Sorry, ale to jsou neuvěřitelné ptákoviny. V podstatě by tedy do tři let neměly jist krom celozrnných obilovin ani luštěniny, orechy, semena, ovoce ani zeleninu a i pote velmi omezene. To možná potěši výrobce průmyslových potravin, ale stezi zdraví dětí.
Jinak 100 g syrových jahel obsahuje cca 17 gramu vlákniny, jenom jako vykreslení jak moc je to "nizkovlakninove" jídlo.
Tady je vidět, že "výplach mozků" je dokonalý. Lidé kupují celozrnné pečivo, aniž vůbec tuší, co slovo celozrnné znamená. Jsou za ně ochotni platit více, než za kvalitnější bílé pečivo.
Takže - celozrnná mouka (pečivo) znamená, že před mletím nebyly odstraněny plevy. Nelze tedy říci, že "ovesné vločky se řadí mezi celozrnné obilniny", protože záleží na způsobu jejich zpracování. Ale vzhledem k způsobu jejich použití (a že výrobce na celozrnných výrobcích více vydělá), tak je většina ovesných vložek opravdu celozrnných.
Ne, plevy se v celozrnné mouce opravdu nevyskytují. V nekvalitních (špatně prosátých) ovesných vločkách se sem tam jedna dvě najdou, ale z ovsa se odstraňují hůř než z pšenice nebo žita. Plevy se dost špatně melou, to můžeete rovnou dělat mouku ze slámy. Je tam vnější obal zrna, ve kterém je ta slavná vláknina a další vesměs hodnotné látky. Celozrnná mouka má kratší trvanlivost a je náchylnější na špatné skladování, na to je potřeba dávat pozor. A také jsou různé druhy vlákniny a různé složení potravin (třeba zelenina má většinou vysoký podíl vody). Takže je článek trochu zjednodušující, nicméně z vlastní zkušenosti mohu potvrdit, že pečivo problémy způsobovat může. Kaše jsou z tohoho hlediska lepší.
Závěr: nepřecpávat se pečivem, ani celozrnným. :)
Článek není bohužel trochu, ale extrémne zjednodušující. Vláknina je pojem pro celou škálu sacharidu, ktere se od sebe liší a často jediným pojítkem je jejich nestravitelnost primo člověkem. Potom se dojde k nesmyslnym doporučenim, že děti mají jist maximálně tolik a tolik vlákniny a jist více ovoce než zeleniny. Přitom složení vlákniny v zelenině je úplne jiné než v obilovinach, takže jestli náhodou dela problém vláknina v obilovinach, tak to nic nevypovídá o vláknine v zelenině. To je přitom základni abeceda, kterou by měl někdo s titulem nutriční poradce vědět, kor na pozici kdy urcuje stravu v nemocnici, to je na tom pro me to nejděsivější.
Chemikálie v jídle také nejsou pro malé děti, ( jak zmiňuje i EC výše) a to zjevně nikoho neznepokojuje...Co se pečiva pro dětičky týká, byla bych velmi opatrná s kmínem, který je bohužel skoro všude. Ten je příčinou střevních potíží, protože když ho spolknete bez rozkousání, je tak ostrý! Ptáčci ho sezobnou a zahynou, to je známá věc.
Mně to teda taky přijde jako blbost... V podstatě by to znamenalo, že dítě do tří let nesmí žádné pečivo, protože celozrnné není vhodné a to z bílé mouky taky ne. Vlastně jsem nikde pořádně nenarazila na články, které by se nevhodností celozrnných obilovin u malých dětí zabývaly, takže to asi nebude až tak horké. Celozrnné obiloviny jsou mimochodem běžnou součástí kojeneckých instantních kaší. Za mě bych řekla, že pokud dítě nemá očividné problémy s trávením, tak není důvod se celozrnným výrobkům vyhýbat. Samozřejmě to chce určitou míru a také sledovat kvalitu. Takový domácí kváskový chleba je určitě o něčem jiném než to rozpečené pečivo ze supermarketů ;-)