Češi tak do současné doby pijí především čaje podřadné kvality, chyby dělají i při přípravě čaje, a navíc čajem nazývají i bylinné vývary, které se v zahraničí za čaje nepovažují.
V ČR nejčastěji pijeme sáčkový čaj
Skutečné čaje z čajovníku čínského nebo čajovníku indického jsou přitom druhým nejkonzumovanějším nápojem na světě. U nás ale čaj velkou tradici nemá – první zmínky o něm pocházejí až z roku 1848, což mimo jiné i do dnešní doby znamená určitý handicap týkající se znalostí čaje i jeho správné přípravy.
Podle statistik se přitom v ČR nejčastěji konzumuje sáčkový čaj (podíl na trhu ční 44,39 procenta), zatímco sypaný tvoří podíl jen 30,37 procenta. Jenže právě sáčkový čaj je svým způsobem čajovým odpadem, který má sice „vymakané aroma“, ale rozhodně nejde o čaj oceňovaný.
To nejlepší je nahoře
Pověstným „šampaňským“ mezi čaji je indický čaj „Darjeeling“ z první jarní dubnové sklizně, který je velmi světlý, ale je považován za čaj s nejlepšími chuťovými vlastnostmi. Indický čaj má také oproti čínskému o něco lepší složení – obsahuje více taninu a flavonoidů. Pro všechny čaje pak obecně platí, že kvalita čaje klesá s částí rostliny, z níž je sklízen (nejkvalitnější jsou nejmladší lístky na konci rostliny), a také se stupněm zpracování.
Nejpřirozenější čaj je přitom čaj zelený, ten se také nejvíce konzumuje v „čajové velmoci“ Číně. Luxusnější je pak čaj bílý, který pochází z ještě nerozvinutých lístků na konečcích čajovníků, což dokazuje, že „to nejlepší je nahoře“.
Galerie: Co je tak úžasného na čaji o páté
Celosvětově je ale častěji konzumován černý čaj (69 procent veškeré spotřeby), což je čaj, který prošel oxidací a fermentací, při které se sice některé nové a prospěšné látky vytvoří, ale část z těch původních je degradována. Základní doporučení je tak pít pokud možno sypaný čaj, optimálně zelený, případně černý.
Když už sáček, tak volný
Kvalitu a hlavně senzorické vlastnosti čaje ovlivňuje celá řada faktorů, mimo jiné i podoba sáčků. Vhodnější jsou přitom takové, v nichž není čaj namačkán, sáček poskytuje dostatek volného prostoru a umožní se čajovým lístkům po ponoření do vody rozvinout.
Pokud nicméně balený čaj při nákupech v obchodu příliš voní, není to dobrý signál – obal čaje má chránit před vnějšími vlivy, teplem a vlhkostí; pokud tedy skrz obal proniká aroma, obvykle to znamená, že obal zcela netěsní, čímž se čaj uvnitř částečně degraduje.
„Čaje“, co nejsou čaje
V minulosti byl na trhu také instantní čaj a byl celkem oblíbený, což je dalším z důkazů „nečajové kultury v ČR“ – instantní čaje totiž obsahují jen čajový koncentrát a zhruba 95 procent cukru, takže se skutečným čajem nemají fakticky nic společného.
Pokud se pak týká „čaje“ Rooibos, tak to ve skutečnosti čaj není, neboť jde o usušené větvičky rostliny Aspalathus linearit, které se pěstují v jižní Africe. Tento „čaj“ neobsahuje na rozdíl od skutečného čaje kofein, a je tak mimo jiné vhodný i jako nápoj pro děti.
Naopak další „nečaj“ maté (mathé) obsahuje kofeinu poměrně hodně, pravý čaj to ale také není.
Jak správně připravit čaj
Pokud se týká správné přípravy čaje, měl by být připraven z čerstvé vody a po mírném zahřátí čajové konvice. Doporučuje se jedna lžička sypaného čaje na osobu a čaj by neměl být míchán dřevěnými nástroji.
Na povrchu čaje se často vytváří povlak – to ale ne vinou čaje, ale kvůli tvrdé vodě, která teče z kohoutků na velké části území ČR. Na účinky čaje má přitom vliv hlavně délka louhování. Naplatí ale, že čaj je lepší při dlouhém louhování, takový čaj je naopak trpčí a hořčí. Síla čaje je naopak dána jeho kvalitou a množstvím. Pokud chceme, aby konzumace čaje podporovala schopnost soustředění a myšlení díky v něm obsaženém kofeinu, louhujeme čaj maximálně dvě minuty. Naopak při delším louhování (4 až 5 minut) se vyplavuje více tříslovin a čaj pak blahodárně působí na trávicí soustavu.
Skutečně kvalitní a v obchodech obvykle neprodávané čaje lze ochutnat především ve speciálních čajovnách, kterých je už v současné době v naší zemi docela dost. Podrobnější dělení, zásady označování, mýty o čaji a další praktické informace se také můžete dozvědět v publikaci vydané v edici „Jak poznáme kvalitu“, kterou vydává společně Sdružení českých spotřebitelů a Potravinářská komora ČR při České technologické platformě pro potraviny. Stáhnout si ji můžete na adrese jak-pozname-kvalitu-caj.pdf.
ČLÁNKY DO MAILU