Tady je vidět, že "výplach mozků" je dokonalý. Lidé kupují celozrnné pečivo, aniž vůbec tuší, co slovo celozrnné znamená. Jsou za ně ochotni platit více, než za kvalitnější bílé pečivo.
Takže - celozrnná mouka (pečivo) znamená, že před mletím nebyly odstraněny plevy. Nelze tedy říci, že "ovesné vločky se řadí mezi celozrnné obilniny", protože záleží na způsobu jejich zpracování. Ale vzhledem k způsobu jejich použití (a že výrobce na celozrnných výrobcích více vydělá), tak je většina ovesných vložek opravdu celozrnných.
Ne, plevy se v celozrnné mouce opravdu nevyskytují. V nekvalitních (špatně prosátých) ovesných vločkách se sem tam jedna dvě najdou, ale z ovsa se odstraňují hůř než z pšenice nebo žita. Plevy se dost špatně melou, to můžeete rovnou dělat mouku ze slámy. Je tam vnější obal zrna, ve kterém je ta slavná vláknina a další vesměs hodnotné látky. Celozrnná mouka má kratší trvanlivost a je náchylnější na špatné skladování, na to je potřeba dávat pozor. A také jsou různé druhy vlákniny a různé složení potravin (třeba zelenina má většinou vysoký podíl vody). Takže je článek trochu zjednodušující, nicméně z vlastní zkušenosti mohu potvrdit, že pečivo problémy způsobovat může. Kaše jsou z tohoho hlediska lepší.
Závěr: nepřecpávat se pečivem, ani celozrnným. :)
Článek není bohužel trochu, ale extrémne zjednodušující. Vláknina je pojem pro celou škálu sacharidu, ktere se od sebe liší a často jediným pojítkem je jejich nestravitelnost primo člověkem. Potom se dojde k nesmyslnym doporučenim, že děti mají jist maximálně tolik a tolik vlákniny a jist více ovoce než zeleniny. Přitom složení vlákniny v zelenině je úplne jiné než v obilovinach, takže jestli náhodou dela problém vláknina v obilovinach, tak to nic nevypovídá o vláknine v zelenině. To je přitom základni abeceda, kterou by měl někdo s titulem nutriční poradce vědět, kor na pozici kdy urcuje stravu v nemocnici, to je na tom pro me to nejděsivější.