S článkem absolutně souhlasím. Hlavně s tím srovnáním se zaměstnáním. Občas jsem si říkala, že manžel může v práci aspoň v klidu na záchod, zatímco za mnou syn lezl i na ten záchod. Trochu už se situace zlepšila, začala jsem studovat a ty 4dny v měsíci, co vypadnu jsou pro mě „mana nebeská“ :-) Kvůli babičkám jsme se přestěhovali a tak je veseleji. Ale stejně pořád platí, co jsem pronesla, když byl synovi asi rok, že nechci k Vánocům nic, jen abych mohla být celý víkend sama, číst si, odpočívat a nemuset NIC:-)