Český statistický úřad letos v rámci zábavně-vzdělávací akce Minisčítání podrobil devatenáct tisíc dětí otázce, co mají obvykle na talíři při štědrovečerní večeři. O tom, co se obvykle jí o Štědrém večeru v českých rodinách, rozhodují různé chutě, ale i regionální zvyklosti.
Řízek vede, ale jen ten kuřecí
Kuřecí řízek patří v českých rodinách mezi stálice. Už v roce 2018, při posledním Minisčítání, ho jako nejčastější štědrovečerní jídlo uvedlo čtyřicet čtyři procent dětí, letos je to o procento méně. Nejčastěji ho mají na sváteční tabuli v Karlovarském kraji (65 %), v Ústeckém kraji (62 %) a v kraji Libereckém (58 %).
Naopak kapr se tradičně prosazuje v kraji Vysočina, kde ho děti jedí o Štědrém večeru nejčastěji. Jako obvyklé štědrovečerní jídlo ho na Vysočině uvedla polovina respondentů. Oblibě se ale těší i v Jihočeském kraji, kde má kapra k večeři čtyřicet čtyři procent školáků. Naopak nejméně kaprů snědí děti v Ústeckém kraji (11 %) a v Libereckém kraji (13 %).
„Při porovnání s rokem 2018 se ukazuje, že celorepublikově konzumace kapra klesá. Zatímco před dvěma lety ho jedlo na Štědrý večer téměř třiatřicet procent českých dětí, letos jich je jen dvacet osm procent. Naopak se zvýšil podíl jiné ryby než kapra z necelých deseti procent v roce 2018 na letošních dvanáct procent,“ říká Marek Rojíček, předseda Českého statistického úřadu.
V pořadí pátého Minisčítání se zúčastnilo 298 škol, 1593 tříd a 18 833 žáků ve věku 9 až 15 let ze základních škol a nižších ročníků víceletých gymnázií.
Vinná klobása se chystá hlavně na Královéhradecku
Regionální zvyklosti se nejvíce projevují tam, kde se jí na Štědrý večer vinná klobása. Tuhle pochoutku si dopřávají nejčastěji děti v Královéhradeckém kraji (14 %) i v kraji Libereckém (9 %). Naopak téměř nikdo neuvedl vinnou klobásu jako štědrovečerní jídlo v krajích Zlínském, Olomouckém a Jihomoravském.
Vepřový řízek na ten kuřecí nemá
Jestliže kuřecí řízek kraluje štědrovečernímu menu po celé zemi, s řízkem vepřovým je to naopak. Jako štědrovečerní jídlo ho uvedlo pouze sedm procent školáků. Přesto jeho obliba za poslední dva roky o dva procentní body stoupla. V roce 2018 ho uvádělo jen pět procent dětí.
ČLÁNKY DO MAILU