Internetové stránky Státního zdravotního ústavu s názvem nutrivigilance.cz vznikly na základě nově připravovaného projektu Centra zdraví, výživy a potravin v Brně. Smyslem tohoto projektu je sběr informací o negativních zdravotních účincích po konzumaci určitých potravin.
Jedná se především o potraviny, u nichž není plně historicky známé působení na lidský organizmus – potraviny tzv. nového typu, doplňky stravy a potraviny s přídatnými látkami („éčky“).
Nežádoucí zdravotní reakce
- Každá nepříznivá a nezamýšlená reakce organismu (vzhledem k momentálnímu zdravotnímu stavu člověka).
- Může se objevit krátce po konzumaci potraviny i s časovým odstupem v řádech hodin.
Příklady nežádoucích zdravotních reakcí:
- gastrointestinální reakce (nevolnost, zvracení, bolest břicha, průjem, plynatost, křeče, pocit pálení v ústech, otoky rtů, jazyka…)
- kožní reakce (otoky, vyrážka, zarudnutí, svědění…)
- respirační reakce (kašel, kýchání, svědění nosu, rýma…)
- kloubní reakce (bolest kloubů a svalů…)
- celkové příznaky (únava, bolest hlavy…)
- kardiovaskulární reakce (tachykardie – zrychlená tepová frekvence, hypotenze – snížený krevní tlak,…)
- reakce závažného charakteru (např. trvalé či významné poškození zdraví, ohrožení života, hospitalizace, smrt…)
Obdobný projekt probíhá například v oblasti léků, kdy pod záštitou Státního ústavu pro kontrolu léčiv dochází ke sběru informací o negativních zdravotních účincích po užití léčivých přípravků.
Smyslem portálu je na základě podnětů přispět k prevenci vzniku nežádoucích zdravotních obtíží u spotřebitelů po konzumaci potravin.
Kterých potravin se projekt týká?
Jedná se především o potraviny, u nichž není plně historicky známé působení na lidský organizmus – potraviny nového typu, doplňky stravy a potraviny s přídatnými látkami („éčky“).
Co jsou to potraviny nového typu
Potraviny nového typu (dále jen PNT) jsou ekvivalentem anglického výrazu „novel foods“, německého „neuartige Lebensmittel“ či francouzského „nouveaux aliments“. Jedná se o takové potraviny či složky, které před rokem 1997 nebyly ve významné míře v Evropském společenství pro lidskou spotřebu používány. Patří sem:
- potraviny a složky potravin s novou nebo záměrně modifikovanou primární molekulární strukturou;
- potraviny a složky potravin skládající se nebo izolované z mikroorganismů, hub nebo řas;
- potraviny a složky potravin skládající se z rostlin nebo izolované z rostlin a složky potravin izolované z živočichů, s výjimkou potravin a složek potravin získaných tradičními metodami šlechtění a chovu, jejichž bezpečnost byla prokázána dlouhodobým užíváním jako potravin;
- potraviny a složky potravin, u nichž byl použit výrobní postup, který není běžně používán a který způsobuje významné změny ve složení nebo struktuře potravin nebo složek potravin, což ovlivňuje jejich výživovou hodnotu, metabolismus nebo obsah nežádoucích látek.
Příklady PNT, či složek PNT: Morinda citrifolia – NONI juice, semínka Chia, ořechy Nangai, fytosteroly, koagulovaná bílkovina a hydrolyzát z brambor, salatrimy, olej ze semen Allanblackia, trehaloza a izomaltuloza, lykopen produkovaný plísní Blakeslea trispora, lykopen z rajčat, astaxantin z řas…
Co jsou doplňky stravy
Doplňky stravy jsou potraviny, které se od potravin pro běžnou spotřebu odlišují vysokým obsahem vitaminů, minerálních látek nebo jiných látek s nutričním nebo fyziologickým účinkem, obsažených v potravině samostatně nebo v kombinaci. Jsou určeny k přímé spotřebě v malých odměřených množstvích a byly vyrobeny za účelem doplnění běžné stravy spotřebitele na úroveň příznivě ovlivňující jeho zdravotní stav. Obvykle jsou upraveny do formy kapslí či tobolek, pastilek, tablet, dražé, sáčků s práškem, ampulek s tekutinou, kapek nebo jiných jednoduchých forem tekutin a prášků.
Potraviny s přídatnými látkami („éčky“)
Přídatné látky, jinými slovy aditiva či „éčka“, jsou složky, které se do potravin přidávají pro zlepšení jejich vlastností, např. pro zvýraznění chuti, barvy, lesku, vůně, pro delší trvanlivost apod. Některé přídatné látky jsou zároveň obsaženy jako přirozeně se vyskytující látky v mnoha potravinách, např. riboflavin (E 101), karoteny (E 160a), antokyany (E 163), kyselina octová (E 260), kyselina askorbová (E 300). Jiné jsou vyrobeny uměle.
Měli jste nežádoucí zdravotní reakci po konzumaci potraviny? Tuto skutečnost můžete ohlásit prostřednictvím online formuláře: nutrivigilance.szu.cz
Kdo hlásí?
Zdrojem informací o případném nežádoucím zdravotním účinku po požití potraviny mohou být jak samotní spotřebitelé (konzumenti), tak i odborní zdravotničtí pracovníci (lékaři, lékárníci, zdravotní sestry, nutriční terapeuti…).
Co hlásit?
Hlášením je myšleno dobrovolné podání podnětu týkajícího se vzniku nežádoucí zdravotní reakce po konzumaci potraviny vybraného druhu.
Jak a kam hlásit?
Hlášení můžete podávat prostřednictvím elektronického formuláře nebo prostřednictvím pdf formuláře, který zašlete poštou.
Co se děje s hlášením?
Každé hlášení bude pečlivě zhodnoceno, následně porovnáno s jinými hlášeními a vloženo do databáze nežádoucích zdravotních reakcí. Přehledná databáze usnadní sledování a následné vyhodnocování nežádoucích reakcí. Podněty budou také předány příslušným orgánům ochrany veřejného zdraví (ministerstvo zdravotnictví, krajské hygienické stanice), které se jimi na základě svých kompetencí budou zabývat.
Jaký to má smysl?
Vzhledem ke stálému rozšiřování škály výrobků a různých druhů potravin nejen na českém trhu je žádoucí vytvořit databázový systém potravin a jejich nežádoucích účinků. Všechny v něm nasbírané informace budou porovnávány s informacemi v zemích EU. Na jejich základě budou vytvořena a následně uplatněna příslušná opatření, která mohou přispět k prevenci nežádoucích zdravotních obtíží po konzumaci potravin v populaci.
Výstupy
Shrnutí všech podnětů a následných závěrů najdete ve výroční zprávě. První výroční zpráva (hlášení za rok 2015) se očekává v průběhu prvního čtvrtletí v roce 2016.
Zdroj: nutrivigilance.szu.cz
ČLÁNKY DO MAILU