MDDr. Adam Šíma, Dentální klinika Jan Stuchlík (neregistrovaný)
Na zubní péči se zdravotní pojištění v ČR vztahuje. Ne ale na všechnu. Pojišťovna hradí naprostý základ a za vše technicky kvalitnějšího a náročnějšího si musíme všichni připlácet, případně uhradit celé ošetření. Dalším faktem je, že pojišťovny neuzavírají smlouvy ani s některými zubaři, kteří by svým pacientům chtěli aspoň na preventivní prohlídky a základní vyšetření finančně ulehčit. Nám jako zubním lékařům je v principu jedno, zda dostaneme úhradu péče od pojišťovny, nebo přímo od pacienta. Otázkou je vždy výše úhrady a náklady na péči. Když dva dělají totéž, není to totéž.
Na druhou stranu (a to se vracím opět ke švýcarskému modelu) za zubní kazy či parodontitidu si může každý sám a není důvod, proč by se na cizí kaz měla skládat i ta část společnosti, která si zuby čistí. Je 1000 korun na výplň hodně? Je jedna dávka chemoterapie v ceně 100 000 korun hodně? A nakolik morální je léčit rakovinu plic silného kuřáka z balíku peněz veřejného pojištění? Morální vůči komu? Je třeba si upřímně říci, že všeobecná nenávist, kterou veřejnost přenáší i vůči kvalitním zubařům bez smlouvy s pojišťovnou, je především neochota doslova zaplatit za své lajdáctví v dentální hygieně. K systému českého zdravotního pojištění bych měl i já osobně víc než dost výhrad, ale vždy to bude spor mezi odbornými stanovisky a populismem.
Je to zkrátka systém solidarity, za který tvrdě platí ti, co se o své zdraví starají. Já například docházím pouze k dentistovi, o své zdraví se starám dobře, a jsem tudíž solidární plátce, až to hezké není. Protože přiznejme otevřeně, že zdravotní pojištění je vlastně daň.
ČLÁNKY DO MAILU