluje imunitu.