Nedělám si iluze, vidím, co má v ústech moje matka v péči čekých zubařů a co má v ústech její bratranec žijící ve Státech. Podotýkám, že z Československa odcházel jako dospělý muž s pokročilou paradontózou a dosti zkaženým chrupem, za těch 20 let má místo ondatřích hlodáků a věčně krvavých dásní úsměv hollywoodské hvězdy, a to nebydlí v žádné metropoli. Jak je možné, že jeho zubní lékař ho dokázal poslat ke specialistovi paradontologovi a implantologovi, kteří mu tu hubu vykurýrovali (a na každý vlastní zub dostal datovanou prognózu, jak dlouho vydrží a jaký zákrok bude vhodný pro další péči), zatímco matčin zubař jen konstatuje "máte paradontózu" a kouká, jak vypadávají zdravé zuby? Po změně k údajně jedné z nejlepších zubařek ve městě se pro změnu dočkala přístupu "to vytrháme, ať tam dobře sedí klapáky," přišla o 5, slovy pět zdravých zubů a dostala protézu, která stejně nesedí. A to pomíjíme takové drobnosti, jako zdvořilost. Člověka, který má srovnání, fakt zaplavuje beznaděj.