Ve stravovacích návycích Čechů je hlavním problémem to, že se při výběru potravin řídí především svými chutěmi a cenou. Zatím málo jich přemýšlí o tom, jak prospěje určitá potravina jejich tělu.
„Přitom právě strava ovlivňuje zdraví až ze 40 procent,“ řekl ČTK předseda Společnosti pro výživu primář Petr Tláskal.
čtěte dále: Jogurty v kelímku, ve skle, nebo domácí?
Dalším problémem, který souvisí se současným uspěchaným životním stylem, je podle Tláskala to, že si lidé neudělají na jídlo čas. Jedí ve spěchu, místo aby oběd či večeři vzali jako příležitost k posezení a popovídání s rodinou či přáteli.
Nutriční poradce Petr Havlíček doplnil, že nevhodná strava zvyšuje riziko vysokého tlaku a cholesterolu, obezity či nádorů. Statistiky podle něj potvrzují, že zdravýživotní styl, který zahrnuje stravu, pohyb a odpočinek, snižuje o 80 procent riziko onemocnění srdce a cév, o 60 procent cukrovky a o 30 procent rakoviny.
Jogurtů sníme šest kilo ročně
Podle Tláskala se v souvislosti s větší nabídkou potravin v obchodech a osvětou začíná výživa Čechů zvolna lepšit. Například stoupla spotřeba zakysaných mléčných výrobků. V roce 2009 dosáhla jejich spotřeba v ČR hodnoty 16,7 kilogramu na osobu, z toho bylo 10,3 kilogramu jogurtů a 6,4 kilogramu ostatních zakysaných výrobků.
V porovnání se zeměmi západní Evropy Česko zaostává – průměrná roční spotřeba v EU přesahuje 20 kilogramů, přičemž ve Švédsku zkonzumuje každý občan přes 36 kilogramů, v Portugalsku kolem 27 kilogramů.
čtěte také: Prospívá vegetariánství zdraví?
Mezi zeměmi střední Evropy je na tom ČR podle Tláskala nejlépe, protože v Maďarsku je to pouze devět kilogramů, na Slovensku necelých 14 kilogramů a v Polsku osm kilogramů na osobu a rok.
Havlíček připomněl, že zakysané mléčné výrobky vyhovují i lidem, kteří mají alergii na mléko. Podle studií přispívá pravidelná konzumace k lepší náladě, tlumí deprese a zpomaluje stárnutí. Zlepšují složení střevních bakterií, což přispívá k lepší pleti i celkové kondici.
ČLÁNKY DO MAILU