Český med se postupně stává jedním z dalších zemědělských produktů, u nichž si musíme zvyknout na postupně se zvyšující ceny. Letošní zdražení medu může podle zatímních předpokladů pokračovat také v následujících letech. Jaké jsou příčiny?
Co se dozvíte v článku
Českého medu je méně
Základním důvodem je postupně klesající produkce tuzemského medu a také postupně se kumulující příčiny tohoto poklesu. Na vině ale zdaleka není jen změna počasí (letos se zmiňuje především vliv chladného jara), ani úhyny včelstev, které jsou po zimním období obvyklé a v průběhu letní sezóny se doplní.
Stále větším problémem je totiž, jak upozorňuje Antonín Přidal z Ústavu zoologie, rybářství, hydrobiologie a včelařství Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně, klesající nektarodárnost plodin pěstovaných na našich polích i planě rostoucích bylin.
Galerie: Jak vzniká český panenský med
Problémem jsou nové odrůdy i používaná chemie
V případě polních plodin klesá množství nektaru v případě nově šlechtěných odrůd i volbou pěstitelských technologií, konkrétně mírou používání chemických látek.
Nektarodárnost planě rostoucích bylin i některých stromů (například lip) zase snižují přívalové deště.
A co se týká medovicového medu, pak jeho zdroje se výrazně snížily kůrovcovou kalamitou. Nejde ale jen o kůrovce. „Například i ve Švýcarsku chybí produkce medovicového medu, také proto, že lesní porosty postupně stárnou,“ podotýká Antonín Přidal.
Potřebujeme méně chemie a pásy bylin a stromů
Jednou z možností, jak v ČR částečně zvýšit produkci medu, jsou výsadby nektarodárných pásů bylin a medonosných ovocných stromů, vrb nebo právě lip.
Vhodnou polní plodinou je také v poslední době stále častěji pěstovaná svazenka, vhodnou potravou pro včely ale jsou zejména porosty neošetřené chemií. To se týká i řepky, která již v posledních letech zdrojem potravy pro včely v podstatě není, a řepka jako jeden ze symbolů zdroje medu je již v zásadě mýtus. Není zdaleka jediný…
Mýty o kvalitě medu
Zřejmě největším mýtem, který je s nákupem medu a jeho kvalitou spojený, je teze, podle níž je zkrystalizovaný kupovaný med projevem nižší kvality. To se lze poměrně často dočíst například na různých webových stránkách. Odborníci toto tvrzení vyvracejí:
„Z krystalizace laik nepozná vůbec nic,“ zdůrazňuje Antonín Přidal s tím, že nejde ani o projev falšování medu. Skutečnou kvalitu medu nebo jeho falšování lze podle něj zjistit až detailním rozborem v laboratoři, což samozřejmě není v možnostech spotřebitele.
Pro Český med platí přísnější pravidla
Možným vodítkem nicméně může být označení „Český med“, neboť požadavky na takto označený med jsou přísnější než obecná legislativa EU.
Zřejmě nejdůležitější je přitom obsah vody, který může u našeho medu činit pouze 18 procent, v EU je to ale 20 procent.
Naše medy také musí obsahovat pouze 20 jednotek látky, která vzniká nadměrným zahříváním medu, což v medu ničí cenné enzymy s příznivým účinkem na lidský organismus, zatímco evropská legislativa povoluje 40 jednotek.
Spotřebitelé by tedy měli vědět, že pokud si kupují produkt prostě označený jen jako „med“, může jít o nižší kvalitu, než když je výrobek označen jako český nebo moravský med s velkým „Č“.
Pozor na směsi
K tomu ještě jedno sdělení – totiž, že Český med není totožný s označením Česká potravina. Jak totiž uvádí Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI): „Pokud je med označen jako ‚směs medů ze zemí ES‘ nebo ‚směs medů ze zemí mimo ES‘, případně ‚směs medů ze zemí ES a ze zemí mimo ES‘ a zároveň jako ‚český výrobek‘, je způsobilý tímto označením klamat spotřebitele o původu medu…“
Toto označení je porušením evropské legislativy; jedná se o zavádějící informace o zemi původu, respektive zemi sklizení medu. „Označení ‚český výrobek‘ je tak s ohledem na zvláštní pravidla pro označování země původu medu přípustné a nezavádějící pouze v případě medu získaného/sklizeného výhradně v České republice,“ konstatuje SZPI.
Včel máme dostatek, ale k nižším cenám medu to nevede
Opakujícím se mýtem je pak také teze, podle níž stojí za nižší tuzemskou produkcí medu klesající stavy včelstev. Ty se ale každoročně přes léto doplňují na velmi vysoké stavy kolem 800 000 včelstev. Předpokládat to lze i letos, což představuje jednu z nejvyšších hodnot stavů včelstev na kilometr čtvereční na světě.
I vysoké stavy včelstev lze přitom paradoxně považovat za jednu z příčin úbytku produkce medu. Více včelstev totiž znamená vyšší konkurenci při sběru nektaru a v důsledku vyšší náklady na výrobu medu, neboť včelstva je nutné ve vyšší míře dokrmovat cukrem.
ČLÁNKY DO MAILU