Snahu etablovat na trhu určitý pivní styl lze zachytit podle celkem zřetelných signálů. Může jít o masivnější reklamu, stačí, když určitý netradiční typ piva začne produkovat velký pivovar (takže se pak třeba vedle desítky, ležáku a případně nějakého „nefiltru/kvasničáku“ točí plošně i v hospodách). Příslušný typ dodavatelé prosadí do supermarketů a někdy i do menších prodejen/večerek.
Pět minut slávy pro pšenici, radlery a cider
Tak v posledních letech na českém pivním trhu svých pět minut slávy zažila pšenice, radlery i cider – který můžeme považovat za pivní styl, jakkoliv jde o zkvašenou ovocnou šťávu, tedy čistě technicky spíš víno. Nicméně obsah alkoholu, umístění lahví v supermarketu, čepování z pípy i to, že se cider pije po třetinkách nebo sklenicích o objemu 0,4 l, myslím umožňuje tento nápoj chápat v jistém smyslu jako pivní speciál.
Pšeničná piva, radlery i cider jsou nějaký čas již v nabídce dostupné celkem plošně, i když cíle dodavatelů možná splněny nebyly; český trh je přece jen konzervativní a všechny tyto typy nápojů na něm dnes zaujímají spíše okrajové místo (úspěch ovšem může být už to, že možná po pěti minutách slávy ustoupily, ale nevymizely – přitom jde vždy o dražší produkty). Jaký další styl se tedy dodavatelé pokouší aktuálně etablovat? Mohlo by jít o typ IPA.
IPA, to je pivní styl
I když marketing není nijak plošný, zaregistroval jsem točenou ipu i v úplně normálních hospodách. Ve specializovaných prodejnách či hospodách zaměřených na produkty minipivovarů samozřejmě ipu najdete také, vedle x dalších pivních stylů.
Jak se lze všude dočíst, IPA vznikla jako pivo pro Brity v koloniální Indii. Aby pivo přežilo dlouhou cestu lodí kolem jižní Afriky, tedy dvakrát přes horký rovník, bylo speciálně navrženo jako hodně chmelené a obsahovalo i dost alkoholu – rozhodně nad pět procent. Takový obsah alkoholu nicméně měla tehdy anglická piva běžně, v tomto ohledu tedy nešlo o žádnou inovaci. Tím byl spíše chmel ve velkém množství. Zkratka IPA znamená India Pale Ale, takže kdybychom chtěli vzniku tohoto piva a evoluci chutí porozumět z historického hlediska, museli bychom se zabývat i ejly a pejly. Naštěstí nemusíme, coby konzumenty nás zajímá spíš to, zda nám tento typ IPA chutná, eventuálně jak v nabídce na trhu vybírat.
Zůstaňme tedy u IPA, pomiňme pale, ale i různé odvozeniny typu APA (American Pale Ale). Mimochodem typy ale i pale dnes také zkoušejí i české pivovary (Bernard, Primátor).
Pro styl IPA by kromě obsahu alkoholu a vysokého chmelení mělo být typické i to, že jde stále o pivo svrchně kvašené. Svrchní kvašení známe u nás hlavně z pšeničných piv a mělo by vést ke vzniku ovocných a kořeněných vůní a chutí; na chuti pšeničného piva se zřejmě typ kvašení podílí více než použitý slad. Totéž, tedy ovocnou příchuť, lze docílit i přídavkem speciálních chmelů. A všude se rovněž uvádí, že piva IPA bývají hodně prokvašená, tedy v sobě mají málo zbytkového sladu – představte si opak Plzně, kde „dvanáctce“ odpovídá obsah alkoholu málem jako v desítce. Z pohledu výrobce je maximální prokvašení „ekonomické“ (platí-li zákazník primárně za alkohol), takže chuť drahých piv IPA může paradoxně připomínat levné ležáky. Toto pivo bývá ovšem kalnější.
Nabídka IPA v obchodech
Prošel jsem několik větších super/hypermarketů, aby tak šlo získat přehled o nejběžnější nabídce piv IPA.
Billa
- IPA Flying Cloud Vysoký Chlumec, obsah alkoholu 5,5 %, cena 24,90 Kč, v akci za 19,90 Kč
Albert
- Bernard IPA, obsah alkoholu 5,6 %, cena 24,90 Kč (zřejmě též v akci a běžná cena 29,90 Kč)
Tesco
- Primátor IPA, obsah alkoholu 6,5 %, cena 24,90 Kč
- Bernard IPA (viz výše), cena 29,90 Kč
- Tesco Finest IPA, vaří slovenský pivovar Karpat, obsah alkoholu 5,8 %, cena 29,90 Kč (třetinka)
V řadě řetězců pivo IPA schází zcela, čili oproti jiným výše zmíněným trendům netradičních piv je tento zatím celkem nesmělý. V e-shopech i specializovaných hospodách a obchodech najdete samozřejmě i mnoho dalších značek, jednak to ale vyžaduje určité úsilí, za druhé si pak připlatíte. Z domácích výrobců bude asi nejčastěji v nabídce zastoupen pivovar Matuška a jeho IPA Raptor s 6,3 % alkoholu.
Ochutnal jsem příslušné IPA (klasicky studené, i když některé vysokoalkoholické typy IPA se doporučuje konzumovat teplejší) a zde je výsledek:
- Jednotlivé značky se od sebe (subjektivně) příliš nelišily.
- Pivo bylo dobře pitelné, chutí mi ale opravdu připomínalo ležák českého typu (proč potom připlácet), i když méně sladový.
- Výše diskutované ovocné/kořeněné tóny jsem příliš necítil (když už, pak spíše ve vůni než v chuti), vše spíše přebíjela silná hořkost; nicméně jiní recenzenti se na ovocné i kořeněné chuti v IPA soustředí a vnímají je jako intenzivnější.
Otázkou je kocovina při vypití většího množství (dejme tomu po přepočtu na alkohol ve srovnání s ležákem českého typu); byla by větší? Asi ano, český ležák i desítka jsou optimalizovány na konzumaci ve velkém množství bez velkých následků.
Další postřehy, ať už vlastní, nebo posbírané na pivních serverech:
- IPA Flying Cloud Vysoký Chlumec je navíc vlastně polotmavá s přidaným karamelem a zde je relativně nejvýraznější ovocná chuť (citrusy).
- Bernard IPA je chuťově podobná, oproti předchozí značce má vyšší hořkost.
- Primátor IPA mi přišel ne úplně vyvážený typ piva, jakoby vyrážel líh (má opravdu oproti konkurenci více alkoholu).
- U Tesco Finest IPA jsem měl nejvíc pocit, že piji ležák českého typu.
- Matuška IPA Raptor rovněž uvádí karamelovou chuť (sám jsem nedegustoval).
Soudím, že spíše nebudu cílovou skupinou pro pivo tohoto typu, byť mě nijak nepopuzuje; proto i hodnocení vzorků výše jsem uvedl stručné. Když projdete specializované pivní servery, česká „průmyslová“ IPA (míněno nikoliv z minipivovarů) zde vesměs dostává známky průměrné až lehce nadprůměrné.
IPA z minipivovaru je jiná
A názor těch, kdo vaří IPA v minipivovarech? „Novodobá podoba IPA, jak ji mám rád, se ustálila především v amerických minipivovarech. Kromě vysoké hořkosti zde mají své nezastupitelné místo vysoce aromatické odrůdy amerických chmelů. U nás dnes IPA vaří velká část minipivovarů, a to podle mého názoru s dobrým až vynikajícím výsledkem. Výše uvedené ‚supermarketové‘ typy IPA z průmyslových pivovarů chutnají jinak. Asi to bude tím, že aromatické americké chmely jsou řádově dražší než české, nesmí se s nimi šetřit a je žádoucí je užít i na tzv. studené chmelení v ležáckém tanku. Potom se zmíněné kořeněné, citrusové či ovocné tóny v aromatu piva skutečně objeví. Typ kvašení (svrchní nebo spodní) či použitý druh kvasnic má jistě na charakter piva také veliký vliv, ale u IPA je, alespoň pro mě, nejdůležitější aroma použitých chmelů a také nízký obsah neprokvašených cukrů dodávající pivu jakousi suchost, kterou jinak známe spíše u vína,“ uvádí Luboš Bokštefl, který provozuje pivní ochutnávky po třicet let, organizuje každoročně pivní pochod Pražská patnáctka a vaří IPA Pilot v minipivovaru Hangár. IPA z minipivovovarů je pak pochopitelně dražší (IPA Pilot s 6 % alkoholu orientačně 36 Kč za točenou třetinku, což ale u točeného piva zase nijak řádově nepřečnívá; u IPA Raptor cca srovnatelně).
A jak se snaží, aby IPA Pilot chutnal? Vyžaduje to dát si s pivem trochu práci. „Použili jsme dva druhy sladů a tři druhy chmele. Malý podíl mnichovského sladu dává pivu nejen barvu, ale i větší plnost sladového těla s velmi jemnými karamelovými tóny rozvíjejícími se s vyšší teplotou. Trojice chmelů Polaris, Chinook a Cascade (US) spolu ladí společným kořeněno-bylinným charakterem. Hlavním nositelem hořkosti je chmel Polaris (21 % alfa hořkých kyselin), který dodává pivu i velmi osvěžující charakter svým chladivým nádechem. Přítomno je i citrusové a květinové aroma chmele Cascade ze studeného chmelení, ale rozhodně nepřevažuje,“ popisuje Luboš Bokštefl.
Unikátní fotografie: Sládek sbírá pivní pěny
ČLÁNKY DO MAILU