Je-li nějaká z tradičních českých polévek symbolem „restartování“ organismu vysíleného po rozličných radovánkách nebo třeba jen po probdělé noci, je to bezesporu česnečka. Nutno navíc dodat, že jde o jednu z nejjednodušších, nejlevnějších, nejrychlejších, ale také nejzdravějších polévek. Především díky česneku a látce v něm obsažené s názvem alicin.
Alicin likviduje i zlatého stafylokoka
Alicin má vysoký antimikrobiální potenciál – tak vysoký, že likviduje drtivou většinu známých nebezpečných kmenů bakterií včetně zlatého stafylokoka již po konzumaci několika miligramů této látky. Taková pomoc se zejména oslabenému lidskému organismu – kdykoli – velmi hodí.
Důležitou informací pro spotřebitele je také vyšší účinnost alicinu v tekutinách (třeba v polévkách), než například v hydratačních krémech.
Příznivé léčivé, dezinfekční, hojivé i afrodiziakální účinky česneku jsou známé velmi dávno. Z dlouhého seznamu pozitiv konzumace česneku je nicméně vhodné připomenout například schopnost česneku zbavovat organismus tuků a vápenatých usazenin, což vede ke snížení krevního tlaku, příznivý vliv na trávicí procesy a detoxikaci organismu.
Jednou z možností, jak tyto vlastnosti česneku využít, je právě česnečka.
Dobrá česnečka si žádá kvalitní česnek
Podmínkou kvalitní česnečky je samozřejmě kvalitní, tedy dobře vysušený česnek. Kolik stroužků česneku použijeme, záleží na každém z nás – obecně postačí jeden stroužek česneku na jednu porci, pakliže máme na mysli standardně velký stroužek česneku.
Při „dávkování“ česneku mimochodem nelze vycházet z tezí, s nimiž se lze setkat v některých článcích na internetu – totiž, že je český česnek pětkrát účinnější než jeho zahraniční verze. Tuzemský česnek sice skutečně účinnější je, ale zhruba dvojnásobně oproti třeba španělskému česneku. Pokud bychom do česnečky dávali v případě využití zahraniční suroviny pětinásobné množství česneku, byla by výsledná polévka docela dryák.
Nezničte si cenné látky
Při tření nebo krájení česneku se nedoporučuje používat kovových nástrojů, neboť se tím ztrácí část pro tělo příznivých využitelných látek. To samé platí v případě, že česnek přidáváme do vařící polévky. Ideální je proto položit utřený nebo rozmačkaný česnek na talíř bezprostředně před konzumací polévky a zalít jej vývarem z brambor nebo kombinací vývaru z brambor a vývaru z masa, nejlépe hovězího.
Žádná, i sebezdravější přírodní surovina nebo potravina však není dokonalá – a platí to i pro česnek. Pro některé jedince je totiž alergenem, jiným způsobuje nepříjemné nadýmání a může také iniciovat astmatickou reakci. Zvýšenou konzumaci česneku kromě toho lékaři nedoporučují těhotným a kojícím ženám a malým dětem.
Všichni ostatní by ale měli ve vlastním zájmu zařadit česnečku do svých jídelníčků častěji, než jen jako životabudič například po alkoholovém opojení. Jak již bylo řečeno v úvodu, náklady na potřebné suroviny k její přípravě jsou nízké a doba přípravy česnečky na rozdíl od jiných polévek nepřekročí půl hodiny. Tedy – jak by řekl klasik – „jen samá pozitiva“.
Galerie: Vaříme česnekovou polévku
Recept na česnekovou polévku
- Suroviny: brambory, kmín, česnek, pepř, sádlo, sůl, chleba, olej, polévkové koření (bujón) nebo vývar
- Brambory s kmínem uvaříme do měkka a scedíme je přes cedník. Do bramborového vývaru přidáme polévkové koření – bujón (lepším řešením je klasický hovězí nebo alespoň kuřecí vývar) a chvíli povaříme. Na talíři si připravíme rozetřený česnek, pepř, ½ lžičky sádla, vše podle chuti. Přidáme nakrájené brambory a vše následně zalijeme vařícím vývarem. Podle chuti případně dosolíme, ozdobíme petrželkou (není podmínkou) a přidáme na kostičky osmažený chléb.
- Příprava opečeného chleba: Do pekáčku vložíme nakrájený chléb na kostičky, zalijeme dvěma lžícemi oleje, zamícháme a opečeme za občasného míchání v troubě do křupava.
Stejně jako v případě jiných polévek je variant česnečky celá řada. Filosofií výše popsaného receptu (stejně jako receptů na další tradiční české polévky) je především jednoduchost a dostupnost použitých surovin, pokud možno tuzemského původu.