Jelikož se v článku vyskytují jisté hodnoty, které mi v podstatě nic moc neříkají (kdo z čtenářů ví co vlastně znamená xyz Becqerelů?) tak jsem trochu postudoval...
Becquerel (Bq) je definován jako rozpad 1 atomového jádra za sekundu, což si stále představit nedovedu tak jdeme dál - starší jednotka Curie se rovná 37 miliardám Bq a odpovídá aktivitě 1 gramu Radia.
Takže uváděná hodnota (podle BBC :-) ) 630 tisíc TBq by odpovídala cca 17 tunám radia, což máme za hodinu přes 60 tisíc tun - a tohle několik hodin??? Sice nevím o kolik je uran horší/lepší než radium a vím že rozpadem uranu to nekončí - následně se rozpadají izotopy, ale pořád mi to přijde jako číslo totálně mimo realitu :-). Pro porovnání v Temelíně je v jednom reaktoru 92 tun paliva přičemž Uranu 235 je v palivu obsažen jen 4,25% (lehce přes 4 tuny) a to je zásoba na čtyři roky provozu.
Našel by se někdo zběhlý v problematice kdo mi to vysvětlí? V aktuální situaci mám čím dál tím víc dojem že všichni straší...
"Koncentrace přesahující 4000 Bq/m2 postihly 40 % evropského území." co je tímhle myšleno? Našel jsem vyjádření Bq/m3 nebo Bq/kg...
„Takže uváděná hodnota (podle BBC :-) ) 630 tisíc TBq by odpovídala cca 17 tunám radia“
Správně.
„což máme za hodinu přes 60 tisíc tun“
A tady už je fail, motáte do toho něco nesouvisejícího. Jak to jen stručně vysvětlit… Bq a Ci jsou v podstatě ekvivalentní jednotky, akorát Ci je 37milionkrát větší. (ale Bq je lepší používat, protože zapadá do soustavy SI a taky je „jedna přeměna za sekundu“ pro člověka tak nějak snadnější pro pochopení a pro práci s ní, než srovnávání s hmotností radia - třeba tak teoreticky můžete bez složitého přepočítávání určit přibližnou aktivitu podezřelého vzorku jen pomocí foťáku v mobilu, který má skoro každý pořád u sebe (nezkoušel jsem :))
Prostě v bordelu, co vylítl z Černobylu, dojde k 630e12 přeměnám za sekundu (tedy spíše v roce 1986 k nim docházelo, teď už to bude o dost méně). Kdyby vylítlo 17 tun čistého radia, také v něm bude k 630e12 přeměnám za sekundu.
„Sice nevím o kolik je uran horší/lepší než radium“
Únik uranu by zas tak nevadil, ostatně v přírodě se vyskytuje celkem běžně a žádné masové vymírání se nekoná. Uran má dlouhý poločas rozpadu, takže se přeměňuje pomalu a na poškození organizmu je ho potřeba velké množství. Problémem jsou hlavně umělé izotopy se středním poločasem rozpadu (jeden den až sto let), které jsou ještě navíc podobné nějakému biogennímu prvku a tak je má člověk tendenci akumulovat (Cs je ve stejné skupině s Na a K, Sr jako Ca, I vychytává štítná žláza jako takový), naakumulují se *uvnitř* organizmu a škodí zevnitř.
„"Koncentrace přesahující 4000 Bq/m2 postihly 40 % evropského území." co je tímhle myšleno? Našel jsem vyjádření Bq/m3 nebo Bq/kg...“
Znamená to, že kdybys měl radiometr o velikosti metr na metr, který dokáže detekovat každou částici, co je produktem rozpadu, a ten radiometr položil třeba v lese na zem, detekoval bys 4000 (nebo tedy spíš 2000, protože půlka bude mířit směrem do země) průletů částic za sekundu.
(Protože metrový radiometr nikdo nemá, měříme spíš na čtverečných centimetrech a pak to řádně násobíme)
Mimochodem, když už jsme u toho měření foťákem. Uvidíte-li v kompaktu (čip ~~6×8 mm) zřetelnou hladinu šumu způsobeného průlety ionizujících částic - asi jako http://danyk.wz.cz/rtg09.png, odpovídá to velmi hrubě dávkovému příkonu 1 mSv/s a máte pár minut na to, abyste zdrhli více méně ve zdraví. Pokud už je pro šum dost blbě vidět pravý obraz, je to tak 5-10 mSv/s, takže máte tak půl minuty ;-).
Aktivitu neznámého vzorku bych se foťákem určit bál, protože může vyjít i dost podhodnocená hodnota - ne každá částice, co prolétne čipem, totiž musí nutně ionizovat. Bylo by zajímavé provést experiment, takže pokud někdo má normovaný zářič, směle do toho :-).
ČLÁNKY DO MAILU
