Stejně jako v případě řady jiných potravin by nemělo ani názvosloví čajů uvádět spotřebitele v omyl. Jako „čaj“ by se tak měly označovat pouze produkty z rostliny „čaj pravý“, což ovšem není ani náhodou „červený čaj“ rooibos, neboť v tomto případě je surovinou úplně jiná bylina (spíše tedy keř), a to čajovník kapský (Aspalathus linearis).
Potraviny musí používat správný název
Jak přitom potvrzuje i Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI), potravina musí být označena zákonným názvem podle příslušných nařízení o označování potravin pro spotřebitele. „Pokud takový název neexistuje, je názvem potraviny její vžitý název, a v případě, že neexistuje, nebo se nepoužívá, uvede se popisný název dané potraviny. Z toho vyplývá, že ne každá potravina musí mít legislativní název, zároveň však platí, že žádné údaje na etiketě a údaje v informacích pro spotřebitele nesmí být zavádějící. Vzhledem k tomu, že pravidla pro užívání označení ‚červený čaj‘ v právních předpisech nejsou, a neexistuje tak zákonný název, považuje se ‚červený čaj‘ za název vžitý a označuje specifický typ čaje vyrobeného z rostliny čaj pravý,“ uvádí SZPI.
Pokud by přitom bylo označení „červený čaj“ použito pro jiný typ nápoje, například pro rooibos nebo puerh, bylo by to podle SZPI považováno za poskytnutí zavádějící informace spotřebiteli dle čl. 7 odst. 1 písm. a) nařízení (EU) č. 1169/2011 o poskytování informací o potravinách spotřebitelům.
Samotný název „červený čaj“ nestačí
V případě čajů puerh, což je další z mnoha příkladů nápojů označovaných jako „červený čaj“, je ale skutečně surovinou čaj, v tomto případě ale jde o jeho zpracování specifickou fermentací oproti jiným čajům, a to by měl spotřebitel vědět. Na obalech výrobků, na nichž je nápis „červený čaj“, tak musí být uvedena další specifikace vysvětlující, co si vlastně spotřebitel kupuje. Samotný název „červený čaj“ přitom nestačí.
Podle SZPI se nicméně možnost klamání spotřebitele posuzuje zvlášť v jednotlivých případech. Například podle toho, zda jsou na obalu zobrazeny čajové lístky, přičemž jde-li o lístky čaje pravého a skutečnou surovinou je čajovník, by o klamání spotřebitele mohlo jít.
Co se nabízí pod označením „červený čaj“
Často jde o čaj puerh nebo nápoj rooibos.
- Puerh či pchu-er je tmavý čínský čaj obvykle vyráběný z jednoho druhu čajového keře.
- Rooibos je nápoj připravovaný z keře nazývaného čajovec kapský z čeledi bobovitých. Příprava nálevu je obdobná jako příprava černého čaje, získaný nápoj je tmavě červený, což vysvětluje, proč se mu někdy říká „červený čaj“.
Proč na jméně záleží
Zdánlivá hra se slovíčky není bezvýznamná. Mnohé rostliny obsahují přírodní toxiny (jedovaté látky), jiné – pro někoho rizikové – látky vznikají právě v technologickém procesu zpracování původní suroviny. Zejména exotické byliny navíc mohou představovat pro některé spotřebitele alergeny, přičemž počet jedinců citlivých na nějaký alergen v populaci roste. „Zdravý čaj“, který bude spotřebitel považovat za klasický čaj, tak může být v konečném důsledku čajem nezdravým (více k riziku určitých potravin v článku Potraviny, které jsou pro jednoho lék, ale pro druhého jed).
Situaci komplikuje i skutečnost, že v tradičních čajových zemích, jako je třeba Čína, se rozlišují jednotlivé čaje podstatně podrobněji, než je tomu u nás. Takže co je v Číně „červený čaj“, může být u nás černý čaj.
Také proto se ujaly tvorby názvosloví týkajícího se čajů různé komerční čajovny. Na názvosloví se také podílí celá řada marketingových projektů a aktivit, ne vždy se ovšem pohybují v platném legislativním rámci. Ten je sice v případě „čajů“ poměrně benevolentní, i on však má své hranice. Stejně jako musí název špekáček splňovat náležitosti svého složení (na rozdíl od opékáčku) a stejně jako se může název mléko používat jen pro produkt živočišného původu (na rozdíl například od nápoje z kokosů), měl by být čaj čajem, tedy produktem rostliny čaj pravý.
Galerie: Co je tak úžasného na čaji o páté
ČLÁNKY DO MAILU