Dětem jen to nejlepší. Rodiče se ale mohou snadno dostat do úzkých – to, co je zdravé pro ně, nemusí být zdravé pro jejich ratolesti. Jeden z otazníků visí i nad celozrnným pečivem. Ačkoliv ze všech stran slýcháme, že bílá mouka do zdravého jídelníčku rozhodně nepatří, celozrnná mouka nepatří ve větším množství, nebo dokonce v žádném, do stravování malých dětí. Co o celozrnném pečivu a jeho podávání dětem říká odborník?
Vláknina v celozrnném pečivu narušuje dětské zažívání
Celozrnné potraviny, tedy nejen pečivo, ale i rýže nebo těstoviny a další, vynikají vysokým obsahem vlákniny. A právě to je kamenem úrazu. Nutriční terapeutka Dana Šímová upozorňuje na to, že velké množství vlákniny může představovat pro zažívání dítěte značné riziko. „V případě, že dítě málo pije, má málo pohybu a bude mít ve své denní stravě velké množství vlákniny, může trpět bolestmi břicha, nadýmáním a mít zácpu. V opačném případě, kdy je ve stravě vlákniny hodně a dítě pije hodně, navíc má i velkou pohybovou aktivitu, může trpět průjmy.“ Proto varuje, že do jídelníčku dětí mladších tří let celozrnné potraviny vůbec nepatří.
Kolik vlákniny? Věk dítěte plus pět
Zatímco dospělí by do svého jídelníčku měli zařadit denně pětadvacet až třicet gramů vlákniny (přečtěte si, jak správně doplnit vlákninu), dětský organizmus si s takovým množstvím poradit neumí. Dětem by se měly celozrnné výrobky po dosažení věku tří let přidávat jen pomalu. Jak ale poznat, kolik vlákniny dítě potřebuje? Dana Šímová zná šikovnou pomůcku: „Doporučený denní příjem se vypočítává jako věk dítěte v letech plus pět – to znamená, že například pětileté dítě by mělo sníst denně alespoň deset gramů vlákniny.“
Pokud se snažíte dát vašemu dítěti „jen to nejlepší“ a záleží vám na tom, aby jeho jídelníček byl zdravý, vsaďte spíše na ovoce a zeleninu, omezení nadměrné konzumace sladkostí, apod., než na zařazování celozrnných potravin. Dana Šímová říká, že ve stravování dětí mladších deseti let by mělo převažovat rozhodně bílé pečivo nad tím celozrnným. Bílé pečivo obsahuje méně vlákniny. „Celozrnný rohlík obsahuje tři až pět gramů vlákniny – přesný obsah vlákniny záleží na výrobci – oproti bílému s jedním až dvěma gramy vlákniny,“ uvádí odbornice.
Dětem od 3 do 5 let celozrnné pečivo jedenkrát týdně
Pokud chcete dítě pomalu navykat na celozrnné pečivo (přeci jen osvojení si zdravých návyků se může později v dospívání jen hodit), odbornice radí postupovat následovně. U dětí starších tří let by mělo být celozrnné pečivo podáváno spíše „na zkoušku“, například jednou týdně. Později v pěti letech můžeme množství celozrnného pečiva zvýšit na dva kusy za týden. Nicméně vlákninu nenajdeme jen v pečivu. „Ostatní potraviny obsahující vlákninu by se měly také do jídelníčku dětí zařazovat s ohledem na jejich věk. Například ovoce by měly děti do deseti let přijímat více než zeleniny, i když u starších dětí a dospělých se doporučuje poměr opačný,“ říká nutriční terapeutka. U starších dětí je povolen vyšší příjem vlákniny – to vyplývá již z výše uvedeného vzorečku. Kupříkladu třináctileté dítě může denně přijmout asi osmnáct gramů vlákniny. Tito strávníci tedy již mohou mít ve svém jídelníčku bez problémů celozrnné potraviny, ovoce, zeleninu, luštěniny. (Ovšem pozor, přečtěte si, jak poznat, zda se jedná o celozrnné pečivo nebo jen obarvené.)
Velké množství vlákniny v dětském jídelníčku může mít i další negativní dopad. Dana Šímová upozorňuje na to, že na vlákninu bohatá strava může mít nižší kalorickou hodnotu, než dítě potřebuje. Kalorická hodnota samotné vlákniny je totiž nulová. „Vzhledem k malému obsahu žaludku u kojenců a batolat a z toho vyplývajícím malým porcím pak může být kalorická hodnota podávaného pokrmu nedostatečná. Potraviny bohaté na vlákninu navíc negativně ovlivňují vstřebávání některých minerálních látek z potravy (např. železa, vápníku, fosforu nebo zinku).“
Pokud sledujete ve svém jídelníčku glykemický index a nechce se vám kvůli tomu ani vašemu dítěti podávat bílé pečivo, radí nutriční terapeutka spojit pečivo s na bílkoviny nebo tuky bohatou potravinou. To je z výživového hlediska vhodné vždy, nejen v jídelníčku dětí. „Dojde tak totiž ke snížení výsledného glykemického indexu jídla a zasycení vydrží delší dobu.“
Zdravé necelozrnné obiloviny jsou například jáhly
To, že děti nesmí jíst větší množství celozrnného pečiva, ale neznamená, že nemohou jíst zdravě. Rodiče by to rozhodně neměli pochopit tak, že je třeba ratolesti vykrmovat bílými rohlíky, koláči a buchtami. „Ke zdraví prospěšným necelozrnným zdrojům obilovin patří např. jáhly, mnohé pšenično-žitné kváskové chleby, ovesné vločky anebo jasmínová a basmati rýže,“ radí rodičům malých dětí Dana Šímová.
Odborná spolupráce:
Dana Šímová
Jako nutriční terapeutka, dříve dietní sestra, pracuje již více než pětadvacet let. Během své profesní kariéry pracovala jako vedoucí stravovacího provozu v Dětské ozdravovně v Novém Jičíně, vedoucí dietní sestra v Thomayerově nemocnici v Praze a dále na zákaznických infolinkách v oblasti racionální výživy, zdravého životního stylu a hubnutí. Posledních pět let se věnuje především osobnímu poradenství v oblasti výživy.
ČLÁNKY DO MAILU