Na výměnu kolene či kyčle se čeká i tři roky. Vyplatí se hledat, kde vás vezmou dřív

Brněnská fakultka ovšem není jedinou nemocnicí, kde se na voperování umělého kolenního či kyčelního kloubu čeká léta. Téměř dvouletou lhůtu aktuálně uvádí třeba fakultní nemocnice Hradec Králové (u operaci kolene) nebo fakultní nemocnice Olomouc (výměna kolene či kyčle). 

Jak ukazují některé příklady v tabulce níže, délka čekání se mezi ortopedickými klinikami jednotlivých nemocnic může lišit.

Veřejný seznam neexistuje

Ačkoliv rozdíly v čekací dobách na totální endoprotézu kolene a kyčle mohou být rozdílné, jednoduše porovnat jednotlivé nemocnice dle délky čekání není možné. Délku lhůt sice nemocnice vykazují Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS), jenž spadá pod Ministerstvo zdravotnictví, jak ale nedávno upozornil server iRozhlas, ÚZIS tato data nezveřejňuje. Na vyžádání novinářům poskytl pouze průměrné doby čekání za jednotlivé kraje, nikoliv za samotné nemocnice. Proč, to vysvětluje mluvčí Ministerstva zdravotnictví Ondřej Jakob: „Čekací lhůty ÚZIS kvantitativně nesleduje, je to primární agenta zdravotních pojišťoven. Zdravotní pojišťovny by je měly znát, jelikož pojišťovny vyřizují pro své klienty dle zákona péči v dostupné vzdálenosti.“

Informace o čekání lze v některých případech dohledat jednotlivě. Zejména fakultní nemocnice lhůty zveřejňují na svých webech, protože jim to v minulosti nařídil tehdejší ministr zdravotnictví Leoš Heger.

Čekací lhůty ale nezveřejňují všechny nemocnice, a tak pacientovi nezbývá nic jiného než si o ně u nich požádat. Nebo se obrátit na svoji zdravotní pojišťovnu, která je zodpovědná za zajištění místní a časové dostupnosti zdravotní péče.

Přečtěte si také:

Pacient ve Zlíně dostal čelist z 3D tiskárny. Měla by být odolnější a neprasknout

Operovat se má do roka

Místní a časová dostupnost v případě totálních endoprotéz kyčle a kolene znamená, že pacient má podstoupit operaci do jednoho roku od doby, kdy mu jej lékař doporučí. A to v zařízení, které je vzdálené do 75 minut běžné jízdy od jeho bydliště. Tato dvě pravidla platí už více než deset let a jsou zakotvena nařízením vlády.

Kolik tuzemských nemocnic roční čekací lhůtu u TEP překračuje, není možné zjistit. Web iRozhlas ale na základě vyžádaných dat z ÚZIS (za rok 2021) uvedl, že limit nedodržují nemocnice v deseti krajích ze čtrnácti. Ze statistiky vyplynulo, že na výměnu kolenního kloubu se nejdéle čeká v průměru v nemocnicích Pardubického kraje (125 týdnů), nejrychleji byli pacienti odoperování v kraji Karlovarském (20 týdnů).

Přečtěte si také:

Čeká vás výměna kloubu? Co musíte vědět předem

Proč pacient dlouho čeká

A proč vlastně takto dlouhé čekací doby u výměny velkých kloubů v tuzemsku vznikají? Příčinou tentokrát nejsou limity v úhradách z veřejného zdravotního pojištění. „Od roku 2021, kdy se přešlo na systém systém DRG (jde o jednotnou platbu za skupinu diagnóz, pozn. red.), jsou TEP kyčle a kolene hrazeny bez limitací a regulací, tj. kolik jich nemocnice vykáže, tolik jich dostane zaplaceno. Tato deregulace má za cíl snížit čekací doby na zákroky a dohnat objem odložené péče z doby pandemie covid-19,“ podotýká mluvčí Ministerstva zdravotnictví Ondřej Jakob.

Limitem je proto zejména to, kolik pacientů dokáží nemocnice operovat. Tedy zda mají například dostatek potřebného personálu a kapacitu operačních sálů i lůžek. „Jde o velké operace, které jsou náročné na logistiku jak operačních sálů, jednotek intenzivní péče, tak následně na standardní lůžka jak ortopedie, tak rehabilitace, kde většinou pacienti končí, než jsou propuštění domů,“ vysvětluje mluvčí Nemocnice Znojmo Petra Veselá, proč nyní pacienty s indikací k náhradě kolene či kyčle objednávají na duben či květen 2024 a čekací dobu příliš nelze zkrátit. 

Za lhůty ručí zdravotní pojišťovny

Na dodržování dostupnosti péče dohlížejí zdravotní pojišťovny. Jak v minulosti upozornil veřejný ochránce práv, pokud ji nezajistí, může se pacient obrátit na Ministerstvo zdravotnictví. To je oprávněné uložit zdravotní pojišťovně až desetimilionovou pokutu.

Je ale potřeba poznamenat, že pacient nemůže očekávat, že mu pojišťovna automaticky zkrátí čekání v jím vybrané nemocnici. Aby lhůty pojišťovna dodržela, může mu vyhledat jiné zařízení, kde je čekání kratší. I pro něj by ale měla platit dojezdová vzdálenost do 75 minut.

Nemocnice dohánějí covidovou pauzu

Kromě toho, že se čekání liší mezi jednotlivými nemocnicemi, jsou lhůty proměnlivé také v čase. Dlouhé čekání u TEP kolene a kyčle je v tuzemsku letitý problém, v letech 2020 a 2021 jej ale prohloubil příchod onemocnění covid-19. Z ortopedických klinik se tehdy načas a opakovaně stávala covidová oddělení. U voperování TEP pak měli pacienti tu smůlu, že patří k plánovaným zákrokům a ty byly za covidu často odsouvány.

Jak vyplývá z ankety Vitalia.cz mezi některými nemocnicemi, část ortopedických klinik se s následky odsouvání zákroků dodnes potýká, jiné hlásí, že se jim časovou ztrátu z covidových let již podařilo dohnat.

Přečtěte si také:

Jak dlouho se čeká na operace a lze to urychlit?

Například mluvčí FN Brno Veronika Plachá uvedla, že tamější ortopedická klinika je už více jak rok na stejných čekacích dobách jako před covidem. Ústecká Masarykova nemocnice je, co do počtu operací TEP, téměř na dvojnásobku toho, co v ní lékaři odoperovali v roce 2021. Lhůty na tyto zákroky jsou tam nyní do jednoho roku.

Lhůty zkrátily také ve FN Hradec Králové, kde v září 2019 činily na výměnu kolena zhruba 21 měsíců a TEP kyčle 13 měsíců. „Během pandemie narostly u TEP kolena až na 130 týdnů a u TEP kyčle na 104 týdnů,“ popisuje stav v březnu 2022 Jakub Sochor, specialista PR a marketingu. K 1. dubnu 2023 činilo čekání na výměnu kolena zhruba 21 měsíců a u kyčle 15 měsíců.

„V posledních měsících jsme zvýšili počty implantací TEP kyčlí i kolen oproti měsícům s covidovými omezeními, a délka čekání na operaci se tedy začala postupně i u nás snižovat. Zatím je však velmi brzy na přesné vyhodnocení, protože podle našich záznamů čeká na operaci přes dva tisíce lidí, avšak současně jsou další pacienti k těmto operacím každý den nově indikováni,“ popisuje Jiří Gallo, přednosta Ortopedické kliniky FN Olomouc. A dodává, že aktuální čekací doby u ortopedických operací typu TEP kyčelního či kolenního kloubu činí zhruba 90 týdnů.

Kratší čekání díky pracovním sobotám

Aby nemocnice lhůty mohly zkracovat, musí pracovat efektivněji, což někdy znamená výrazný zásah do organizace práce. Např. ústecká Masarykova nemocnice zavedla pracovní soboty, práci na směny, zefektivnila zastupitelnost operačních týmů a změnila systém péče, který souvisí s operací. „Využíváme nové analgetické a antiseptické protokoly (tj. způsoby léčby, pozn. red.), časnou mobilizaci pacientů (tj. uvedení do sedu a stoje, pozn. red.), ale také se staráme o jejich lepší informovanost,“ vysvětluje přednosta tamější ortopedické kliniky Tomáš Novotný.

Za jednu pracovní sobotu dokáží zdravotníci v Masarykově nemocnici implantovat i pět endoprotéz velkých kloubů. „Když takovou sobotu zopakujete dvanáctkrát za půl roku, je to hned o zhruba 110 vyměněných kloubů za rok více. To už je v našem celkovém počtu až 700 endoprotéz ročně významný podíl,“ dodává Tomáš Novotný.

Počty voperovaných endoprotéz narůstají

Letošní rok může být kvůli dohánění covidových ztrát z hlediska počtu voperovaných TEP rekordní. Alespoň to předpokládá jeden z velkých výrobců kloubních náhrad, který jich v roce 2021 do českých nemocnic dodal 5481. V roce 2022 to bylo již 9302 TEP kolene či kyčle. 

Zvýšené počty zákroků potvrzují i některé nemocnice. „V roce 2019, tedy před pandemií covid-19, FN Hradec Králové prováděla celkem 570 kloubních náhrad, v roce 2022 jich bylo o 80 více,“ popisuje Jakub Sochor.

Počty voperovaných náhrad v ČR

Rok/diagnóza

Pozn.: Oboustrannou artrózou je míněna operace na obou stranách kyčle nebo kolene téhož pacienta v jednom roce.

Zdroj: B. Braun / Národní registr kloubních náhrad

Za covidu se počet operací propadl o třetinu

Výše uvedený výrobce nedávno zveřejnil statistiku z Registru kloubních náhrad spravovaného ÚZIS (viz tabulka výše). Statistika ukazuje, jak velký propad nastal u voperovávání TEP kolene a kyčle v covidových letech 2020 a 2021. Ve statistice zatím chybí loňský rok, protože data k němu ještě nejsou uzavřena.

Ze statistik, které také nejsou běžné veřejnosti dostupné, vyplývá, že v ČR bylo v roce 2019 voperováno celkem 25 672 kloubních endoprotéz pro diagnózy koxartróza (kyčle) a gonartróza (koleno).

V roce 2020, kdy v březnu byly potvrzeny první případy onemocnění covidem, to bylo ale pouze 19 232, v roce 2021, kdy trvala řada proticovidových opatření, činil tento počet 18 306. Počet voperovaných náhrad se tak mezi léty 2019 a 2021 propadl o třetinu (29 procent).

Ministerstvo zdravotnictví slibuje, že v budoucnu budou souhrnná data o počtu voperovaných TEP dostupná všem on-line. „Národní registr kloubních náhrad momentálně prochází kompletní revizí, jsou do něj dohlašována i data za období epidemie. Toto hlášení bude uzavřeno v září, kdy budou následně data pak publikována na webu,“ říká mluvčí rezortu Ondřej Jakob.