Nejdřív ze všeho je potřeba říct, že léky se mají zapíjet. Naštěstí zrovna tohle ví většina Čechů, podle průzkumu jen dvě procenta lidí pilulky polykají nasucho. Jenže kolik tekutiny je dost a hlavně jaká by to měla být?
Co se dozvíte v článku
Dvě deci čisté vody
Léčiva by se měla zapíjet pouze a jen čistou vodou – kohoutkovou, či balenou – a to v množství alespoň 200 ml. Pokud máte na výběr, nepoužívejte vody s vyšším obsahem vápníku nebo hořčíku, protože jejich vysoké hodnoty mohou negativně ovlivňovat vstřebatelnost léků, a tím i jejich účinnost.
Průzkum DrugAgency podporovaný Oborovou zdravotní pojišťovnou (OZP) přitom ukázal, že už v tom, jakým množstvím vody léky zapíjíme, máme mezery. Zhruba každý druhý člověk (cca 49 %) zapíjí léky jen asi polovinou sklenice, tedy zhruba 1 deci.
Dvěma pětinám (cca 42 %) populace stačí k zapití léčiv pouze 1–2 doušky nápoje. A zmíněná 2 procenta pacientů léky rovnou polyká, aniž by se napili.
„Léky bychom měli zapíjet ideálně plnou sklenicí vody (2 dl), což u nás dělá jen cca 8 procent respondentů, z toho je 13 procent žen a pouhých 2,4 procenta mužů ze všech dotazovaných. Je to ale důležité, aby se léky správně rozpustily,“ popisuje farmaceut Josef Suchopár, zakladatel společnosti DrugAgency.
Špatně jsou džusy, cola i čaje
A teď to důležitější – čím léky zapíjet? Už to tu zaznělo – vodou. Jen tak budete mít jistotu, že zafungují správně a splní svůj účel.
„Až budete zapíjet léky, vyhněte se hlavně grapefruitové a brusinkové šťávě, ale také jablečnému moštu, mléku a čaji černému, zelenému i rooibosu. Nejsou vhodné ani nápoje s kyselinou fosforečnou (například Coca-Cola), zeleninové šťávy a samozřejmě už vůbec ne alkohol. Látek obsažených v nápojích, které mohou různými způsoby ovlivňovat fungování léků, je celá řada, a to je i důvod, proč lékaři preferují čistou vodu,“ vysvětluje doktorka Jana Ježková.
Grep blokuje enzymy
Například grapefruitovému džusu bychom se měli vyhnout, protože ovlivňuje enzym CYP3A4. „Ten se nachází v tenkém střevu a játrech a je zodpovědný za metabolismus mnoha léků. Jakmile grapefruitová šťáva tento enzym blokuje, může to vést ke zvýšení hladiny léků v krvi, což zvyšuje riziko nežádoucích účinků a může dojít k předávkování. To se může projevit třeba bolestí svalů nebo poškozením ledvin,“ vysvětluje lékárník Suchopár.
Jak ovlivňuje léky čaj?
A kdy už můžeme?
Otázka, za jak dlouho po užití léku už se džusu či čaje můžeme bez obav napít, nemá úplně přesnou odpověď. Podle odborníků ale stačí jedna hodina po zapití prášku.
Záleží přitom ale i na množství nápoje. Jedna menší sklenička džusu nebo čaje neudělá problém ani o něco dřív, naopak pokud mluvíme například o půl litru nápoje, měli bychom interval dodržet.
Velmi oblíbený čaj se také nehodí, přestože po něm kvůli zapíjení sáhne čtvrtina pacientů. Kombinace různých typů čajů s léky může vést k nepředvídatelným interakcím, které mohou oslabit, nebo zesílit účinky léků.
Černý čaj může způsobovat snížené vstřebávání léků, a tím i jejich účinnost. Zelený čaj může být zodpovědný za zvýšení hladiny léků v krvi, protože může bránit jejich odbourávání, čímž hrozí zvýšené riziko nežádoucích účinků a toxicity. A ani bylinné čaje nejsou optimální na zapíjení léků, protože mohou interagovat třeba s hormonálními léky, například třezalkový čaj i rooibos mohou snižovat efekt hormonální antikoncepce. Také u mnoha dalších důležitých léků je pití třezalkového čaje nevhodné,
dodává doktorka Ježková.
Překvapivé výsledky průzkum ukázal u alkoholu. Léky s ním totiž zapíjí každý pátý Čech. Nejčastěji jde o pivo (8 procent), víno (5 %) a pivo nebo víno (5 %). Sklenku tvrdého pro zapití léku užívá asi 1,5 procenta dotazovaných.
Přitom kombinace léčiv a alkoholu je naprosto nevhodná, protože nejenže může způsobit řadu komplikací, ale také ovlivňuje účinnost léků a často vede ke zvýšení výskytu jejich nežádoucích účinků, především tlumivých.
O průzkumu
Výzkumnou studii o lékových interakcích s jídlem a nápoji provedla společnost DrugAgency vedená PharmDr. Josefem Suchopárem. Cílem výzkumu bylo odpovědět na jednoduché otázky související s užíváním léků ve vztahu k jídlu a k jejich zapíjení. Prostřednictvím elektronického dotazníku se do výzkumu zapojilo téměř 4600 pacientů (49 % muži, 51 % ženy), kteří byli k účasti osloveni prostřednictvím 230 spolupracujících lékařů.
U sledovaných pacientů bylo v diagnózách uvedeno více než 5000 onemocnění, takže na jednoho připadalo v průměru 1,1 onemocnění. Nejčastějším onemocněním byl vysoký krevní tlak (31,04 %), onemocnění štítné žlázy (14,34 %), pohybového aparátu (13,67 %) a jiné kardiovaskulární choroby než hypertenze (11,14 %). Každý pacient užíval alespoň jedno léčivo, což byla podmínka pro zařazení do sledování. Nejvíce pacientů užívalo 3 léčiva (42,16 %).
ČLÁNKY DO MAILU