Péče o chrup je z pohledu Švýcarů výsostnou záležitostí každého člověka a tak by to mělo být i u nás. Poněkud mi ale uniká souvislost mezi povinnými preventivními prohlídkami a plně hrazenou privátní péčí. Povinné preventivní prohlídky mají smysl, pokud se provádějí v rámci pojišťovenského systému, kdy prevence potíží je levnější než jejich léčba.
Ne vse je ve Svycarsku tak nablyskane jak se nam nekteri snazi namluvit. Znam nekolik Svycaru osobne a zadny z nich nechodi k zubari pravidelne, ale az kdyz uz opravdu musi. Duvod je jednoduchy - je to drahe i pro ne.
Pokud uz se tedy srovnavame se Sycarskem, tak by me zajima statistika typu, kolik svycaru chodi k tomu zubari opravdu pravidelne?
Možná by lidé, aspoň někteří, chodili k zubaři raději, kdyby věděli, že od něj taky dostanou kvalitní péči. Ale v praxi, kdy zubař tahá prachy z klienta i z pojišťovny a odvede za ně mizernou práci, se tomu ani nedivím. Když přijede rodina z USA a vypráví, jak fungují zubaři tam, je to jako bychom poslouchali pohádky nebo spíše sci-fi. Ano, každý z nich má "v hubě novej Mercedes," ale mají chrup, kterým se mohou chlubit a i v šedesáti se bezbolestně najedí a pozor! Nemají paradontózu. Za to u nás můžete mít v hubě Mercedesy dva a stejně to neznamená, že se bez bolesti najíte.
Každý má volbu zvolit svého ošetřujícího lékaře. A jak se pozná dobrý lékař? Obtížně. Každý pacient musí sám poznat, zda mu poskytovaná péče vyhovuje jak stran pohodlí a servisu, tak dlouhodobé úspěšnosti a bezproblémovosti. Bohužel představa, že všechny zubní potíže mají ideální řešení, je lichá. Navíc se pořád pohybujeme na poli medicíny a lidského těla, kde se dějí jak pozitivní, tak negativní divy.
Co se týče zubařů v USA, nedělejte si iluze. Péče v celém západním světě je plně srovnatelná s péčí v ČR a stejně tak stav chrupu pacientů (ačkoliv třeba zmínění Švýcaři jsou na tom lépe).
Parodontitida je onemocněním vznikajícím kvůli špatně nebo nedostatečně prováděné ústní hygieně. S péčí amerických zubařů nemá primární souvislost, ale to už bychom se pouštěli do komplexních debat na téma onemocnění parodontu.
Nedělám si iluze, vidím, co má v ústech moje matka v péči čekých zubařů a co má v ústech její bratranec žijící ve Státech. Podotýkám, že z Československa odcházel jako dospělý muž s pokročilou paradontózou a dosti zkaženým chrupem, za těch 20 let má místo ondatřích hlodáků a věčně krvavých dásní úsměv hollywoodské hvězdy, a to nebydlí v žádné metropoli. Jak je možné, že jeho zubní lékař ho dokázal poslat ke specialistovi paradontologovi a implantologovi, kteří mu tu hubu vykurýrovali (a na každý vlastní zub dostal datovanou prognózu, jak dlouho vydrží a jaký zákrok bude vhodný pro další péči), zatímco matčin zubař jen konstatuje "máte paradontózu" a kouká, jak vypadávají zdravé zuby? Po změně k údajně jedné z nejlepších zubařek ve městě se pro změnu dočkala přístupu "to vytrháme, ať tam dobře sedí klapáky," přišla o 5, slovy pět zdravých zubů a dostala protézu, která stejně nesedí. A to pomíjíme takové drobnosti, jako zdvořilost. Člověka, který má srovnání, fakt zaplavuje beznaděj.
Tak se kecáš, kdy problém tvého bratrance byl, že "zde nikoho nezajímalo" jak se sám stará o svůj chrup, kdežte v USA musel řešit sám aktivně, kdežto zde na to kašlal.
A to platí u většiny lidí i v dněšní době, zde mají zuby jako po nějaké epidemii a po přesunu na západ, kde jim je naplnou hubu řečeno spravit zuby nebo padák najednou řeší a pak po příjezdu domů kecají "lepší lékaři"...
P.S. já dělal v zahraničí, takže váš bratranec si může pohádky nechat pro někoho jako Vy který jim věří...
Hezké odpoledne!
Do Ostravy se zatím nechystáme, ale rádi Vás přesvědčíme:) Ošetřujeme klienty z mnoha koutů světa a Ostrava je v podstatě na dohled od Prahy.
Léčba parodontitidy provádíme rutinně. Je třeba zdůraznit, že zub, který není postižený kazem, ještě nemusí být "zdravý". Pokud je postižen závěsný aparát, takzvaný parodont (zjednodušeně řečeno dáseň a kost), může být zhotovení fixní nebo snímatelné protetiky značně komplikované a extrakce jsou v některých případech zcela správným řešením. Je ale třeba vše posuzovat případ od případu a to, co se laikovi zdá jako poškození pacienta, může být ve skutečnosti obrovská pomoc. Nechci se nikoho zastávat nebo naopak odsuzovat jeho práci, ale komunikace s pacientem je vždy jedna z nejdůležitějších součástí ošetření. Pokud nefunguje komunikace, nefunguje nic. Pokud máte o poskytnuté péči pochybnosti, změňte lékaře nebo jej požádejte o nestrannou konzultaci. Buďme jako pacienti rádi, že to už (zatím?) jde.
... nikdo v CR nema moznost volby, ja se prestehoval a vsichni maji plno, dokonce i soukrome kliniky, proste neberou.
Kolega jezdi za zubarem dokonce 2x 160km, protoze zde zadny nebyl, krom opravdu lemplu a POZNAMOSTI, ze je to jeho otce kamarad ma skveleho zubare, ale hold daleko.
A moje asijske kamaradky, to je teprv maso, tak ty jezdi casto do Nemecka, ono to tam stejne vyjde na stejno jako v CR, no a nektere jezdi do Prahy na sokrome kliniky, jinak jsou totalne bez sance.
Nu pokud žije někdo v Brně, Praze či Ostravě má možnost volby, v ostních částech republiky to ci píšete je LEŽ.
A proto co se týká "otázka priorit", mám sousedy kd yjeden namá prácu a otázka priorit je "zub nebo zaplacení jídla dětem ve škole", takže opět v Praze apod. platí, ale to není zbytek republiky.
Jinak souhlasím, že péče o chrup je stejná v šude ve světe a ze zkušenosti v Anglii je oproti ČR hodně ubohá, tam je to spíše na úrovni rozvojevého světa (a to i "obvoďáci" či nemocnice, ted ypokud nemyslíme drahé soukromé, kde se doplácí...)
Já si na svého zubaře nemůžu stěžovat. To proto, že se k němu chovám slušně ( = bez přetvářky nebo ponižování se ) a on to pozná.
Také jsem ho našel na doporučení a nakonec k němu zašel až když jsem musel ( během dvou měsíců se mi vykotlal zub ).
Je sice pravda, že k němu zavítám jednou tak za deset let, protože se o dutinu ústní starám, za což on mne určitě moc nemiluje, ale bere, že si chrup udržuji, a že nejsem příznivcem nadbytečných zásahů do lidského těla, takže svou práci odvede v klidu a dobře. Já v klidu, on v klidu - co víc bych si mohl přát ?
Diskuze na téma švýcarské sociální politiky přesahuje hranice obsahu sdělení článku a názory na míru důrazu osobní zodpovědnosti se mohou lišit. Podstatné je, že jako země bychom si (nejen) v oblasti péče o orální zdraví měli vzít ze Švýcarska příklad. Proč nepřevzít to, co jinde vymysleli, vyzkoušeli a co nevyvratitelně funguje?
Na zubní péči se zdravotní pojištění v ČR vztahuje. Ne ale na všechnu. Pojišťovna hradí naprostý základ a za vše technicky kvalitnějšího a náročnějšího si musíme všichni připlácet, případně uhradit celé ošetření. Dalším faktem je, že pojišťovny neuzavírají smlouvy ani s některými zubaři, kteří by svým pacientům chtěli aspoň na preventivní prohlídky a základní vyšetření finančně ulehčit. Nám jako zubním lékařům je v principu jedno, zda dostaneme úhradu péče od pojišťovny, nebo přímo od pacienta. Otázkou je vždy výše úhrady a náklady na péči. Když dva dělají totéž, není to totéž.
Na druhou stranu (a to se vracím opět ke švýcarskému modelu) za zubní kazy či parodontitidu si může každý sám a není důvod, proč by se na cizí kaz měla skládat i ta část společnosti, která si zuby čistí. Je 1000 korun na výplň hodně? Je jedna dávka chemoterapie v ceně 100 000 korun hodně? A nakolik morální je léčit rakovinu plic silného kuřáka z balíku peněz veřejného pojištění? Morální vůči komu? Je třeba si upřímně říci, že všeobecná nenávist, kterou veřejnost přenáší i vůči kvalitním zubařům bez smlouvy s pojišťovnou, je především neochota doslova zaplatit za své lajdáctví v dentální hygieně. K systému českého zdravotního pojištění bych měl i já osobně víc než dost výhrad, ale vždy to bude spor mezi odbornými stanovisky a populismem.
Troufnu si tvrdit, že chyba je i na straně zubařů. Znám spoustu lidí, pro které bylo v mládí zubní ošetření natolik bolestivé a traumatizující, že k zubaři prostě nepůjdou. Já sám jsem před pár měsíci šel k zubaři jen proto, že bolest zvítězila nad strachem a překvapivě jsem zjistil, že ani složité zákroky nemusí bolet, když není zubař sadista. Překvapen byl i milý pan doktor, když se dověděl, že netuším, jestli náhodou nejsem na anestetikum alergický, protože jsem ho od zubaře ještě nikdy nedostal. Dětem a "mladistvým" stačí pár návštěv, kdy umrtvení probíhá stylem "to bolí jen trochu" nebo "to přece vydržíš, jsi snad chlap", aby k zubařům získali doživotní odpor...
Jan Stuchlík. Podle fotografie mnoho let zkušeností nemá.
Když čtu ty jeho názory, jak si za vše každý může sán, tak nemohu nevzpomenout jiného zubaře. Ten jako mlaďoch po škole také takto hovořil. A po 25-ti letech praxe naopak říká, že to jsou nesmysly.
On každý má ty sklony k kazivosti, paradentóze atd. jiné. Takže někdo si může čistit zuby opravdu důkladně, vícekrát denně, dodržovat všechny rady o čištění, používat mezizubní kartáčky, dentální vody, stravu atd., a nebude mu to nic platné. Zuby bude mít samý kaz. A jiný může žít jak prase, a zuby se mu nezkazí.
To samé s paradentózou.
Genetika, ale i asi hormonální změny kolem puberty. Na tohle ten zubař přišel po letech praxe, ač po škole si myslel něco jiného.
Budiž mu ale omluvou, že jejich velký šéf Pekárek, který by ty zkušenosti měl mít, vykládá stejné nesmysly.
Dobrý den,
já jsem ten případ, který roky používá mezizubní kartáček a techniku čištění mám již vypilovanou téměř k dokonalosti po těch desítkách návštěv dentální hygienistky. Bohužel nemám už skoro žádný zub bez zásahu a díky výborným zubařům, ke kterým jsem v posledních deseti letech chodil, jsem zatím přišel pouze o jeden zub (sedmičku) a mám jednu korunku. Lehčí jsem také už asi o sto tisíc. Když to vyprávím těm, co si zuby skoro nečistí, tak jen kroutí hlavou. Až po letech přesvědčování, že si za stav zubů z osmdesáti procent můžu sám, mi poslední zubařka potvrdila, že kazivost mých zubů je asi pětkrát větší, než průměr pacientů.
Malý kaz v zubu se mi po půl roce rozroste do stavu, který mají ostatní až po dvou nebo třech letech.
souhlas - je to nesmysl. Dcera vidí kartáček tak jednou za týden, něco si tam ošmudlá a ve dvaceti nemá jediný kaz, stejně jako manžel. Nechápou, co pořád k koupelně provádím, nitě, mezizubní kartáčky atd. - a přitom sem tam nějaký kaz mám, i na místech která si nejde nevyčistit.
Vážně se mi "líbí" rady - když Vám zubař nevyhovuje tak ho vyměňte. To je teorie, u nás ve městě ordinuje devět zubařů a ani jeden nebere nové pacienty. A pokud se máme inspirovat Švýcarskem, tak nelze vytrhnout jednu drobnost ze systému a tu zavést. Protože jejich zubní praktiky navazují na spoustu jiných záležitostí, které u nás nejsou zavedeny. Vy máte pouze úzký pohled na svou zubní problematiku bez znalostí celého sociálnězdravotního systému Svýcarska v kontextu jejich nastavení pravidel ve společnosti.
p.s. Víte že v Tallinu (Estonsko) je MHD zdarma? Víte že v Číně se lidé musí v nemocnicích sami starat o své příbuzné? .... a tak dále....taky to nebudeme zavádět.
...."Tento text je již více než dva měsíce starý. Chcete-li na něj reagovat v diskusi, pravděpodobně vám již nikdo neodpoví."....
No ale já bych chtěl oslovit pana doktora.
"Ať tedy jedí koláče" - víte jistě kdo to řekl. No a vy máte asi tak stejný přehled o české realitě! Argumentujete Švýcarskem, kde nedávno řetězec Tesco stanovil minimální mzdu prodavačky na 4000 franků. Tedy cca 90 tisíc korun. Průměr je ještě výš. 5200 franků.. (důchod ve Švýcarsku přes 40 tisíc Kč) . Takže zubař jim rozhodně nezpůsobí finanční problémy...
U nás je průměrná mzda čtvrtinová a důchody kolem 13 tisíc Kč. Tedy celé dva důchody na jeden nový zub... pokud nebude jíst a bydlet u vás na klinice na chodbě... Dovolená v Karibiku rozhodně není ten důvod, proč nemá na implantáty.
Takže mu zbývá ta snímatelná náhrada nebo jak se správně nazývají "klapáky". Ty platí snad ještě pořád pojišťovna.