Umělé oplodnění pomohlo na svět každému dvacátému dítěti v Česku, v Dánsku, Finsku či Belgii každé šesté. Přitom 78 procent Čechů podle průzkumu souhlasí s tím, aby asistovaná reprodukce zůstala možností pro neplodné páry. Třetina lidí se však obává možných vedlejších účinků a 17 procent věří, že dítě počaté uměle je náchylnější k poruchám imunity a genetickým chorobám. Pro většinu rodičů je stále tabu hovořit o tom, že dítě je „ze zkumavky“, a tají to. Novinářům to řekl primář centra Iscare IVF Milan Mrázek. Informovala o tom agentura ČTK.
Podle docenta Tonko Mardešiče ze sanatoria Pronatal přispívá k nižšímu počtu dětí „ze zkumavky“ v Česku i to, že tu je méně liberální úprava umělého oplodnění než v zemích, které jsou na špici žebříčku. V Česku platí zdravotní pojišťovny ženě tři léčebné cykly za život, v Belgii šest. Když žena v Česku otěhotní po druhém cyklu a chce pak znovu jít na umělé oplodnění, pojišťovna jí uhradí už jen jeden cyklus. V Belgii zaplatí pojišťovna po porodu dítěte „ze zkumavky“ znovu dalších šest cyklů.
„Češi podle průzkumu fandí asistované reprodukci, ale chybí jim znalosti,“ shrnul výsledky průzkumu Tomáš Horejsek z IBRS, která průzkum pro Českou gynekologickou a porodnickou společnost letos v dubnu provedla. Dotázaní nejčastěji přeceňovali rizika spojená s umělým oplodněním.
„Děti po IVF jsou zcela zdravé a normální ve srovnání s dětmi po přirozeném početí a je nutné rozptýlit mýty o tom, že tyto děti by mohly mít horší vlohy z pohledu imunologie a genetiky,“ zdůraznil docent Mrázek.
Mezi lety 1991 až 2005 stoupl průměrný věk českých žen při narození prvního dítěte z 21 na 29 let. Přibylo těch, které rodí později, přitom plodnost ženy po 35. roce výrazně klesá. A se zhoršujícím se životním prostředí také klesá plodnost mužů. Až 20 procent párů se tedy potýká s neplodností, ve třetině je problém u ženy, ve třetině u muže a ve třetině u obou. Východiskem je asistovaná reprodukce, pomůže 80 procentům párů.
ČLÁNKY DO MAILU