Stačí slušnost, vážnost si jeden druhýho, umět si o všem popovídat a snažit se najít řešení. Nezapomínat důležitá data a hlavně - nesrovnávat!!! Obzvlášť v sexu, kdy je jednodušší se zeptat a příště zkusit :).
Pod tím málem se však skrejvá moc dřiny a sebeobětování. A to je velkej problém začínajících vztahů. Se slušností jde třeba ruku v ruce úsměv, hezký slovo, pochvala a možná špetka optimismu. A to i tehdy, kdy nám zrovna nemusí bejt do zpěvu.
Kdo zapomene kytku k narozeninám nepatří do dlouhodobýho vztahu.
Kdo hledá chybějící atributy svýho vztahu jinde, je blb a stejně jako v předešlým případě, nemá nárok dožít se důchodu ve dvou. Neexistujou totiž dva lidi, kteří se "nevybarví" během 5ti, 10ti nebo 30ti let.
Když jsem si před mnoha lety bral svojí paní, řekl jsem jí, že vedle ní chci umřít. Zprvu jí to pouze lichotilo, poznenáhlu trošku zaměstnalo a dnes, když jedno z ptáčat vylítlo z hnízda a druhý už cvičí křídla, přesně ví, co jsem měl na mysli.
A ještě maličkost. Málem jsem zapoměl. Já tu holku mám i po třiceti letech docela rád. Má krásný vrásky kolem očí a nádherný šedivý vlasy. Možná, jak celej život učiteluje :) Jo a v sexu je fakt přebornice :))
Hezkej den...
Vážený pane Josefe,
napsal jste to velmi pěkně, souhlasím s Vámi. S manželem jsme spolu více jak 30 let, jsem šťastná, že ho mám a neměnila bych. Vztah i život je o výchově, morálce, charekteru a slušnosti, což dnešní lidé neznají - škoda. Ale také trochu DAR od "osudu". Doufám, že určitě někde ještě existují další takové páry co staví rodinu na první místo, tak hodně společných chvil, hodně štěstí a báječné stáří ve dvou.
Kdo zapomene kytku k narozeninám nepatří do dlouhodobýho vztahu.
Tohle by bylo fajn trochu rozvést jak to myslíte.
Nezapomínat důležitá data. Já si třeba dokážu představit dlouhodobý vztah s někým kdo by si nepamatoval data. Ačkoli jsem ,žena tak tohle mi přijdou jako hrozné nesmysly. Manžel zapomene na výročí, bortí se celej svět - jak to bejvá ve filmech. Ale třeba tedy já sama nepatřím do dlouhodobého vztahu.
Máte pravdu,souhlasím s Vámi. Důležitá je komunikace, ale ne s výčitkami,ale rozumné argumenty. Když mám problém,tak se jdu napřed uklidnit ven,třeba projít. Pak přijdu domů a v klidu s partnerem nad problémem popovídám. Nejhorší však je,když máte vedle sebe introverta a ještě k tomu asi intimního anorektika. Myslím si,že je důležité ve vztahu pochválit, povzbudit, být oporou a být pozorný. Pokud to však je jen z jedné strany,je to těžké,druhého to vyčerpá.Takže návod jak zůstat spolu si myslím je jednoduchý, a to,vážit si druhého, neponižovat ho, nenadřazovat se nad něj, komunikovat ve vztahu a být sám k sobě a ke vztahu úsudný. Tzn. i já jsem nedokonalý a i já můžu mít chyby. Je důležité se zamyslet nad svým chováním, nejhorší je,když někdo řekne, jsem takový jaký jsem. Potom nemůže zůstat do důchodu ve dvou. Hezký den všem. Iva
ČLÁNKY DO MAILU