S prosbou o pomoc se na veřejnost obrátili zástupci Ústavu molekulární genetiky Akademie věd (AV) ČR. Konkrétně jde o vědce z Laboratoře adaptivní imunity.
Připravují výzkum, v němž budou zjišťovat, jak naše imunita reaguje na setkání s původcem černého kašle, tedy na bakterii Bordetella pertussis. Hledají také odpověď na to, jak si lidský organismus buduje imunitní paměť, která člověka chrání před reinfekcí, tedy další nákazou stejnou nemocí.
Vědci zkoumají reakci imunity na bordetellu už léta na myších. Současná situace, kdy je lidí s potvrzenou nákazou černým kašlem nejvíce za poslední desítky let, jim nabízí unikátní možnost podívat se blíže také na chování lidských lymfocytů (druhu bílých krvinek podílejících se na imunitě). A s těmi myšími jej porovnat. Závěry se mohou stát základním kamenem pro hledání účinnější prevence a léčby černého kašle.
Koho vědci hledají
Pomoci vědě nyní mohou i pacienti, kteří sami černý kašel prodělali. Vědci hledají dobrovolníky či dobrovolnice od 15 let výše, jimž právě skončila karanténa nebo jsou mimo ni ideálně ne déle než tři týdny. Přijmou ale i ty, kteří ji ukončili ještě o něco dříve.
U dobrovolníků mladších 18 let je podmínkou, aby jim informovaný souhlas podepsal rodič či jiný zákonný zástupce. Může to udělat buď v klidu doma, nebo přímo před odběrem. Dospívající od 15 let vědci oslovují proto, že ve věkové skupině mezi 15. až 19. rokem je pacientů s laboratorně potvrzenou nákazou vůbec nejvíce.
Co dobrovolníka čeká
Dobrovolníci se stanou dárci imunitních buněk. Konkrétně těch z nosní sliznice. Pracovníci AV ČR jim je odeberou téměř identickým způsobem, jakým se dělá odběr pro potvrzení nákazy covidem či právě černým kašlem. Jde tedy o hlubší stěr z nosu. V případě výzkumu AV ČR z obou nosních dírek. Samotný odběr trvá pár vteřin, celá návštěva pak zhruba čtvrhodinu.
Stěr bude probíhat přímo na jednom z pražských pracovišť AV ČR, konkrétně v Ústavu molekulární genetiky na adrese Vídeňská 1083, Praha 4. Dobrovolník tam musí osobně přijet.
Ideálním způsobem, jak se do výzkumu zapojit, je vybrat si termín stěru online. Možné to je prostřednictvím webu, který AV ČR zřídila právě kvůli připravovanému výzkumu. V tuto chvíli je možné vybrat si z některých všedních dnů v květnu (většinou od 8:15 do 16 h), další budou brzy k dispozici i v červnu. Termíny budeme postupně doplňovat, žádné časové omezení doby, kdy se dobrovolníci do výzkumu mohou zapojit, v tuto chvíli nemáme,
vysvětluje Ondřej Štěpánek, vedoucí Laboratoře adaptivní imunity.
Jak jsme na tom s černým kašlem
Od začátku letošního roku do 19. 5. má Státní zdravotní ústav nahlášeno 14 832 případů černého kašle, z toho jen v týdnu od 13. do 19. května jde o 1383 nově potvrzených nákaz. U dětí do jednoho roku života SZÚ eviduje 210 nemocných. U šesti pacientů černý kašel přispěl k úmrtí.
Zdroj: SZÚ
Co si musí vzít dárce s sebou
K účasti na výzkumu budete potřebovat vyplněný informovaný souhlas a klinický dotazník. Jejich formuláře jsou k dispozici na webu AV ČR, takže je lze vyplnit ještě před samotným odběrem, čímž se návštěva Ústavu molekulární genetiky zkrátí.
Dobré je také vzít si očkovací průkaz, aby vědci věděli, jakou vakcinaci proti černému kašli a kdy dobrovolník podstoupil. Dříve lékaři používali tzv. celobuněčné vakcíny, dnes jsou acelulární. Proto vědce bude zajímat i to, zda existují rozdíly v imunitní odpovědi mezi těmito dvěma typy očkování.
Uvažujete o tom, že se necháte přeočkovat proti nemocem, jako jsou černý kašel nebo záškrt?
Nicméně očkovací průkaz není podmínkou účasti na výzkumu, neboť až donedávna existoval jen v papírové podobě a mnoho lidí ho během života prostě ztratilo.
Přinést lze, ale opět to není podmínkou, také lékařskou zprávu potvrzující prodělané onemocnění černým kašlem.
Naopak potřebovat nebude občanský průkaz nebo kartičku pojišťovny, neboť práci vědců nehradí zdravotní pojišťovny. Doklady kontrolovat nebudeme, spoléháme se na to, že když někdo chce pomoci, bude uvádět pravdivé údaje,
říká Ondřej Štěpánek, který výzkum povede.
Účast je bez finanční odměny
Zapojení do výzkumu bude ze strany dobrovolníků altruistickým činem. Akademie věd účast ve výzkumu nehonoruje ani nevyplácí náhrady nákladů, jež dobrovolníkům s darováním mohou vyvstat. Pacienty s prodělaným černým kašlem ale může hřát pocit, že přispěli k lepšímu pochopení toho, jak onemocnění působí na lidský organismus a které mechanismy v něm spouští.
První výsledky výzkumu budou k dispozici nejdříve příští rok. Vědci je chtějí publikovat v odborném tisku, ale budou o nich e-mailem informovat i účastníky výzkumu a tiskovou zprávou také širokou veřejnost.
Každý z dárců se navíc e-mailem dozví, jaké konkrétní složení imunitních buněk je v jeho nose.
Odborná spolupráce
Mgr. Ondřej Štěpánek, Ph.D.
Experimentální imunolog, vedoucí Laboratoře adaptivní imunity Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR a jeden z vedoucích studie zaměřené na pochopení fungování imunitních buněk po prodělání nákazy bakterií způsobující černý kašel.
ČLÁNKY DO MAILU