Čeští lékaři zaznamenali unikát. Pacient se zbavil metastáz po zmrazení nádoru

16. 11. 2021

Sdílet

Lékař Ondřej Kodet z Dermatovenerologické kliniky 1. LF UK a VFN Autor: se svolením 1. LF UK
Lékař Ondřej Kodet z Dermatovenerologické kliniky 1. LF UK a VFN
Čeští lékaři zaznamenali a popsali unikátní jev, který dokládá, jak složité je vyzrát nad nádorovým onemocněním a že na každého pacienta platí v léčbě něco jiného. A také to, že naděje umírá poslední, proto by ji pacientovi a jeho blízkým nikdo neměl brát.

I když v ně často nevěříme, zázraky se někdy dějí. A to i na poli medicínském. Případ, který může jako zázrak působit, popsala 1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy (UK) v tiskové zprávě. Jde v ní o léčbu pacienta s nádorovým onemocněním kůže, jenž už byl v paliativní péči. Přesto se z rakoviny dokázal zcela uzdravit.

Situace vypadala beznadějně

Unikátní příběh se stal na Dermatovenerologické klinice 1. Lékařské fakulty UK a Všeobecné fakultní nemocnice (VFN). Léčil se tam pacient s metastazujícím nádorem kůže. Lékaři již vyzkoušeli veškerou dostupnou léčbu, nemoc se ale nepodařilo zvrátit či zastavit. Právě naopak.

„Našeho pacienta jsme nejdříve léčili standardními postupy, jako je například radioterapie. Dostal také jeden z prvních léků z oblasti onkologické imunoterapie, tzv. ‚checkpoint inhibitor ipilimumab‘, který pomáhá odblokovat imunitu tak, aby na nádorové buňky sama zaútočila,“ popisuje situaci Ondřej Kodet (na úvodním snímku) ze zmiňované kliniky.

„Navzdory této léčbě došlo u pacienta k obrovské progresi nádoru, k metastatickému postižení na zádech, v játrech a podpažních uzlinách,“ dodává lékař.

Pomohla překvapivě kryoterapie

Léčebné možnosti u tohoto pacienta byly vyčerpány, lékaři mu proto chtěli aspoň ulevit od bolestivého postižení na zádech. To proto seřízli a spodinu nádoru zmrazili tekutým dusíkem o teplotě minus 196 °C, uvádí 1. LF UK.

„Kryoterapie je zcela běžně používána u širokého spektra benigních kožních nádorů i prekanceróz a některých zhoubných kožních nádorů. U maligního melanomu je kryochirurgický zákrok pokusem pacientovi ulevit od obtíží v rámci paliativní léčby, protože po kryoterapii lze očekávat zmenšení nádorové masy,“ vysvětluje Lukáš Lacina, rovněž z Dermatovenerologické kliniky 1. LF UK a VFN.

Po kryoterapii ale došlo u pacienta k něčemu, co lékaře překvapilo. Po měsíci od zmrazení začaly projevy nemoci na zádech mizet. A to i v místech, kde žádné ošetření neproběhlo. Zmrazili proto nádor ještě jednou a při kontrole po dvou měsících zjistili, že u pacienta vymizely metastázy v játrech i podpažních uzlinách. Po čase se pacient z rakoviny zcela vyléčil.

Zázrak? Ne, jen probuzení imunity

To, co bychom označili za zázrak, ale lékaři nazývají jinak. Podle nich jde o tzv. abskopální efekt. Při něm po lokální terapii ustupují nádorové léze i v dalších orgánech vlivem probuzené systémové imunitní reakce.

„Abskopální efekt je v léčbě nádorového onemocnění zaznamenáván poměrně vzácně a jeho mechanismus není zcela objasněn. Předpokládá se, že v důsledku rozpadu velkého množství nádorových buněk se uvolňují nádorové neoantigeny, které dokáží stimulovat imunitní systém. Ten pak napadne nádorové buňky i v původně nezacílených místech léčby,“ popisuje Ondřej Kodet a dodává, že zatímco u radioterapie je tento jev již zdokumentován, ve spojení s kryoterapií jde o první doložení tohoto mechanismu v klinické praxi.

S nadšením opatrně, varují lékaři

Právě proto, že jde o výjimečný jev, lékaři rozhodně nehovoří o tom, že by snad nalezli svatý grál boje s rakovinou kůže. 

Každý nádor a každý pacient jsou unikátní. Ne vždy imunita na kryoterapii či léky odpoví. A pokud odpoví, ne vždy je i mimo místo působení nízké teploty. Navíc není vůbec jasné, jaké by mělo být načasování aplikace léku před kryoterapií. Lékaři proto hodnotí zaznamenaný jev velmi opatrně. 

„Bohužel v současnosti nejsou známy parametry, tzv. biomarkery, podle kterých by se dalo dopředu odhadnout, kdo z pacientů takto příznivě na kryoterapii kombinovanou se systémovou onkologickou imunoterapií odpoví. Bylo by jistě příliš optimistické takový efekt očekávat u všech pacientů, ale u některých by benefit mohl být velký,“ podotýká Lukáš Lacina.

Ostatně v minulosti podobný jev zkoušel vyvolat chirurg Karel Fortýn takzvanou devitalizací neboli podvázáním nádorů. Nádor se snažil uzavřením tepen a žil odstavit od krevního zásobení. Sklidil za to obdiv, naději pacientů i posměch. Časem se ale ukázalo, že metoda nemá předpokládaný efekt.

Autor článku

Redaktorka Vitalia.cz. Vystudovala žurnalistiku a češtinu na Univerzitě Palackého v Olomouci, pracovala v Deníku, na webu TV Nova a iDNES.cz. Píše o zdravotnictví. Je držitelkou novinářských cen Psychiatrické společností ČLS JEP za rok 2021 a 2022. 

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).