Že je Česká republika mekkou slevových akcí v celé EU a zřejmě i na celém světě, je veřejně poměrně dobře známo. Situaci jsme na serveru Vitalia.cz podrobně mapovali již v r. 2013, kdy ve slevě byla nejčastěji Coca-Cola a nejvíce se dalo ušetřit na mléčných výrobcích v akci:
Co se ale stane, pokud dojde k výraznému omezení slevových akcí, jak o tom hovoří (nejen) ministr zemědělství Miroslav Toman?
Ministr: Máme tu slevovou džungli
„Jsem toho názoru, že by bylo dobré zavést princip zákazu prodeje se ztrátou pro každý jednotlivý výrobek a každý článek potravinářského řetězce,“ řekl Miroslav Toman v říjnu loňského roku. Okamžitě se objevily titulky typu „Přijdou Češi o slevy v supermarketech?“ a „Ministr Toman chce zakázat letáky na slevy v obchoďácích. Brojí proti slevovým akcím“…
„Nic nechci regulovat ani rušit slevové akce,“ upřesňuje nyní Toman. „Jen jim chci nastavit pravidla, protože v současné chvíli je to taková slevová džungle. Jen pro ilustraci, zatímco v roce 2007 se u nás podíl zboží prodaného ve slevových akcích pohyboval na úrovni 30 %, loni to bylo už více než 50 %. Bohužel, největší podíl zboží prodaného v akci, a to 80 %, je u másla či vajec. Navrhuji, aby se omezila jejich četnost nebo podíl. Je to i možná cesta, jak obchodní řetězce odradit od dovozu příliš levného zboží, v některých případech i za cenu pod náklady. V Německu tomu říkají zákaz prodeje se ztrátou. O konkrétních krocích zatím debatujeme právě se zástupci řetězců, tedy se Svazem obchodu a cestovního ruchu,“ uvádí v aktuálním vydání Zpráv z Ministerstva zemědělství.
Omezení slevových akcí zvýší cenu potravin
V prvé řadě je zřejmé, že omezení množství slev logicky zvýší ceny potravin. A to značného množství výrobků, protože ve slevách se v ČR prodává podle statistiky už více než 50 % těchto výrobků (poslední data mluví dokonce o 55 %).
Předpokládané zdražení potravin by se ale nemělo příliš projevit ve statistikách – ty totiž pracují se standardními cenami a slevové akce do nich nejsou zahrnovány. Což mimo jiné znamená, že ceny potravin jsou v naší zemi reálně nižší, než oněch zhruba 79 % průměru EU, jak statistiky uvádějí.
Slevy nelze zcela zakázat
V druhé řadě je vhodné vědět, že absolutní zákaz slevových akcí není fakticky možný. Legislativa EU je totiž považuje za legitimní obchodní praktiku, ne tedy za nekalou soutěž a klamání spotřebitele, jak občas někdo říká.
Samozřejmě by nemělo jít jen o hru s čísly a hmotností potravin, jak jsme před časem ukázali na konkrétních příkladech:
Galerie: Jídlo v akci? Často jen trik s menší hmotností
Slevové akce ale mají i v EU své parametry. Tím základním je skutečnost, že slevové akce nesmí narušit konkurenční prostředí mezi výrobci potravin nebo jejich prodejci (obchodníky). Pokud vznikne výrobcům potravin nebo i obchodníkům ze slevových akcí konkurence prokazatelná ekonomická újma, je slevová akce v takovém případě i v EU nekalou obchodní praktikou.
Jinými slovy, zlevněné potraviny se mohou a budou i v budoucnosti prodávat v našich obchodech dále, ale slevy budou oproti současnému stavu více časově omezené.
Výhody pro menší výrobce a prodejce
Omezení slevových akcí, pokud k němu dojde, ale může být pro spotřebitele i přínosem. Mimo jiné totiž poskytne větší prostor pro prodej potravin od menších výrobců, kteří si nemohou dovolit dlouhodobě prodávat pod cenou, protože na to nemají dostatečně velké kapitálové vybavení. Tím by se mohlo rozšířit spektrum v obchodech nabízených potravin. Ze stejného důvodu by takové opatření zlepšilo pozici menších prodejen, protože rozdíl mezi zlevněnou potravinou v supermarketech a nezlevněnou potravinou v pultovních nebo menších prodejnách by nebyl tak velký.
Vyšší cena nezlevněných potravin by také částečně omezila „nadměrné“ nákupy a mohla by vést k obezřetnějšímu nákupnímu chování spotřebitelů – a přispět tak také k omezení plýtvání potravinami.
Jak to bude s kvalitou?
Co je však z pohledu spotřebitele důležité, je možný vliv omezení slevových akcí na kvalitu potravin. Ty se totiž prodávají ve slevách v zásadě ze dvou důvodů – aby slevy nalákaly spotřebitele k nákupům potravin v těch obchodech, kde se zlevněné potraviny prodávají, a aby se obchodníci zbavili zboží, u kterého se blíží doba jeho trvanlivosti nebo z různých důvodů klesá jeho kvalita (typické je to především u ovoce a zeleniny).
Galerie: Nejhorší potraviny roku 2018
I z toho důvodu, včetně dalších výše zmíněných důvodů, by tak měla omezením slevových akcí vzrůst kvalita nabízených, ale i zákazníky kupovaných potravin. Zreálněly by se také představy spotřebitelů o tom, jakou mají potravinářské výrobky skutečnou hodnotu, což za situace, kdy se některé produkty bez slev prakticky ani neprodávají, vlastně není možné.
Omezení slevových akcí tak nemusí nutně přinést jen negativa v podobě zvýšených cen. I když ceny hrají v rozhodování značné části spotřebitelů o tom, jaký produkt vlastně koupí, stále rozhodující roli.