když jdou ceny dolů, obchodníci jsou potichu. Letos šly např. dolů ceny obilí. A to dost výrazně. K největšímu poklesu došlo u žita, které se loni po žních vykupovalo od zemědělců za cca 5400 Kč za tunu, dnes jsou ceny 3300 Kč za tunu. Obecně klesla nejen cena obilovin, ale i řepky, která se vykupovala loni za 12 tisíc, letos cena klesla na 8000 Kč za tunu. V obchodech se to i přes tento výrazný pokles cenově neprojevilo ani na chlebu, ani na rohlících, ani na mouce, ani na pečivu, ani na pivu, ani na řepkovém oleji.
V ČR to zkrátka funguje takto: když ceny zemědělských produktů rostou o několik málo procent, tak všichni (mlynáři, pekaři, sladaři, výrobci produktů z mouky, zpracovatelé olejnin) křičí, že musí zdražit, protože suroviny jim tvoří podstatnou část výrobku. Když ceny zemědělských produktů klesají o několik desítek procent, tak je nejprve ticho po pěšině, a když se někdo ozve, tak je řečeno, že suroviny tvoří jen minimální část nákladů, tudíž se zlevňovat nebude!
ČLÁNKY DO MAILU