Centra sportovní kardiologie mohou zabránit náhlým úmrtím. V Česku jsou ale jen čtyři

Podle něj se navýší počet sportovců, u kterých mají testy provedené při preventivních prohlídkách nejednoznačný výsledek. Ve specializovaných centrech tyto pacienty vyšetří kardiolog se zkušenostmi s péčí o sportovce. V Česku jsou ale jen čtyři, a to jen ve třech městech. Kardiologové na nedostatky upozornili na květnovém mezinárodním kongresu Heart Failure zaměřeném na srdeční selhání.

„Základem je důkladná anamnéza, tj. jaké má sportovec obtíže, s čím se léčí, jaké bere léky, jestli nebyl v rodině někdo nemocný se srdcem, jaké jsou další nemoci. Dále se provádí fyzikální vyšetření se zaměřením na vyšetření srdce a vždy se natáčí 12svodové EKG (elektrokardiografie). Z toho vyplynou další vyšetření, většinou zátěžový test a echokardiografické vyšetření, v indikovaných případech i vyšetření složitější,“ popsal pro Vitalii.cz docent Vladimír Tuka z Centra zátěžové kardiologie II. interní kliniky kardiologie a angiologie 1. LF UK a VFN v Praze.

V případě potřeby sportovci podstoupí i magnetickou rezonanci, vyšetření věnčitých tepen nebo jiná specializovaná vyšetření. „Pochybnosti jsou v řadě případů oprávněné a díky důkladnějším vyšetřením lze předejít náhlým smrtím. Může to být ale i úplně opačně, často se totiž sportovní kariéra zbytečně stopne někomu, kdo má ne úplně jednoznačně interpretovaný nález na EKG. Proto jsou pro sportovce tato centra hodně důležitá,“ vysvětluje profesor Linhart.  

Kdo by se měl nechat vyšetřit?

Není to ale tak, že by do center sportovní kardiologie měl přijít kdokoliv, kdo chodí běhat nebo jezdí často na kole. „V Centru sportovní kardiologie vyšetřujeme sportovce, kteří již prošli základním vyšetřením praktickým lékařem nebo tělovýchovným lékařem nebo ambulantním kardiologem a s námi konzultují nálezy a žádají expertní vyjádření ke schopnosti sportovat,“ popisuje docent Tuka.

Takzvaně první štací by pro každého měl být praktický lékař, případně atestovaný tělovýchovný lékař. „A až pokud je nález u sportovce hraniční, či vyloženě patologický, je namístě vyšetření na kardiologii. Kapacitně není možné vyšetřovat lidi tzv. bez žádanky,“ dodává Tuka.

• 
• 
• 

Dalších 30 fotografií

Kam na vyšetření?

V současné době fungují centra sportovní kardiologie pouze ve třech městech České republiky, a tak sportovci velký výběr nemají a musí do nich jezdit často hodně daleko. Kromě Prahy, kde existují dvě samostatná centra pro děti a pro dospělé, je mohou navštívit už jenom v Olomouci a Třinci.

„Naším cílem je, aby tato centra byla dostupná v každém krajském městě a byla na ně navázaná síť spolupracujících ambulantních kardiologů. Naráží to však na prostorové a finanční limity,“ popisuje docent Tuka.

Přečtěte si také:

Sedm příznaků, že vám selhává srdce

„Diagnostické možnosti české kardiologie jsou dobré, náš handicap je ale v současné době spíš v tom, že v České republice v této oblasti nemáme dostatek kvalifikovaných lidí,“ doplňuje profesor Linhart.

„Se současnými úhradami je provozování programů kardiorehabilitace bohužel ekonomicky nezajímavé a věnují se jí většinou hlavně ,nadšenci‘,“ poznamenal Tuka.

Co následuje, když se potvrdí problém?

Ani ve chvíli, kdy se u sportovce potíže se srdcem potvrdí, to většinou neznamená konec s cvičením. „Existují sice některá onemocnění, kde je intenzivní sportování zakazováno, např. zánět srdečního svalu do zhojení či arytmogenní kardiomyopatie, kde intenzivní pohyb zhoršuje průběh onemocnění. U ostatních se snažíme najít takovou pohybovou aktivitu, aby vyhovovala sportovci a zároveň neohrožovala jeho srdce. ‚Neschopen závodního sportu‘ u nás sportovci slyší málo,“ uvádí Tuka.

Přečtěte si také:

Infarktů ubylo, ale blíží se epidemie srdečních selhání, bojí se kardiologové

Pacient s nálezem nicméně musí sportování své diagnóze přizpůsobit, to je samozřejmé. Důležitá je pro něj cílená personalizovaná preskripce pohybu, která bere v potaz nejen typ srdečního onemocnění, ale také jeho preference.

Rehabilitace zlepšuje prognózu i psychiku

Pacienti z řad sportovců i ostatní pacienti, např. se srdečním selháním, se navíc mohou zapojovat do programů kardiovaskulární rehabilitace. „Jde o souhrn postupů u pacientů s onemocněním srdce, v jehož centru je pohybová aktivita a která má za cíl zlepšit prognózu pacientů po infarktu myokardu, se srdečním selháním atd.,“ přibližuje Tuka.

Rehabilitace pomáhá nejenom k tomu, aby se zlepšila prognóza pacientů, pro řadu z nich je také velice dobrým antidepresivem.

„Pohyb sám o sobě působí prostřednictvím endorfinů a úpravy neurotransmiterů v mozku jako antidepresivum. Navíc platí, že člověk, který má pocit kontroly nad svým životem, má menší tendenci upadat do úzkostí a depresí,“ vysvětluje docent Tuka.

Aby byla kardiovaskulární rehabilitace dostupná co největšímu počtu lidí, provádí se v současné době, zejména v zahraničí, už i na dálku. „Pacienti mají na chytrých telefonech nainstalované speciální programy, včetně výukových, které je navádí při rehabilitaci. Telemedicína výrazně šetří čas, protože nemocní nemusí opakovaně jezdit do mnohdy stovky kilometrů vzdálených specializovaných center,“ přibližuje lékař jeden z nejnovějších trendů kardiologie.