Nebojte se sypaných čajů, vzkazuje Jaromír Horák, který spolu s Květou Bílkovou byli coby první Evropané přijati do Mezinárodní čajové unie. A ujišťuje, že časem objevíte určitě ten svůj oblíbený čaj, který si budete rádi připravovat každé ráno.
Také zjistíte, že zatímco některé čaje se hodí pít více v létě, jiné v zimě. Ostatně je to jako s vínem. V létě se obvykle dává přednost bílému vínu, zatímco v zimě těžšímu červenému. Za tepla pijeme více bílé a světlé čaje, za chladu tmavé oolongy a černé čaje. Při čajových objevech je dobré dodržovat několik zásad, aby člověk neztroskotal dříve, než ten svůj čaj nalezne.
Kde čaj nakupovat?
Výhradně v čajovnách. Jedině v nich dostanete čerstvý čaj, třeba už dva měsíce po sklizni. Na jaře jako first flush a na podzim z druhé sklizně pod označením second flush. Jaromír Horák z pražské Čajové školy na Kampě doporučuje koupit si třeba tři sáčky čaje najednou, ten, který vám nejvíce zachutná, si koupit znovu a místo těch dvou zbývajících jiné dva. Tak se nejlépe „prodegustujete“ škálou čajů. Je totiž škoda vázat se pouze na jeden druh čaje. Přišli byste o velké dobrodružství z poznávání, což k čajové kultuře náleží.
Doba trvanlivosti čaje se sice udává až dva roky, ale čím je čaj starší, tím méně vůně a chuti si čajové lístky uchovávají. Nic mu není, ale pijete vlastně takovou limonádu. „Rozeznávat chuťové jemnosti je na pití čaje to nejzábavnější,“ podotýká Jaromír Horák. Při vhodném skladování ani rok starý čaj ale nepřijde o svoji kvalitu. Doma je nejlepší čajové lístky uchovávat v takzvaných prachovnicích z tmavého skla, což jsou laboratorní nádoby se zabroušenou zátkou.
Samozřejmě, že je dobré znát také základní druhy čaje. Ty se dělí podle stupně oxidace. Jako když rozkrojíte jablko, které na vzduchu hnědne. Pokud se čajové listy rychle po sklizni vysuší a tím se zamezí jejich oxidaci, získá se zelený čaj. Když se čajové lístky nechají zoxidovat na dvacet až osmdesát procent, vznikne velká skupina čajů, takzvané oolongy, které u nás stále ještě nejsou doceněny. Oolongy se dělí podle stupně oxidace na světlé a tmavé. Logicky od padesáti procent směrem dolů jsou světlé oolongy a na opačné škále stojí tmavé oolongy. Podle barvy čajových lístků se také někdy nazývají polozelené či modrozelené. Černý čaj je pak zoxidovaný na sto procent.
Proč nechutná?
„Velmi často si lidé stěžují na zelený čaj, že jim nechutná, protože je moc hořký,“ říká Jaromír Horák. Kde je chyba? „Buď použili nekvalitní čajové lístky, anebo si ho špatně připravili. Neměli správnou teplotu vody a neodhadli dobu louhování,“ vysvětluje. Přichystat si zelený čaj je totiž pro laika nejnáročnější. Jak si tedy připravit zelený čaj?
Vezmete si malou konvičku a misku. Pro jednoho člověka o obsahu deci a půl až dvou deci. Vroucí vodu do ní nalijte a pak přelijte z konvičky do misky. Ohřejete si nádobí a zároveň zchladíte vodu. Do ohřáté již prázdné konvičky nasypte čaj, asi tak, abyste zakryli dno, a zalijte vodou z misky. Počkáte minutu a nalijete do misky. A můžete pít. Jaromír Horák ujišťuje, že celý proces netrvá déle, než když si do hrnku dáte sáček s drceným čajem zakoupeným v supermarketu, zalijete vodou a několik minut louhujete.
Čím je čaj tmavší, tím teplejší vodou se zalívá. Černý čaj vodou vroucí. A jak dlouho čaj louhovat? Nejlepší je si to vyzkoušet. Raději kratší dobu než delší. Pokud se vám první nálev zdá slabý, není nic jednoduššího, než čaj z misky přelít zpátky do konvičky a ještě chvíli počkat.
Čtěte téma: Zelený čaj: je skutečně tak zdravý?
Jeden, či více nálevů?
Jsou čaje, které po jednom vylouhování vyhodíte. Vysoce kvalitního čaje by byl ovšem hřích se zbavit hned. Jeho lístky se otevírají postupně a také postupně ze sebe vydávají to nejlepší. Jeho chuť graduje. U zelených čajů bývá nejlepší druhý nálev, u oolongů kulminuje chuť u třetího a čtvrtého nálevu. Černé čaje bývají „ jednorázové“ i „vícenálevové“. Důležité je, aby předtím, než si budete připravovat druhý či třetí nálev, v konvičce nikdy nezůstala voda, ale pouze čajové lístky, které budete znovu přelívat. Samozřejmě, že ne s odstupem půl dne, protože by neměly vystydnout. Jsou čaje, které unesou i pět šest nálevů.
I do pet láhve
Vypadá to jako barbarství. Hrajeme si s konvičkami a miskami a najednou si uděláme čaj v pet láhvi? Jaromír Horák na tom nevidí nic špatného. Čaj se dál louhovat i za studena a nemusí se k tomu používat extra kvalitní čaj. Jak říká, stačí střední třída. Zalije se studenou vodou a uloží na hodinu či dvě do ledničky.
Tři až pět misek denně
Ačkoliv je čaj hned po vodě nejrozšířenějším nápojem na světě, není třeba jej vypít litry denně. Můžete se „přečajovat“. Začne vás bolet hlava i břicho. Čaj stejně jako káva totiž tělo dehydruje. „Často se setkávám s lidmi, kteří se chlubí, jak dodržují pitný režim, protože vypijí dva či tři litry čaje,“ připomíná Jaromír Horák. „Nemají se čím chlubit. K povzbuzení stačí vypít tři až pět misek denně,“ dodává.
Čtěte dále: K čemu je nám dobré pití čaje?
Čaj k vínu i k jídlu
Asijská tradice nedoporučuje, jaký čaj se hodí pít ke kterému jídlu. Například Japonci pijí, vzhledem k tomu, že jejich kuchyň je hodně výrazná, ke všemu konzumní čaj s praženou rýží. Ale opět je to jako s tím vínem. K bílým masům se hodí více světlé čaje, zatímco ke steaku tmavé.
Jaromír Horák si to už několikrát vyzkoušel v praxi při degustačním večeru, kde se vše odvíjelo od podávaných vín. K vínu se přiřazovalo vhodné jídlo a na závěr každého chodu i čaj. Malá mistička silného čaje tvořila přechod mezi jednotlivými pokrmy. Obohatila degustaci o třetí rozměr chutě a zároveň čaj „vypláchl“ hostům pusu. A jaký čaj se servíroval po rybě? Japonský chutnající jako mořská řasa nori.
Přečtěte si: Čajovny by měly své zákazníky vychovávat v pití čaje
Samouk, nebo školák?
Čaj zlepšuje náladu a duševní pohodu. Má napomáhat při Parkinsonově a Alzheimerově chorobě, při léčbě sklerózy i rakoviny. Snižuje proces stárnutí, cholesterol v krvi, urychluje metabolismus a spaluje tuky. Podporuje krevní oběh, zlepšuje trávení a má desinfekční účinky.
Určitě tak stojí za to jej přizvat do nápojového lístku dne. Kdo si chce osvojit více čajovou kulturu, má dvě možnosti. Zdolávat ji coby samouk, nebo vyhledat některou z čajových škol. Najdete je například na adresách www.cajomir.cz či www.urasenke.cz.
ČLÁNKY DO MAILU