Veřejnost – i ta mediální – je ke katastroficky pojatým kauzám vstřícná – a také proto se mohou spotřebitelé setkat s tezemi o „konci českého chmele“, „ohrožení chráněného označení České pivo“ nebo se spekulacemi, že pivo uvařené ze sadby chmele žateckého poloraného červeňáku, klonu 72, nebude mít očekávanou kvalitu. Nic z toho není pravda.
Na začátku byl nespokojený pěstitel
Kvalitu a vlastnosti uvedeného klonu žateckého chmele zpochybnil před několika lety pěstitel, podle kterého ztratil uvedený klon šlechtěním své specifické genetické vlastnosti. Paradoxem ovšem je, že podle laboratorních testů byl obsah alfa hořkých kyselin ve chmelu tohoto pěstitele dokonce o něco vyšší, než byl celorepublikový průměr.
Právě obsah těchto látek je přitom jednou (byť ne jedinou) známkou kvality a vlastností našeho klasického chmele. Příslušný podnikatel nicméně nedodržel své smluvní závazky v jiných parametrech, a postupně se k němu přidali další dva (není jich tedy deset, jak uvádějí některá média), kteří kvalitu sadby žateckého poloraného červeňáku veřejně napadli.
Jasno do věci bohužel nevneslo ani stanovisko Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ), který se ve svém hodnocení problému vyjádřil použitím principu „ani kočka, ani pes“, takže si z něj mohl kdokoli vybrat, co se mu hodilo. Není to ostatně jediná aktuální kauza, v níž se ÚKZÚZ pohybuje jako slon v porcelánu – příkladem je třeba ne zrovna zvládnutá komunikace ohledně hubení hrabošů.
Sadba je v pořádku, říká posudek, laboratoř i Budvar
Právní stránka problému samozřejmě spotřebitele zas tak nezajímá, přesto by ale měl vědět, že teze kritiků sadby vyvrátil odborný oponentský posudek (PDF), kvalitu a jedinečnost parametrů tohoto žateckého chmele potvrdily i nezávislé německé laboratoře a stejně tak stanovisko Budějovického Budvaru. Ten měl být podle některých názorů „spornou sadbou“ nejvíce ohrožen, protože produkce piva z našeho chmele je pro Budvar základní marketingovou a výrobní strategií.
Jedním z projevů údajné degradace chmele měly být přitom malé šišky (hlávky) chmele na chmelnicích příslušných kritiků. Na místě je tak vhodné připomenout, že velikost šišky není pro kvalitu chmele měřítkem, což ostatně potvrdily výše zmíněné laboratorní rozbory. Na velikost chmelových šišek má ovšem značný vliv počasí, což mimo jiné znají i ovocnáři, kteří v suchých letech nemohou prodávat do tržní sítě jablka, neboť jsou malá, a nesplňují tak parametry pro volný prodej. Právě extrémně suché předešlé roky jsou také, nejen podle oponentního posudku, základním důvodem, proč se mohla sadba chmele jevit někomu jako „degradovaná“.
Mírně nadprůměrný rok pro český chmel
Jak už bylo řečeno, na kvalitě piva se to ovšem v praxi nijak neprojevilo. A pokud se týká předpokladů pro letošní rok, pak ten by měl být z pohledu kvality chmele i jeho celkové sklizně mírně nadprůměrný. Oproti loňskému roku by se chmele mělo v ČR sklidit dokonce téměř o čtvrtinu více.
Co se pak týká některými pivovary využívaného Chráněného zeměpisného označení „České pivo“, tak ani tam odejmutí nebo ukončení této evropské ochrany našich piv nehrozí. Mimo jiné proto, že v podmínkách pro takové označení je celá řada dalších parametrů a požadavků na použité suroviny, že v tom jeden, navíc neoprávněně zpochybněný klon, nehraje žádnou roli.
Aktuální signály, i ze zahraničí, naopak signalizují vyšší poptávku po této tuzemské aromatické odrůdě chmele a snahy uzavřít na dodávky tohoto chmele dlouhodobé kontrakty. Je tak docela nešťastné, že do tohoto pro ČR pozitivního trendu „házejí někteří jedinci vidle“.
Unikátní fotografie: Sládek sbírá pivní pěny
ČLÁNKY DO MAILU