Názory k článku Černobyl, Fukušima, Evropa - cesty radioaktivity v potravním řetězci

Jelikož se v článku vyskytují jisté hodnoty, které mi v podstatě nic moc neříkají (kdo z čtenářů ví co vlastně znamená xyz Becqerelů?) tak jsem trochu postudoval...

Becquerel (Bq) je definován jako rozpad 1 atomového jádra za sekundu, což si stále představit nedovedu tak jdeme dál - starší jednotka Curie se rovná 37 miliardám Bq a odpovídá aktivitě 1 gramu Radia.
Takže uváděná hodnota (podle BBC :-) ) 630 tisíc TBq by odpovídala cca 17 tunám radia, což máme za hodinu přes 60 tisíc tun - a tohle několik hodin??? Sice nevím o kolik je uran horší/lepší než radium a vím že rozpadem uranu to nekončí - následně se rozpadají izotopy, ale pořád mi to přijde jako číslo totálně mimo realitu :-). Pro porovnání v Temelíně je v jednom reaktoru 92 tun paliva přičemž Uranu 235 je v palivu obsažen jen 4,25% (lehce přes 4 tuny) a to je zásoba na čtyři roky provozu.
Našel by se někdo zběhlý v problematice kdo mi to vysvětlí? V aktuální situaci mám čím dál tím víc dojem že všichni straší...

"Koncentrace přesahující 4000 Bq/m2 postihly 40 % evropského území." co je tímhle myšleno? Našel jsem vyjádření Bq/m3 nebo Bq/kg...

„Takže uváděná hodnota (podle BBC :-) ) 630 tisíc TBq by odpovídala cca 17 tunám radia“

Správně.

„což máme za hodinu přes 60 tisíc tun“

A tady už je fail, motáte do toho něco nesouvisejícího. Jak to jen stručně vysvětlit… Bq a Ci jsou v podstatě ekvivalentní jednotky, akorát Ci je 37milionkrát větší. (ale Bq je lepší používat, protože zapadá do soustavy SI a taky je „jedna přeměna za sekundu“ pro člověka tak nějak snadnější pro pochopení a pro práci s ní, než srovnávání s hmotností radia - třeba tak teoreticky můžete bez složitého přepočítávání určit přibližnou aktivitu podezřelého vzorku jen pomocí foťáku v mobilu, který má skoro každý pořád u sebe (nezkoušel jsem :))

Prostě v bordelu, co vylítl z Černobylu, dojde k 630e12 přeměnám za sekundu (tedy spíše v roce 1986 k nim docházelo, teď už to bude o dost méně). Kdyby vylítlo 17 tun čistého radia, také v něm bude k 630e12 přeměnám za sekundu.

„Sice nevím o kolik je uran horší/lepší než radium“

Únik uranu by zas tak nevadil, ostatně v přírodě se vyskytuje celkem běžně a žádné masové vymírání se nekoná. Uran má dlouhý poločas rozpadu, takže se přeměňuje pomalu a na poškození organizmu je ho potřeba velké množství. Problémem jsou hlavně umělé izotopy se středním poločasem rozpadu (jeden den až sto let), které jsou ještě navíc podobné nějakému biogennímu prvku a tak je má člověk tendenci akumulovat (Cs je ve stejné skupině s Na a K, Sr jako Ca, I vychytává štítná žláza jako takový), naakumulují se *uvnitř* organizmu a škodí zevnitř.

„"Koncentrace přesahující 4000 Bq/m2 postihly 40 % evropského území." co je tímhle myšleno? Našel jsem vyjádření Bq/m3 nebo Bq/kg...“

Znamená to, že kdybys měl radiometr o velikosti metr na metr, který dokáže detekovat každou částici, co je produktem rozpadu, a ten radiometr položil třeba v lese na zem, detekoval bys 4000 (nebo tedy spíš 2000, protože půlka bude mířit směrem do země) průletů částic za sekundu.

(Protože metrový radiometr nikdo nemá, měříme spíš na čtverečných centimetrech a pak to řádně násobíme)

Mimochodem, když už jsme u toho měření foťákem. Uvidíte-li v kompaktu (čip ~~6×8 mm) zřetelnou hladinu šumu způsobeného průlety ionizujících částic - asi jako http://danyk.wz.cz/rtg09.png, odpovídá to velmi hrubě dávkovému příkonu 1 mSv/s a máte pár minut na to, abyste zdrhli více méně ve zdraví. Pokud už je pro šum dost blbě vidět pravý obraz, je to tak 5-10 mSv/s, takže máte tak půl minuty ;-).

Aktivitu neznámého vzorku bych se foťákem určit bál, protože může vyjít i dost podhodnocená hodnota - ne každá částice, co prolétne čipem, totiž musí nutně ionizovat. Bylo by zajímavé provést experiment, takže pokud někdo má normovaný zářič, směle do toho :-).

630e12

No hele, ještě pomotám řádovou čárku o tři místa… Předřečník říkal 630 tisíc TBq, což je 630e15, ne 630e12.

Zajimavy clanek, ale kde jsou fakta? Na ty se jaksi zapomnelo.
Uvedom si, ze tyto 2 katastrofy nejsou absolutne srovnatelne - v Cernobylu uniklo, diky totalni nezodpovednosti pracovniku, vicemene vsechno co bylo v reaktoru. Vcetne stronzia a velkeho mnozstvi cesia.
V Japonsku uniklo pomerne velke mnozstvi jodu (proto stupen 7), ale pomerne male mnozstvi ostatnich latek.
Ovsem dulezity fakt je ten, ze behem posledniho mesice se unik podarilo zastavit, radioaktivita klesa. Jod se rozpada na polovinu kazdych 8 dni. Ja to vidim jako duvod k optimismu.

Ony nejsou srovnatelné i jinak:

Počet obětí jaderné havárie ve Fukušimě: 0
Počet lidí ve Fukušimě s nemocí s ozáření: 0
Počet lidí, kteří nachytali dávku vyšší než povoluje norma: 3

Srovnejte například s haváriemi "obnovitelných" elektráren, o kterých média většinou cudně mlčí, pokud to zrovna není protržená přehrada s tisíci mrtvých. I když zabijí více lidí než všechny reaktory Fukušima dohromady, na první stránku novin se dostanou sotva v okresním plátku. Kdo například ví o 4 mrtvých při výbuchu reaktorové nádoby na bioplyn v Rhadereistedtu?

Proč lidé nejdou do ulic, a nepožadují okamžité zavření nebezpečných bioplynových elektráren? A proč tak dělají u jakderných elektráren, které v Japonsku nikoho nezabily? Že by dvojí metr? Nebo přílišná popularita nového zeleného náboženství a jeho výběrově používaného principu předběžné opatrnosti.

Neviem, čo je na tom pravdy, ale vraj reaktory amerického typu nemajú regulačné tyče , takže reaktor ide stále "na plné gule" , na rozdiel tých zlých, ruských, čo máme u nás, ktoré možno regulovať, až zastaviť zasúvaním tyčí pohlcujúcich neutróny. Navyše ruské reaktory sú "obohatené" o ďalšie - západné - zabezpečovacie zariadenie, takže ak sa na reaktoroch nebude experimentovať, ako na tom v meste černobyľ, nemôže dôjsť k havárii. Na rozdiel od výroby energie spaľovaním uhlia a plynu. Obnoviteľné zdroje energie sú momentálne niečo doplnkové, neschopné nás zásobiť. Na získavanie ekoenergie je dobrá napríklad Sahara alebo moria ( riečne elektrárne sú tiež neekologické - Gabčíkovo ...alebo nie ? )

„vraj reaktory amerického typu nemajú regulačné tyče“

Tak to by toho už asi po USA moc nezbylo :-).

Neřešil bych USA×SSSR reaktory, třeba VVER má obdobu jak v USA, tak v SSSR. A existují blbě (s pozitivní zpětnou vazbou) navržené americké i sovětské reaktory, stejně jako dobře (s negativní zpětnou vazbou - vyvaření chladiva automaticky zastaví reakci) navržené sovětské i americké reaktory.

Nouzové tyče jsou snad ve všech mírových reaktorech, blbý je, když selžou jako v Černobylu…

Zajímalo by mě, kde autorka vzala tohle:

Ukrajina má dosud kontaminovanou půdu, podobný osud čeká Japonsko.

Ať se dívám, jak se dívám na mapky s měřením, i v těsné blízkosti té rozbité elektrárny se dávkové příkony pohybují kolem 1 μSv/hod, neboli 9 mSv/rok. Neříkám, že bych se rád nechal ozářit 9 mSv, ale je to hluboko pod jakýmkoli statisticky významným výskytem různých chorob. V takové oblasti by mi nevadilo bydlet, vždyť leckde jinde na světě (i v ČR, radon je svinstvo) mají i víc, žije tam spousta lidí a moc je to nevzrušuje. Navíc než to tam dají dohromady po té tsunami, půlka z toho oprší nebo se vyzáří…

Měsíc po Černobylu byla v okolí aktivita opravdu _o dost_ (no spíš řádově) větší.

http://www.sujb.cz/imgs/Davky_Jap_20110421_2.PNG
http://www.sujb.cz/imgs/Davky_30km_20110421.PNG

Ja videl nekdy vcera nebo predevcirem na Nove(tusim) nejakou reportaz z Cernobylu a to bylo teprve k popukani. Vety jako "podarilo se nam exkluzivne dostat do arealu", "kdybysme tu byli vic nez par minut, riskovali bychom smrtici davku"...
Proste media potrebuji paniku.

Třeba v této knize: Dědictví Černobylu: Zdravotní, ekologické a sociálně-ekonomické dopady a doporučení vládám Běloruska, Ruské federace a Ukrajiny.

Česky vydala ČSVTS: http://www.csvts.cz/cns/news06/cernob06.pdf

Omlouvam se, nemel jsem tu byt, klikl jsem na odkaz, aniz bych predtim vedel, ze je to na takovyto bulvariozni server. Ale kdyz uz jsem tu:

a/ Tyto hodnoty udavane v Bq jsou pro pochopeni radiacni zateze obyvatel k nicemu.
b/ Zatim zadna medicinska studie neukazuje masivni poskozeni obyvatelstva (vyjimkou jsou zachranari) v dusledku katastrofy. To neznamena, ze nic neni, ale ze (ac je dnes ukrajina svobodna) se nenasla skupina, ktere by se podarilo neco zasadniho nezavisle prokazat.
c/ ze novinare zavreli je smutne. Kazdy ma dnes nezadatelne pravo hlasat bludy. Vcetne autoru tohoto clanku.
d/ pokud nekdo rika, ze 80% deti se rodilo zdravych a dnes 80% ne, tak by tu mel zafungovat zdravy rozum. To jsou prece cisla, ktera jsou lehcko predstavitelna.
e/ nezijme v zajeti strachu. Pri letech pres atlantik, nebo CT dostavaji lide mnohem mnohem vyssi davky, nez pracovnici se zarenim a nikde nevidite umirat haldy bohacu na nemoci z ozareni...

a) Jistě, ale to by bylo třeba mít povědomí o rozdílných účincích alfa, beta a gama záření na lidský organismus, a o rozdílech v jejich pronikavosti. (Proto protiatomoví aktivisté tak snadno straší setinami gramu tritia, které z jaderné elektrárny za rok uniknou.)

b) Zato masivní psychologické účinky radioaktivity jsou nepopiratelné.

c) Každý má právo hlásat bludy. Každý má právo věřit bludům. A každý má volební právo. Smrtící mix…

d) Pohled na výstražné logo s černým trojúhelníkem, žlutým pozadím a třemi paprsky zdravý rozum u některých lidí spolehlivě vypíná.

e) Někteří lidé žijí v zajetí strachu od rána do večera. A novináři jej vydatně přikrmují každodenní porcí nových strašlivých hrozeb.

Je irelevantní, že při pojídání špenátu z Fukušimy dostanete menší dávku radiace než při letu na Kanáry. Logo zmíněné v bodu d) je přece nalepeno na dveřích jaderné elektrárny, a nikoliv na dveřích Boeingu 747.