České pivo versus dovoz a privátní značky

Jestli je něco dlouhodobým a ve světě uznávaným symbolem kvality českého potravinářství a nápojového průmyslu, pak je to bezesporu české pivo. Přídavné jméno „české“ je přitom dost důležité – naše pivo se totiž v řadě parametrů od jiných typů piv vyráběných ve světě dost odlišuje, a to i ve svém příznivém vlivu na lidský organismus. Dokonce má v pivovarském názvosloví svou samostatnou kategorii „pilsner českého typu“.

Autor: Isifa.cz

České pivo má podle odborníků pro člověka mnoho pozitiv, samozřejmě jen v rozumném množství

Správné české pivo se navíc vyrábí prakticky bezezbytku z tuzemských zemědělských surovin. Jestliže tedy na sklonku minulého týdne založil Český svaz pivovarů a sladoven novou tradici, podle níž má být patronem českého piva resortně příslušný ministr zemědělství, má to svou logiku a není to ostuda ani pro svaz, ani pro ministra.

Pozitiva českého piva

V současné době se vede zejména na půdě EU mnoho diskusí o kvalitě a označování potravin a nápojů a o jejich vlivu na naše zdraví s cílem daňově nebo marketingově znevýhodnit „rizikové“ skupiny potravin, přičemž mezi kandidáty na znevýhodnění patří alkoholické nápoje včetně piva. To je ovšem v případě českého piva velký populismus, neboť tento nápoj představuje podle opravdu mnoha odborných, nejen tuzemských studií, pro člověka celou řadu významných pozitiv.

Konzumace piva například mimo jiné zvyšuje v těle hladinu „hodného cholesterolu“ (HDL), a představuje tak prevenci proti ateroskleróze. Tím se snižuje riziko infarktu. Umírněná konzumace piva vede pak k poklesu krevního tlaku díky rozšíření cév a změn ve vodním a minerálovém hospodářství. Po požití piva se snižuje hladina krevního cukru, což společně s lepším využitím inzulinu příznivě ovlivňuje přeměnu cukrů a tuků. Pivo neobsahuje cholesterol ani jiné tuky a je kaloricky chudší například než jablečná šťáva. Působí navíc i proti stresu a jeho konzumace podporuje trávení, takže je pivo vhodné při onemocnění zažívacího traktu. Močopudností a zvýšeným vylučováním žluče působí také proti vzniku žlučových a močových kamenů. Kromě toho zpomaluje pití piva řídnutí kostí. 

Z řady prvků, které pivo obsahuje, jsou důležité hlavně vitamíny skupiny B, zejména kyselina listová. Ta je nezbytná například pro ženy v produkčním věku, které mohou otěhotnět. Nedostatek této kyseliny totiž prokazatelně způsobuje vyšší riziko (až o 50 procent) vývojových poruch u novorozenců, jako jsou rozštěpy páteře a patra. Ženy by proto měly konzumovat zmíněnou kyselinu listovou – třeba i prostřednictvím pití piva. Z pivovarských kvasnic přechází do piva také chróm, kterého je v běžné stravě nedostatek. Již stopové množství tohoto prvku přitom podporuje aktivitu inzulínu regulujícího hladinu cukru v krvi. Má-li organismus chrómu málo, může být hladina cukru rozkolísaná, což vede k pocitům neodolatelných chutí, zejména na sladké, a následné obezitě.

Pivo pomáhá i v rozvoji kreativity, jak nedávno zjistili psychologové z Illinoiské univerzity v USA. Ze srovnávacích testů vyplynulo, že muži, kteří vypili před testy zhruba litr piva, byli v jejich řešení o 40 procent úspěšnější oproti abstinentům.

Tuzemský ječmen poznáte podle označení

Za pozitivními vlastnosti českých piv stojí především originální výrobní technologie a specifika používaných surovin. Loni například potvrdili pracovníci Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského (VÚPS) jedinečnost vlastností českých odrůd sladovnického ječmene. Díky českému ječmenu obsahuje totiž české pivo oproti jiným pivům vyšší množství vlákniny, vitamínů a minerálních látek, čímž se výrazně zvyšují všechny pozitivní vlastnosti piva na lidský organismus.

To, že byl k výrobě piva použit tuzemský ječmen, pozná spotřebitel podle označení „České pivo“ na etiketách výrobků. Jde o chráněné zeměpisné označení (CHZO), které patří mezi ochranná označení garantovaná EU.

Na hranici klamání spotřebitele

Naopak celá řada piv z dovozu vlastnosti českých piv nemá, nebo jen v menší míře, a stejně jako v případech jiných typů potravin se některé výrobky pohybují na hranici, nebo i za hranicí klamání spotřebitele.

Právě VÚPS v minulosti analyzoval piva dovážená na tuzemský trh s poměrně varujícími výsledky. Šlo zejména o privátní značky vybírané k analýzám na základě cen, obsahu alkoholu a typu obalu – šlo přitom vždy o piva prodávaná v plechovkách. Již údaj o obsahu alkoholu v případě dováženého piva nebyl přitom podle výzkumníků s českými pivy srovnatelný. Dovážená piva byla často velmi hluboko prokvašena, proto byl obsah alkoholu vyšší, než u většiny tuzemských piv stejné kategorie. Analýzy odhalily, že přestože od roku 2010 nesmí být (v souladu s nařízením EU 1924/2006) na trh uváděny alkoholické nápoje s označením „lehký“ (light), na tuzemském trhu v době nákupu vzorků (2010) k mání byly. Navíc byla tato piva označena jako lager nebo special, což je pro spotřebitele naprosto zavádějící údaj, neboť při takovém označení očekává, že si kupuje „dvanáctku“.

U takzvaných lehkých piv zase našli výzkumníci hodnoty extraktu původní mladiny 7–8 procent, čili jednalo se o „sedmičky a osmičky“. „Například matoucí označení piva Bitter Lager může ve spotřebiteli evokovat hořký ležák, ačkoli se jedná o osmistupňové pivo s extrémně nízkou hořkostí,“ uvádí se ve zprávě VÚPS. Zavádějícím údajem je podle výzkumníků také označení „vyrobeno v EU“, ze které spotřebitel nemůže poznat, v jaké zemi bylo pivo skutečně vyrobeno.

„Není možné říci, že dovážená piva jsou zdravotně závadná, avšak tato piva (ve srovnání s českými) se odlišují nedostatečnou plností, slabou hořkostí i nižší pěnivostí. Například všechna námi analyzovaná importovaná výčepní i lehká piva měla hořkost o 6 až 12 jednotek hořkosti nižší než reprezentativní vzorek čtyř světlých výčepních českých piv,“ uvedl VÚPS ve své závěrečné zprávě. „Senzorická kvalita odpovídá analytickým hodnotám, piva jsou prázdná a hořkost doznívá velmi slabě. S nízkým chmelením piv také pravděpodobně souvisí i nižší obsah důležitých antioxidantů, tzv. polyfenolů. Také dalších látek prospívajících zdraví, ať již jsou to vitaminy skupiny B, vláknina (beta glukany) jsme ve všech dovážených pivech nalezli podstatně méně. Důležité je také zjištění, že všechna česká piva měla vyšší takzvanou ústojnou schopnost, což je vlastnost piva, kterou u něj tak často oceňujeme. Znamená to, že české pivo má daleko vyšší schopnost snižovat kyselost žaludku a má vyšší digestivní účinky díky vyššímu obsahu hořkých látek.“ Řada zahraničních plechovkových piv tak měla podle výzkumníků s českými pivy společné „jen číslo celního sazebníku“.

Stejně jako v jiných případech se ale ČR proti dovozům takových piv nemůže bránit. Každý členský stát je totiž podle evropské legislativy povinen přijmout na svém území všechny výrobky, které vyhovují legislativě v zemi výrobce.