Ještě necelý měsíc, konkrétně do 13. srpna 2021 (s výjimkou biovín, u nichž je termínem uzávěrky už 3. srpen), mohou tuzemští výrobci biopotravin přihlašovat své produkty do jubilejního, v pořadí 20. ročníku soutěže Česká biopotravina roku.
Co se dozvíte v článku
Pravidla soutěže o biopotravinu se mění
V kritériích, podle nichž bude soutěžící výrobky hodnotit odborná porota, nastane letos několik změn. Odrážejí některé pozitivní doprovodné efekty provázející biozemědělství. Jde například o způsob výroby potravin, ale i některé principy, které hodlá ve větší míře než dosud podporovat Společná zemědělská politika EU.
Galerie: Česká biopotravina 2020
Příslušných pomocných kritérií je několik. Mezi nejdůležitější z nich patří přitom zpracování zemědělské suroviny přímo na farmě. Dále využití technologií a způsoby hospodaření, které šetří spotřebu vody. Z dalších je to třeba sociální aspekt výroby biopotravin, například zaměstnávání handicapovaných osob.
Přes diskuse poroty o struktuře oceňovaných produktů bude Biopotravina roku 2021 i nadále obsahovat pět soutěžních kategorií, a to „Biopotraviny živočišného původu“, „Biopotraviny rostlinného původu“, „Biovýrobky pro gastronomii, pochutiny a ostatní potravinářské výrobky“, „Steaková masa“ a „Biovína“. Posledním absolutním vítězem v loňském roce se stalo sušené hovězí maso z farmy Mitrovský dvůr z Vysočiny.
Jubilejní 20. ročník soutěže Česká biopotravina roku 2021
- Soutěž tradičně vyhlašuje PRO-BIO Svaz ekologických zemědělců.
- Je určena tuzemským výrobcům biopotravin.
- Odborná porota ocení produkty v pěti kategoriích a zvolí celkového vítěze, který získá titul Česká biopotravina roku 2021.
- Uzávěrka pro podání přihlášek je 13. srpna, v případě biovín už do 3. srpna 2021.
- Více informací na www.pro-bio.cz.
Pořadatel předpokládá širší sortiment potravin v soutěži
Nakolik se nová kritéria promítnou do konečného hodnocení, respektive které ze soutěžících biopotravin tyto aspekty naplní, bude znát odborná porota koncem srpna. Veřejnosti pak výsledky představí počátkem září, tedy v měsíci, který je v ČR každoročně pojímán jako měsíc biopotravin.
Jak přitom podotýká Kateřina Urbánková, manažerka organizátora soutěže – PRO-BIO Svazu ekologických zemědělců, i letos lze očekávat další rozšíření soutěžního spektra v ČR vyráběných i prodávaných biopotravin. Půjde například o různé omáčky, zmrzliny nebo dětské přesnídávky.
Spotřeba biopotravin mírně roste
Spotřeba biopotravin v ČR každoročně mírně roste. A to navzdory tomu, že také producentům biopotravin rostou náklady, které se částečně promítají i do rostoucích cen.
Podle Kateřiny Urbánkové se navíc vytváří komunita spotřebitelů, kteří současně biosuroviny a biopotraviny vyrábějí a zároveň je konzumují.
Galerie: Nabídka bio ovoce a zeleniny v českých supermarketech
Jak to ale bude s produkcí, odbytem a hlavně podporou tuzemských biopotravin v dalších letech, je stále ještě otázkou.
Co by mohlo pomoci produkci biopotravin
Jednou z možností jsou dodávky biopotravin do školních zařízení nebo zařízení poskytujících sociální či zdravotnické služby. Strategický dokument, který by měl do tuzemských podmínek konkrétně aplikovat již přijaté zásady budoucí Společné zemědělské politiky EU, ale zatím počítá spíše s podporou konvenční zemědělské produkce, mimo jiné právě na úkor biopotravin.
A to přesto, že ministerstvo zemědělství oficiálně deklarovalo úmysl zvýšit plochy ekologicky obhospodařované půdy v ČR ze současných 15 na 22 procent. Předpokládá i s tím spojený nárůst počtu ekologických farem.
Již dnes je ale podpora ekologického zemědělství v ČR nižší než v řadě jiných zemí EU a v budoucím programovém období se počítá s ještě nižší podporou. PRO-BIO Svaz ekologických zemědělců proto minulý měsíc písemně vyzval ministra zemědělství Miroslava Tomana (pod jehož záštitou mimochodem soutěž Biopotravina roku probíhá), aby současnou plánovanou strukturu dotací do zemědělství přehodnotil. Jinak lze podle svazu předpokládat, že počet ekologicky hospodařících farem v budoucnosti poklesne.
O peníze jde zase v první řadě
Dostatek finančních zdrojů je navíc jedním z důležitých předpokladů k tomu, aby se na území ČR vyprodukovaná bioprodukce mohla dále zpracovávat.
V ČR je tak v praxi poměrně hodně biozemědělců pěstujících suroviny k výrobě biopečiva či biochleba, vzhledem k tomu ale, že chybí peníze na investice do zpracovatelských technologií, vyrábí se značná část pekárenské produkce z mouky dovážené ze zahraničí.
Což je škoda, potenciálním výrobcům biopečiva (ale i dalších biopotravin) však stávající dotační podpora na potřebné investice nestačí. „Stát nemá vůli k tomu, aby jim kompenzoval újmu vznikající šetrnějším hospodařením, a ekonomicky pak investice do zpracování biosurovin na biopotraviny nedávají smysl,“ konstatuje Kateřina Urbánková.
Jinými slovy, tuzemská produkce biopotravin by mohla být při změně dotačních pravidel vyšší, než je tomu dosud. To by také vycházelo vstříc rozšiřujícímu se spektru zákazníků, kteří biopotraviny preferují. Soutěž Biopotravina roku je tak určitým odrazem stavu na tuzemském trhu.
ČLÁNKY DO MAILU