Vodní a větrná eroze odnáší z našich polí každoročně miliony tun půdy. Tato skutečnost se často a opakovaně zmiňuje jako jeden z největších problémů našeho zemědělství. Je přitom zřejmé, že ubývající hmotu je nutné na pole doplňovat, neboť v opačném případě klesá produkce zemědělských surovin a v konečném důsledku by ani nebylo možné konkurenceschopně na polích pěstovat hospodářské rostliny.
Na nové možnosti upozorňuje netradiční dárek
Jednou z cest, jak odvátou a odplavenou hmotu na pole vracet, je využít upravených kalů z čistíren odpadních vod (ČOV). A to buď při přímé aplikaci na zemědělské pozemky, nebo využít kaly v kompostárnách a poté, co kompost vyzraje, použít jej jako hnojivo.
Problém je, že legislativa upravující používání kalů z ČOV se stále zpřísňuje, ještě větší problém pak je odmítavý postoj části veřejnosti vůči kalům, které považuje za zdroj kontaminace půdy.
Že jsou tyto obavy neopodstatněné nebo minimálně přehnané, se přitom systémově snaží dokázat například Pražské vodovody a kanalizace (PVK), které jako netradiční vánoční dárek pro své zaměstnance a partnery letos rozdávají dvousetgramové balení Českého modrého máku se sloganem „Makové buchty z pražského kalu“.
Mák pěstovaný na kalu
Použitý kal totiž pochází z Ústřední ČOV v Praze, kde prochází takzvanou anaerobní stabilizací ve vyhnívacích nádržích. Poté je v kompostárně v Neškaredicích přimíchán do kompostu, v němž kaly tvoří zhruba třicet procent hmoty. Po dvou měsících kompostování vzniká přírodní hnojivo, které je možné využít na zemědělských pozemcích.
Tímto způsobem použila substrát z kalů také zemědělská firma Ekoprogres z Třebovle, která na svých pozemcích letos i za „pomoci“ kalů z ČOV vypěstovala zmiňovaný mák.
Proč zrovna mák?
Volba máku jako zemědělské suroviny vypěstované za využití kalů má přitom několik symbolických rovin – jednak je ČR největším pěstitelem potravinářského máku na světě, a jde tak o možná nejtypičtější tuzemskou zemědělskou komoditu.
Mák je ale také dost náročný na kvalitu a složení půdy, což v praxi znamená, že půda hnojená kaly z ČOV nemůže být kontaminovaná, protože by se kontaminace projevila ve složení této komodity. Nic takového se ale u máku vypěstovaného společností Ekoprogres na kalech z PVK nestalo a surovina splňuje všechny podmínky pro prodej konečnému spotřebiteli.
Ostatně i proces zpracování kalů prošel přezkoumáním ze strany Státního zdravotního ústavu, který následně vydal osvědčení k legitimnímu použití (certifikaci) při aplikaci na zemědělskou půdu.
Je jen škoda, že se „mák z pražských kalů“ neprodává na trhu – původně byl totiž vyroben jen pro účastníky (zrušené) konference o udržitelnosti, a to v počtu pěti tisíc balení. Je tak ale docela dobře možné, že se s tímto produktem část spotřebitelů setká, a mohou jej tak porovnat s mákem od jiných tuzemských pěstitelů, jejichž seznam nabízí sdružení Český modrý mák na portálu Maková mapa.
Budoucnost je recyklace
Využití zatím spíše netradičních postupů při zemědělské produkci, například právě kalů z ČOV, může přitom zvýšit konkurenceschopnost a potažmo i soběstačnost našeho zemědělství a potravinářství.
Množství kalů navíc není zanedbatelné – podle statistik se jen v loňském roce vyprodukovalo v ČR na ČOV celkem 196 967 tun kalů, z nichž bylo ke kompostování využito jen 63 462 tun. Konkrétně PVK loni vyprodukovala 91 000 tun kalů, kompostárny ale odebraly jen 10 000 tun.
Vodohospodáři navíc mohou dodávat suroviny z ČOV i přímo pro výrobu potravin nebo nápojů. Příkladem je pivo z recyklované vody, které také vzniklo z pražské ČOV, konkrétně z vody upravené na kvalitu vody pitné technologiemi společnosti Veolia. Ležák Erko, jak se toto pivo jmenuje, je přitom stále k dostání v R café v areálu pražského Florentina, a ani tento produkt se od piv vyráběných „z normální vody“ neliší.
Stejně tak je možné ochutnat med z pražských vodojemů, což je další produkt přispívající k osvětě spotřebitele o možnostech využití vodohospodářství, netradičních lokalit a postupů při produkci zemědělských surovin, potravin a nápojů.
ČLÁNKY DO MAILU