V obchodech jsou aktuálně z tuzemské produkce k mání jen česká jablka a hrušky. Pokud tedy mluvíme o ovoci jako takovém, a ne zpracovaných plodech (tuzemského původu), ať již jde o kompoty, ovocné šťávy nebo o zmražené výrobky (ty jsou také dobrou variantou). Bohužel jde o reálný obraz aktuálního stavu v soběstačnosti naší země v nabídce čerstvého ovoce.
Co se dozvíte v článku
Můžeme mít víc
Nabídka těchto komodit by ale mohla být v budoucnosti pestřejší a po delší dobu kalendářního roku, než tomu v současné době je.
Základní podmínkou k tomu je však zájem spotřebitele naše ovoce při nákupech preferovat, i když bude dražší. A dražší být logicky musí. K zajištění vyšší nabídky tuzemského ovoce po delší časové období v průběhu kalendářního roku je totiž nutné kromě šlechtění nových odrůd pro prodloužení sklizňové sezóny také investovat nemalé finanční prostředky do výstavby skleníků, pěstování ovoce pod nějakým krytem, skladů s řízenou atmosférou nebo do balení ovoce do ochranných atmosfér. To všechno jsou opatření prodlužující trvanlivost a nabídku čerstvého ovoce.
Největší položku přitom představuje hned úvodní, byť jednorázová investice – totiž samotné vybudování skleníků. Hektar zasklené plochy vyjde zhruba na padesát miliónů korun, hektar ploch s foliovým krytem pak asi na desetinu této částky, ale ani to není málo.
Jak dlouho vydrží české ovoce
Ze zkušeností Výzkumného a šlechtitelského ústavu ovocnářského (VŠÚO) v Holovousích přitom vyplývá, že kromě jablek a hrušek je reálně možné celoročně nabízet většinu suchých skořápkových plodů, například ořechy. To ale naopak u většiny „klasických“ druhů ovoce nelze.
Asi nejvyšší potenciál v pokrytí domácího trhu z tuzemské produkce mají – kromě už uvedených jablek a hrušek – švestky. Ty lze sklízet od poloviny července až do poloviny října a další dva měsíce je lze efektivně skladovat. V nabídce by tak mohly být švestky teoreticky až pět měsíců v roce, od počátku sklizně až do předvánočního období.
Čerstvé třešně z tuzemské produkce je pak možné nabízet zhruba dvanáct týdnů v roce, neboť období sklizně trvá až osm týdnů a další měsíc lze třešně skladovat bez újmy na kvalitě.
Horší je to s meruňkami, které vydrží, a to i v ochranné atmosféře, bez újmy na kvalitě maximálně třicet dní, a pouze o takovou dobu lze prodloužit nabídku čerstvých meruněk z aktuální sklizně, což je maximálně do konce srpna.
Mimo sklizňovou sezónu nelze také dlouhou dobu nabízet měkké drobné plody, jako je rybíz nebo angrešt, které lze uskladnit jen zhruba po dobu dvou týdnů. Naopak maliny lze na trh jako čerstvé dodávat na jaře i na podzim, neboť maliníky dokáží plodit dvakrát do roka. Kanadská borůvka pak vydrží od sklizně maximálně do října, v podzimních měsících lze také nabízet čerstvé ostružiny, ty ale lze na rozdíl od malin sklízet jen jednou do roka.
Díky obalu MAP déle čerstvé
Nabídku čerstvého ovoce z tuzemského trhu může hodně prodloužit balení v ochranné atmosféře (MAP). Složení ochranné atmosféry se přitom liší podle druhu ovoce, jiné je pro peckoviny a jiné pro drobné ovoce. Používat tuto technologii u jablek se naopak spíše nevyplatí.
Principem ochranných atmosfér je udržení optimální vlhkosti, ale také zároveň schopnost zabraňovat tomu, aby se obal orosil. Tím by se naopak urychlil rozvoj nežádoucích mikroorganismů a plísní.
Potenciál ochranných atmosfér je značný, neboť jejich použití prodlužuje možnost skladování produktů podle zkušeností VŠÚO dvojnásobně až trojnásobně. Například borůvky nebo rybízy lze v atmosféře MAP bez problémů skladovat třicet dní.
Skleníky prodlužují sezónu
Ve skleníku nebo pod foliovými kryty lze přitom pěstovat v zásadě jakékoli ovoce a některé evropské země tak také činí ve větší míře, než je tomu v ČR. V sousedním Německu se mimo jiné pěstují ve foliových krytech meruňky, ve Španělsku třešně a tento způsob mimo jiné urychluje začátek sklizňové sezóny a tedy prodlužuje dobu nabídky na trhu.
Pod zákrytem se pěstuje ovoce už i v ČR, například třešně, a to právě v Holovousích, kde se zkoumají přínosy i negativa těchto technologií. Výhodou je kromě prodloužení sezóny a snížení rizik klimatických vlivů také nižší atak škůdců, vůči některým je ale přesto nutné čas od času použít šetrné postřiky, například proti sviluškám.
V produkci českého ovoce limity udává příroda
Tuzemskou produkci ovoce lze zvýšit i bez skleníků a zákrytů, možné je to však postupně, v řádu několika let. Limitujícím faktorem je mimo jiné i dostupnost vhodných ploch v krajině, ne všude lze ovoce pěstovat a ne všichni vlastníci pozemků s tím souhlasí.
Dalším limitem je zajištění sazenic vhodných odrůd a časovým limitem pak doba, za jakou začnou stromy plodit tak, aby se to vyplatilo. Nestačí obvykle jen občas zmiňovaných čtyři nebo pět let, ale reálně spíše deset.
Z hlediska životního cyklu ovocných stromů pak nelze ani v případě, kdy by se v ČR intenzivněji oteplovalo, očekávat dvě nebo více sklizní do roka. Stromy potřebují v průběhu roku projít obdobím klidu, aby nabraly sílu k sezóně následující. Několik sklizní do roka je možné mít jen u hrstky ovocných dřevin a keřů, například v případě již zmiňovaných malin.
I když je tak záměr zvýšit tuzemskou produkci ovoce žádoucí a do určité míry i možný, plné soběstačnosti ČR v této kategorii produktů v praxi nelze dosáhnout.