Dobrý článek, zasmál jsem se a zavzpomínal...
V posledních letech jsem se setkal s něčím otřesným. Skupina lidí, pravděpodobně bez špetky fantazie a vtipu v krvi, se domluví na "šprýmu". Jejich "šprým" však nemá absolutně žádnou pointu, není v něm žádný nadhled, a rozhodně nejde o vtip. Ani podle intonace hlasu nic nepoznáte. Prostě nic, co by bystřejší mysl mohla odhalit a pobavilo ji to.
Je to třeba něco ve stylu, že vás pošlou za ředitelem (nebo účetní), protože s "vámi chtěli mluvit". Proč by nechtěli, dělají to každý týden několikrát, zrovna mne nezastihli... Nic nenaznačuje vtip.
Jsou schopni někomu nakecat, že někdo volal že je ve špitálu a máte za ním zajet. Zavolají vám až když jste odjel, telefonem.
Takovéhle ne-vtípky si dělají navzájem a baví se tím. Zažil jsem hodně chlapských kolektivů, ale na něco takového jsem narazil prvně a nijak extra mi to nesedlo. Naštěstí, nešlo u této skupiny o šikanu, nebo nějaký soustředěný útok na jednotlivce, takže se dalo zapadnout i bez sdílení tohoto druhu humoru.