V lednu 1692 se v puritánské vesnici Salem v americké kolonii Massachusetts Bay odehrály neočekávané události. Devítiletá dcera místního reverenda Elizabeth Parris a její o dva roky starší sestřenice Abigail William začaly mít zvláštní záchvaty, při kterých sebou škubaly, házely věcmi, křičely, vydávaly zvláštní zvuky a kroutily se do podivných pozic.
Místní lékař stanovil zajímavou diagnózu: děvčata byla očarována! Tím začaly události, které se vepsaly do historie jako jedny z nejznámějších a nejkrutějších čarodějnických procesů.
Obvinění? Ženy, muži, zvířata
Podobné případy se objevily i jinde ve vesnici a nakonec dívky ukázaly na trojici žen, které měly stát za jejich obtížemi. Šlo o otrokyni karibského původu jménem Tituba, žebračku Sarah Good a osamocenou Sarah Osborne. Ale nezůstalo jen u nich, ve vesnici i okolí se brzy rozmohla doslova lavina obvinění a v červnu byla oběšena první odsouzená.
Obětí procesů bylo nakonec i s touto ženou devatenáct, dále jeden člověk zemřel v souvislosti s mučením a nejméně dalších pět osob ve vězení. Obviněných bylo celkem přes dvě stovky. Za oběť hysterii padla dokonce i zvířata, vesničané například usmrtili dva toulavé psy, o kterých si mysleli, že jsou posedlí ďáblem.
V následujících letech po procesech a popravách někteří zúčastnění přiznali veřejně svou chybu a v roce 1702 soud prohlásil procesy za nezákonné. O devět let později koloniální úřady schválily zákon, který očistil jména většiny obviněných a jejich potomkům přiznal peněžní náhradu.
Ale až v roce 1957, tedy o více než 250 let později, se americký stát Massachusetts formálně omluvil za salemské události. Jedna z obviněných žen byla z neznámých důvodů z této rezoluce vynechána, ale v roce 2022, po úspěšné kampani skupiny amerických středoškoláků, kteří se o zvláštní výjimce dozvěděli v hodinách občanské výchovy, se dostalo konečně také poslední obviněné ze Salemu aspoň formální spravedlnosti.
Pálíte čarodějnice?
Zlo přímo na talíři?
Čarodějnické procesy v Salemu fascinovaly ve 20. století řadu umělců, ale také vědců. Ti se snažili dopátrat, co by mohlo stát za těmito chmurnými událostmi. Jedna z hypotéz se zaobírá možností, že údajné očarované oběti mohly trpět ergotismem, stavem způsobeným konzumací potravin kontaminovaných námelovými alkaloidy, tedy vlastně otravou toxiny plísně paličkovice nachové (Claviceps purpurea).
To je jedovatá parazitická houba, která vytváří na rostlinách tmavé tvrdé útvary, takzvaný námel. Běžně je jí napadáno žito, a to zejména po tuhé zimě a vlhkém jaru, tedy daří se jí v takových podmínkách, které podle historiků panovaly v roce 1691.
Žito, určené ke spotřebě v roce 1692, by v takovém případě na sobě mělo výrůstky s obsahem velkého počtu alkaloidů, například kyseliny lysergové nebo ergotaminu. Vzhledem k tomu, že tehdejší zemědělci ani lékaři nedisponovali současnými znalostmi, přítomnost těchto tmavších výhonků na žitě byla pravděpodobně považována za produkt nadměrného vystavení slunci a obilí bylo běžně zpracováno a konzumováno, přestože obsahovalo toxické látky.
Ergotismus se projevuje kromě jiného těžkými křečemi, mravenčením kůže, zmateností, nevolností, halucinacemi a v extrémních případech také gangrénou končetin.
Hypotéz mnoho, jistota žádná
Tyto příznaky jsou shodné s těmi, které vykazovaly údajně očarované dívky v Salemu. Vesnický lékař připisoval podivné symptomy tehdy obávanému zlu, a sice čarodějnictví. Zbytek obyvatel tomu uvěřil a sugesce nebo stejná otrava způsobila příznaky také u dalších lidí.
Podle této teorie došlo k náhlému ukončení čarodějnického běsnění
na jaře 1693 jednoduše proto, že v Salemu došly zásoby kontaminovaného obilí. Stále se však vede debata, zda by tato hypotéza měla být přijata. Mnoho psychologů trvá na tom, že činy dívek, kdy lživě obvinily nevinné ženy, lze připsat sociálním podmínkám a politickým nepokojům a že ergotismus nemůže vysvětlit řadu dalších aspektů této kauzy.
Mezi ně mohou patřit možné postranní úmysly reverenda Samuela Parrise, proslulého konzervativním uvažováním a chamtivostí, anebo obrovské množství stresu, kterou populace zažila během roku 1692 kvůli vypuknutí epidemie neštovic.
Námel však není zdaleka jediným navrhovaným lékařským vysvětlením pro start čarodějnických procesů v Salemu. Někteří badatelé tvrdí, že otrokyně Tituba dávala dívkám bylinu durman obecný, která je jedovatá a zároveň má delirogenní vlastnosti, zatímco jiné teorie vysvětlují tehdejší události epidemií dosud nespecifikované nemoci, případně se chování dívek vysvětluje epilepsií.
Ať už však za salemskými procesy stálo cokoliv, výsledek zůstává za všech okolností stejně děsivý.
Zdroje:
New England Law: The True Legal Horror Story of the Salem Witch Trials
Penn Today: Possessed: The Salem witch trials