Zajímalo by mě, kde autorka vzala tohle:
Ukrajina má dosud kontaminovanou půdu, podobný osud čeká Japonsko.
Ať se dívám, jak se dívám na mapky s měřením, i v těsné blízkosti té rozbité elektrárny se dávkové příkony pohybují kolem 1 μSv/hod, neboli 9 mSv/rok. Neříkám, že bych se rád nechal ozářit 9 mSv, ale je to hluboko pod jakýmkoli statisticky významným výskytem různých chorob. V takové oblasti by mi nevadilo bydlet, vždyť leckde jinde na světě (i v ČR, radon je svinstvo) mají i víc, žije tam spousta lidí a moc je to nevzrušuje. Navíc než to tam dají dohromady po té tsunami, půlka z toho oprší nebo se vyzáří…
Měsíc po Černobylu byla v okolí aktivita opravdu _o dost_ (no spíš řádově) větší.
http://www.sujb.cz/imgs/Davky_Jap_20110421_2.PNG
http://www.sujb.cz/imgs/Davky_30km_20110421.PNG
Tohle je vůbec zajímavé téma... Údaje o zdravotních a ekologických dopadech Černobylu (ale třeba i Hirošimy) se totiž liší až neskutečně - třeba u Černobylu narazíte jak na názory, že zdravotně postihl až milión lidí, ale vedle totho i na názor, že mimo lidí přímo pracujících na likvidaci katastrofy nebyl dopad prakticky žádný.
A ani bych netvrdil, že to je nějak dáno ideologicky, spíš je to o tom, co kdo započítá - typicky kuřák s naprosto mizerným životním stylem umře na rakovinu, všude jinde ve světě by šel do rubriky "kouření, výživa, atd.", na Ukrajině ale občas jsou snahy ho připočíst na vrub Černobylu...
Popravdě by mě docela zajímalo, lze-li se vůbec dobrat nějakého realistického výsledku, spíš ne :-(
Třeba v této knize: Dědictví Černobylu: Zdravotní, ekologické a sociálně-ekonomické dopady a doporučení vládám Běloruska, Ruské federace a Ukrajiny.
Česky vydala ČSVTS: http://www.csvts.cz/cns/news06/cernob06.pdf