Potřebovali bychom v naší zemi více, mnohem více nacionalismu. Protože nacionalismus, to je především úcta k sobě samému, k předkům, k půdě, k řeči, k vlasti, ke kořenům a k tradici. Z čehož plyne, že bez nacionalismu nemáme šanci pozvednout se někam výš. Bez kořenů není sebeúcta, bez sebeúcty není páteř a bez páteře není úroveň. A bez úrovně je všude bordel, špína a sliz.
Nacionalismus znamená vědomí odpovědnosti za ten kus země, pro který naši dědové pracovali a umírali. A my ten kus země potřebujeme, přinejmenším proto, abychom se nemuseli hrbit... abychom mohli stát rovně. Protože těžko může stát rovně ten, kdo se nemá kde rozkročit. A to je podstata nacionalismu: ne povyšovat se nad jiné, ale neponižovat se před nimi, za žádných okolností, ani jednotlivě, ani skupinově. "Cizí nechceme, naše nedáme." Stát rovně, s nohama na zemi a hlavou v oblacích.
Tohle všechno zdánlivě vůbec nesouvisí s kvalitou jídla v obchodech, s úrovní oblékání nebo se vztahem k památkám. Ale opravdu jen zdánlivě.