Podle posledních dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) z dubna letošního roku vrostly meziročně ceny cukru o 16,2 procenta, což byl v tomto meziročním porovnání vyšší růst než u zeleniny (11,8 procenta). U cukru je však situace jiná, není totiž zdražování jako zdražování.
Co se dozvíte v článku
Jak vysvětlit vývoj cen cukru
Za zeleninu (a ovoce) platíme a podle všeho budeme platit stále více; ceny rostou už řadu let, i když v poslední době skokově. Zato v případě cukru platíme i přes zdražení stále o dost nižší ceny než před rokem 2017. Tehdy totiž skončil v EU systém takzvaných cukerných kvót, který neumožňoval členským zemím vyrobit více cukru, než jim bylo administrativně povoleno. Tím se uměle udržovala relativně vysoká cena cukru, neboť v uvedeném systému měli zemědělci i výrobci cukru zaručené minimální ceny. Přičemž poněkud paranoidní bylo, že šlo o systém „bez dotací“. Ano, protože systém v praxi dotovali sami spotřebitelé v podobě vyšších než nutných spotřebitelských cen.
Jakmile systém kvót padl, zhroutila se i cena cukru, protože všichni začali logicky vyrábět cukru více, v EU vznikly přebytky této komodity a nějakou dobu trvalo, než se jich Unie zbavila prodejem mimo své území.
Nyní se tedy vlastně trh s cukrem stabilizuje a cukr se pouze vrací na své někdejší ceny, avšak zdaleka ne úplně.
Lze očekávat další růst cen cukru
Na zahraničních komoditních burzách je cena cukru aktuálně stále zhruba o 30 procent nižší než před třemi a více lety. Lze tak očekávat ještě další nárůst cen; ne však nijak významný.
Nárůst cen bílého cukru je pravděpodobný i proto, že roli plnohodnotné konkurence stále nemůže hrát třtinový cukr dovážený do EU ze třetích zemí (země mimo EU), neboť ten je při vstupu na unijní území stále zatížen celkem vysokým clem.
Kromě toho lze letos očekávat, také jako jeden z důsledků koronakrize, pokles dovozů neunijního třtinového cukru, což může mít také na růst cen cukru dopad. Ve světě totiž podle některých názorů chybí aktuálně až osm milionů tun cukru.
Galerie: Jak se vyrábí cukr – minulost a současnost
Nechcete platit? Slaďte méně…
Pokud se zdá některým spotřebitelům cena cukru příliš vysoká, je ekonomickým, ale i zdravotně prospěšným řešením (na rozdíl třeba od konzumace zeleniny a ovoce) snížit jeho spotřebu.
Podle statistik činí průměrná spotřeba cukru v ČR aktuálně skoro 100 gramů denně. Světová zdravotnická organizace (WHO) ale naproti tomu doporučuje spotřebu jen 30 gramů na den. Výživová doporučení týkající se naší země jsou pak 60 gramů denně. I podle tohoto doporučení tak máme ve výdajích za cukr a sladkosti značné rezervy.
Hnědý cukr namísto bílého? Ničemu to nepomůže
Mluvíme-li o zdraví, pak je ale také vhodné vědět, že řešením naopak není preferovat zmiňovaný třtinový cukr, ani různé přírodní a hnědé cukry, neboť to není žádná velká nutriční výhra.
Jak se dělí cukry
Sacharózu můžeme rozdělit do několika skupin:
Rafinovaný bílý řepný cukr
Je u nás od poloviny 19. století nejrozšířenějším druhem cukru, vyrábí se z krystalků cukru vyskytujících se v cukrové řepě procesem rafinace.
Třtinový cukr
Dováží se z tropických oblastí, kde se daří cukrové třtině. Ve většině případů je jeho složení, tj. že je vyroben z cukrové třtiny, uvedeno na obalu. Dále ho poznáme podle typické zlatavé barvy. Použít ho lze všude tam, kde byste použili cukr řepný. Přirozeně obsahuje melasu.
Hnědé cukry
Lze je vyrobit i bez třtiny několika způsoby:
- Jednou cestou je, že se rafinovaný neboli vyčištěný bílý řepný cukr dobarví a dochutí třtinovou melasou.
- Další možností je dobarvení karamelovým sirupem.
- Jinou metodou výroby cukru hnědé barvy je, že se surový cukr nedočistí. Tak vzniká nerafinovaný řepný cukr, který ale není vhodný k přímé spotřebě.
V obchodech je k dostání také hroznový a ovocný cukr. Více ve speciálu Chytrý nákup – jak poznat kvalitní potraviny.
Jak před časem konstatovala v časopisu Výživa a potraviny v článku Je hnědý cukr opravdu zdravější předsedkyně České potravinářské společnosti profesorka Jana Dostálová ze Společnosti pro výživu, lze proti argumentaci, že hnědý cukr je zdravější, uvést celou řadu námitek. Například, že obsah sacharózy (právě sacharóza je považována za nezdravou látku) je v hnědém a bílém cukru prakticky stejný. Rovněž obsah minerálních látek v hnědém cukru, kvůli kterým je doporučován, je podle autorů článku z hlediska výživového zanedbatelný; nehledě na to, že hnědý cukr může obsahovat i některé kontaminující látky. „Obsah vitaminů je rovněž zanedbatelný, mikrobiologická kvalita hnědého cukru ani jeho původ nebývají na obalech deklarovány, takže může hrozit riziko porušení zdravotní nezávadnosti. Pouze senzorické vlastnosti (chuť a vůně) mohou být, zvláště u třtinových hnědých cukrů, pro některé spotřebitele příjemnější ve srovnání s bílým cukrem,“ uvádějí autoři v uvedeném článku.
Hnědý cukr a třtinový cukr kromě toho není jedno a totéž. Pod pojmem „hnědý cukr“ si řada spotřebitelů představuje právě cukr třtinový, hnědý cukr ale lze vyrobit i z řepného cukru. Podle legislativy musí přitom hnědý cukr obsahovat nejméně 88 procent sacharózy plus invertní cukr (invertní – tekutý cukr se připravuje hydrolýzou sacharózy). Jinými slovy, příliš si nepomůžeme, a především nutriční rozdíly jsou minimální.
Optimální je tedy, i třeba kvůli rostoucím cenám, spotřebu cukru snižovat, tím ušetřit a ještě tím učinit něco pro své zdraví.
Galerie: 10 potravin, v nichž byste cukr nečekali. Ale je tam
ČLÁNKY DO MAILU