Před týdnem byla Ministerstvem zemědělství (MZe) představena první rešerše Českého zemědělství od letoška až do roku 2020. Komentářů a výhrad k ní je nespočet. Ty nejzásadnější trhliny ve stavu současného českého hospodaření okomentovali předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha a Jaroslav Faltýnek, předseda Agrární iniciativy, tzv. Babišův muž a člen Agrofertu.
Prasat je v Česku stále méně a situace růžovější zřejmě nebude…
České zemědělství je pr*ser
„Deset let jsme v EU a za celou tu dobu z ministerstva zemědělství, co se strategie týče, nevypadlo žádné stanovisko. Pán bůh zaplať za to, co máme teď konečně na stole,“ říká Jaroslav Faltýnek úvodem, avšak zároveň neskrývá rozhořčení: „V těchto materiálech se píše, že české hospodářství nevytváří žádnou hodnotu. Přestože jsem osobně deset let promlouval se všemi ministry, nikam to nevedlo. Toto beru jako první pozitivní signál, jak ten průser v českém zemědělství a potravinářství změnit.“
I Martin Pýcha je rád, že tato koncepce vůbec vznikla, ale také dodává: „Ta hloubka problémů v našem zemědělství je tak hluboká, že kdybychom ji měli zodpovědně rozebrat, neměl by tento materiál 90, ale 800 stran.“ Pojďme se na výtky, které ke koncepci MZe mají oslovení předsedové podívat zblízka.
Dále čtěte: Jak vzniká bio hovězí: Cesta masa od býka po steak
Kohoutek z EU stejně jednou vyschne
Jedním z problémů, který je v materiálech MZe zmíněn, je zvýšený pokles potravinové samostatnosti a soběstačnosti naší země. Čili jde především o zhodnocení stávajícího situace, kdy klesají stavy prasat a drůbeže. To vše údajně proto, že byly nesprávně přerozdělovány dotace na národní úrovni. „Řešení je přitom jednoduché, přestat významně dotovat ty výrobce, kteří nevytvářejí přidanou hodnotu,“ zlobí se na velké firmy, které jen berou, Jaroslav Faltýnek.
Předseda zemědělského svazu ČR také bojuje s přelíváním peněz na nesprávná místa. Konkrétně mu jde o české bio potraviny: „Podpora ekologického zemědělství není podmíněna skutečnou produkcí. Jinými slovy, ČR je z hlediska výměry ekologických ploch téměř nejekologičtější zemí v Evropské unii, přitom vyrábíme minimum bio potravin. Výměra tak neodpovídá skutečné produkci.“ Tento fakt je sice v materiálech MZe také zmíněn, avšak pouze jako konstatování, řešení nenabízí. „Je to neefektivní využívání ekologické krajiny,“ říká Martin Pýcha.
Čtěte také: Zabíjíme jenom holky. Jsou tučnější
Zatímco někteří zemědělci čerpají evropské dotace, jsou na nich doslova závislí a dost možná si mnou ruce u zlatého kohoutku, je třeba si uvědomit, že ani EU peníze netiskne ve sklepě. „Nechceme zvyšovat závislost českých zemědělců na dotacích, chceme, aby byli efektivní bez nich, protože jednou EU nebude schopná tolik finančních prostředků na dotace vynakládat,“ varuje předseda zemědělců.
Trnem v oku je i zatravňování
Ministerstvo zemědělství chce podporovat vyšší efektivnost českého zemědělství a na druhé straně chce snížit zornění a podpořit zvýšení ploch trvalých travních porostů až o 411 tisíc hektarů. „Pokud snížíme zornění o 280 tisíc hektarů, snížíme výměru obilovin o 200 tisíc hektarů a olejnin o 80 tisíc hektarů – čili řepky, jedné z nejrentabilnějších plodin u nás, a chceme je nahradit trvalými travními porosty, tak se ptám, kde budeme vytvářet tu produkci,“ staví otazník k dalšímu bodu rešerše MZe Martin Pýcha. Je sice pravdou, že se počítá s tím, že na oněch zatravněných plochách se bude pěstovat dobytek, ale tyto počty moc nevychází. „Když si porovnáme, o kolik by se mělo snížit zornění, a kolik by se mělo zatravnit, tak zjistíte, že se ani neblížíme k onomu plánovanému zvýšení, kterého v materiálech ministerstvo hodlá dosáhnout,“ zpochybňuje výpočty předseda zemědělského svazu.
Přečtěte si také: To nejlepší maso není ani čerstvé ani krásně růžové
Pro představu, v současné době je u nás zatížení 0,2 dobytčí jednotky na hektar, ministerstvo ho hodlá navýšit na 0,4. Avšak dle údajů zemědělského svazu by se zvýšením travních porostů toto číslo pohybovalo jen mezi 0,1 – 0,3 dobytčí jednotky na hektar. „Dovolím si tvrdit, že očekávané zvýšení produkce masa a mléka na trvalých travních porostech nenahradí výpadek produkce, který ztratíme tím, že snížíme plochy obilovin a olejnin,“ varuje Martin Pýcha.
V plánu je snížení počtu lidí v zemědělství o 25 000
Zarážející je i další fakt, který ministerstvo zemědělství nezpochybňuje, a to ten, že se budou snižovat počty zaměstnanců v zemědělství o dalších 25 tisíc. „Když si uvědomíme, že od roku 1989 jsme se dostali z 550 tisíc lidí na 120 tisíc lidí, tak se obávám, že další snižování není v našem zájmu,“ komentuje předseda svazu.
Dále čtěte: České potraviny: Důležitější než podpora značek je podpora jejich prodeje
„Doufejme, že se Petru Bendlovi podaří přesvědčit své kolegy, že za minimálních nákladů lze České republice vrátit potravinovou soběstačnost a přinést jí minimálně 40 000 nových pracovních míst v zemědělské výrobě,“ říká předseda Agrární iniciativy. Jakým způsobem toho chce Jaroslav Faltýnek dosáhnout, blíže nespecifikoval. Věřme, že dobré úmysly nebudou dlažbou pro cestu našeho zemědělství do pekel.
ČLÁNKY DO MAILU