K tomu kojení na veřejnosti mám pár postřehů.
O tom, že kojení je prospěšné a vhodné, nikdo nepochybuje. Stejně jako je prospěšné mít pravidelně pohlavní styk, mít pravidelnou stolici apod.
Zatímco u toho sexu a vylučování si většina lidí uvědomuje, že je to poměrně osobní záležitost a dělá ji když ne v naprostém soukromí, tak aspoň dále od lidí, řada (zvláště bio-)matek má pocit, že když kojí, tak jsou prostě něco víc než ostatní, mohou svá prsa vytáhnout kdekoliv a kdykoliv a ostatní musí držet zobák, protože přece nebudou proti prospěšnému kojení. Možná vás to překvapí, ale zažil jsem takovou biomatku i v kostele. Prostě ne že by si vzala dítě na chodbu či do rohu a tam si ho decentně nakojila, prostě v lavici si rozepnula blůzu a svého (asi dvouletého!!!) kojence si tam nasadila.
Když se v článku zmiňuje, že před 14 lety kojení na veřejnosti nebylo takové téma, tak myslím, že přesně proto, že matky byly zvyklé chovat se decentně a nikoliv dnes poměrně populárním stylem "jsem kojící matka a kdo je víc!".
Když kojívala naše děti manželka, dělala to samozřejmě v době, kdy to bylo třeba, tzn. i když byla s kojencem v centru apod., ale vždy v ústraní a ještě měla takový šátek, který si přes ně dala - jednak mělo dítě větší klid a potom to bylo vstřícnější k okolí.