Protoze detsti a ani prakticti lekari nejsou vedci. Lekari nestuji vedecke prace. Nezkoumaji relevanci zdroju. Doporucuji ruzne medikamenty na zaklade informaci ziskanych z lekarskeho tisku (treba toho ktere redigoval pan poslanec Rath) a tento tisk je sponzorovan prave farmaceutickymi spolecnostmi. Jinymi slovy, ma-li byt jakakoli kampan ucina musite si primarne ziskat lekare a na ne se taky soustredi reklamni masaz.
Tipicke jsou treba floridove tablety, ktere nam davali ve skolce proti kazivosti zubu. Dneska uz se nedavaji protoze floridove slouceniny (ktere pak v tele vznikaji) jsou toxicke. Nebo treba DDT. Tech prikladu kdy lekari neco doporucovali a vyvoj ukazal, ze byli uplne vedle, neni malo.
P.S.: Ono to riziko rakoviny delozniho hrdla je 0,022%, ale uz tu neni statistika nevylecenych rakovin delozniho hrdla. A taky tu neni statistika o kolik se snizi vyskyt rakoviny delozniho hrdla po vakcinaci.
0,022% - neprijde vam to jako prilis velky velbloud? Tedy komar ze ktereho se velbloud udelal? Vzdyt ti doktori to rvou i klukum kvuli rakovine hrtanu, kterou by dostali z oralniho styku. Jake je procento vyskytu tam? Jeden chlapec na deset miliard? A stejne to doporuci a vytahnotu z vystrasenych rodicu 10 000 za vakcinaci.
Souhlasím s vámi, ale chtěl bych ještě navíc vyzvednout téma kvality života.
I člověk postižený rakovinou, obecně jakoukoli nemocí, může dožít své dny naprosto v klidu aniž by pocítil vážnější komplikace spojené s onemocněním.
V Česku jsme papiloma viry zamořeni, všemi variantami ne jen dvěma druhy/kmeny, a přesto ne každá žena má postižena rodidla a i ztěchto žen ne každá onemocní rakovinou děložního hrdla. Věřím, že mnoho jich i onemocní (po přechodu), ale nepřijde se na to a ony běžně dožijí.
Jde o pozvolnou nemoc. Mnoho žen je svými gynekology sledováno pro výskyt nějakého útvaru na děložním hrdle a přesto není zákrok vhodný ani nutný, tak proč děsit mladé holky (někde i kluky), kteří z toho ještě nemají ani rozum.
Rizika spojená s očkováním, jsou jednoznačně nezanedbatelná. Myslím že už jen to že vám do těla vpraven injekčně hliník je problém. Divím se že ne rtuť. Nezapomeňte také, že složení a výroba vakcín je patentově chráněná a nikdy se nedozvíte, kromě "účinné látky", co vám do těla vpravují. Buďte si ale jistí, že to bude přinejmenším i silné antibiotikum právě pro potlačení zánětu po očkování.
Říká se, že byl pokus antibiotika ve vakcínách nahradit nanostříbrem. Nedopadl však dobře a stříbro lidem putovalo do plic a poškodilo je. Někteří i umřeli, ale ti snad dopadli ještě lépe než ti poškození.
Já jsem našel článek Vražedné nano částice v netestované vakcíně proti viru H1N1 (Zvědavec: F William Engdahl, 17.9. 2009) o nanostříbře putujícím do místních uzlin...
Snažím se vám říci, že i když bude generace odzkoušená bezpečná a funkční vakcína, tak vy se nikdy nedozvíte že právě ta vaše je nějaký experiment farmaceutické firmy a doktor, ba dokonce ani lékař, vám nebude schopen zaručeně říci co vám vpichuje. Ani je to nezajímá, jsou už systémem kolem zdraví lidí příliš zpracovaní a navíc jsou zavalení spoustou jiné zbytečné, byrokratické, práce. Není už jen to důvod pro pochybnosti a obavy?!
**
Já jsem se po očkování proti žloutence (vakcína Twinrix) dával dohromady dva roky, neustále jsem musel brát vitamín B a pivovarské kvasnice. Na vině byla pravděpodobně rtuť v očkovací látce a nešťastné místo vpichu.
Když si uvědomím kolik rtuti cpou do malých, čerstvě narozených, dětí..., říká se že díky slabším stěnám cév se jim rtuť může dostat i do mozku...
A když si navíc uvědomím že to vše vzniklo kvůli penězům a ni neexistují důkazy o prospěšnosti a jsou oblasti kde to nemají lidé povinnost dělat (nikdo je nezavře ani jim dítě nesebere a nenaočkuje násilím) a přesto jsou na tom lidé stejně nebo i lépe... Brr
Já jsem se po "své" zkušenosti rozhodl, že už neobnovím ani očkování proti klíšťové encefalitidě. Stejně se člověk na očkování nemůže spoléhat a musí jednat zejména preventivně. Bez očkování budu prostě muset být ještě důsledňejší. Podobně jsme na tom se všemi očkováními - v podstatě je nepotřebujeme.
Trochu jsem se zamotal do toho nanostříbra. Nejpravděpodobnějí problém vznikne opravdu u plic, ta cizí částice prostě lidské tělo dráždí a může buňky i zabíjet. Doporučuji přečíst si uvedený článek a udělat si názor sám(a).
Co se týká očkování proti Papilloma viru, tak jsem na Zvědavci našel také zajímavý článek Nebezpečné očkování proti rakovině děložního čípku - vakcíny Gardasil/Silgard a Cervarix. Obsahuje kromě jiného i informaci, že:
- očkování není účinné pro ženy které byly již tímto virem nakaženy
- účinek vakcíny po 4 letech je značně snížený, po 6 letech je nulový
Stojí to vůbec za to riziko ??? O penězích (ať již vydaných přímo nebo skrze daně a stát) nemluvě!
Riziko narušení dlouhodobé rovnováhy také nebylo dostatečně zmíněno. Co by se asi stalo kdyby lidé byly schopni účině očkovat proti oparu rtu (herpes simlex)? je možné, že by nás častěji napadalo něco zákeřnějšího, něco s čím nejsme tak dobře sžiti a co by nám mohlo více ubližovat...
Já bych řekl, že herpes simplex (HSV) je možná nebezpečnější než HPV. Genitální forma oparu může vést k poškození plodu, jenže před tou vás narozdíl od HPV monogamie neochrání, protože HSV není výhradně pohlavně přenosný. (Modelový příklad: Muž chytil orální herpes v dětství a žena nebyla dosud HSV nakažena. Výsev viru probíhá i předtím, než nastanou příznaky (svědění rtů apod.), a nebo i bez příznaků. Muž nakazí ženu orálním stykem, a žena dostane genitální formu oparu. Ta je mnohem nepříjemnější a také velmi nebezpečná v těhotenství.)
Tento typ příspěvku mě vždycky dokáže rozesmát. Já to zkusil/la a nic se mi nestalo tak je to bezpečné :D :D
To, že třeba jste jenom jedna z mnoha už je vedlejší :D :D
Jinak na vaši otázku proč, bych Vám a to i všem ostatním, doporučil přečíst, půjčit knihu "Nežádoucí účinek smrt" od Johna Virapena. Kde popisuje běžné praktiky farmaceutických firem, manipulování klinickými testy, ovlivňování doktorů a úřadů.
Nedělám reklamu knize, nemusíte ji hned kupovat stačí si ji v nějaké knihovně půjčit.
Na to je jednoduchá odpověď. Lékaři moc dobře znají vlivy a účinky jimy doporučovaných vakcín. Za to, že daný produkt podporují jim jdou nemalé peníze. Respektive tyto peníze tvoří velkou část z jejich přijmů. Takže pokud chtějí léčit ostatní pacienty a nezbankrotovat, tak jim jednoduše nezbývá nic jiného, než si nějaký takový peodukt vybrat a podporovat ho. Většina z nich třeba ani neublíží, ale ani nepomůže...Ani jim to nemám za zlé. Lidé by spíše měli více přemýšlet a zjišťovat si všechny možné dostupné informace a ne jen slepě věřit všemu co jim kdo povídá - i když je to třeba doktor.
Doporučuji všem knihu Doba jedová od paní Strunecké - je k dostání např. zde:
http://zdraveziti.eu/knihy/doba-jedova.php
- zde je i obsah knihy
Dobrý den, panu prezidentu Dvořákovi jsem před časem posílala otázky, které mu adresovala doc. Strunecká, najdete je také v diskuzi u článku: http://www.vitalia.cz/clanky/jsou-vakciny-proti-rakovine-delozniho-cipku-nebezpecne/. Odpověděl, že o další diskuzi nemá zájem, takže předpokládám, že odpovědi se nedočkáte. Zdravím LK, Vitalia.cz
Názory pana Vladímíra Dvořáka jsou názory předního českého odborníka, který nejen, že je předsedou významné společnosti, ale v tématu HPV virů také aktivně publikoval - tématem se tedy i více odborně a vědecky sám zabýval. (Není to jenom tlampač názorů jiných.) To je nesporné.
Stejně tak je ale nesporné, že jeho názory citované v tomto článku lze velmi úspěšně postavit proti úplně opačným názorům neméně kvalifikovaných vědců a odborníků. Je zde evidentní spor ve "stejné váhové kategorii".
Pan V. Dvořák tedy jednoznačně a evidentně nemá pravdu v tom, že věc je vědecky jednoznačná. Věc je jednoznačná pouze v úřední lini svých názorů (governmentální argumentace), a to vlastně už dnes ani ne. Hezké jsou informace například na stránkách národní regulační autority v Kanadě ale i některých dalších vyspělých zemích.
K názorům pana V. Dvořáka mi ale především vůbec nesedí titulek článku. Znám ze svého okolí již skutečně desítky případů, kdy právě praktičtí gynekologové rozmluvili a nedoporučili svým pacientům očkování proti HPV. Pravdou je, že to bylo téměř vždy u jejich známých či u rodinných příslušníků a tito praktici nikdy tyto své názory více neprezentovali veřejně nebo širšímu publiku. Pravidelně se v těchto případech jednalo o starší lékaře-gynekology. Pro tento jev nemám žádné vysvětlení, protože si nemyslím, že ti mladší jsou nějak hloupější. (Možná méně osobních obav, možná menší zájem na budoucím odbytu vakcín? Kdo ví...?)
Je velmi nebezpečné, když špičkoví odborníci začnou manipulovat veřejné mínění ve prospěch sporných a kontroverzních variant. Špičkoví odborníci to totiž dokáží udělat nezřídka tak, že vám přitom vůbec nemusí lhát... Proti takto zkušeným argumentacím se poté lze stavět jen velmi těžko, protože odborná přesnost jde vždy na úkor veřejné srozumitelnosti sdělení.
Proto závidím autoritativním řečníkům jejich nespornou výhodu v možnosti formulační jednoduchosti a elegance jejich "páru vhodných vět".
Mama mne nechala naockovat temer na zacatku, co se u nas vakciny objevily. Nikdo mi pred ockovanim nedelal na hpv testy, pouze se mne zeptali, zda si myslim, ze jsem hpv mohla dostat. Odpovedela jsem, ze si nemyslim, ze jsem ho jiz predtim mohla dostat, tak mi to zacali pichat. Po druhe davce se hpv projevil a ja musela pod kudlu. Jako cerstvy pubertak jsem za sebou mela styky dva, oba s kondomem a oba 1rok pred ockovanim. Inkubacni doba kondylomat odpovidala datu ockovani a ne datu styku. Informovala jsem o tom nekolik lekaru -jejich reakce: "Hm, to je zvlastni."-a tim to skoncilo. Pokud jsem se hpv infikovala uz predtim, meli mne informovat o rizicich umocneni infekce po ockovani a nabidnout mi testy. Pokud jsem predtim hpv nemela, je snad jasne, kde jsem ho tak najednou vzala...