Pokud si pacient zraní hlavu, může dojít také k pohmoždění mozku, a tím i jeho otoku. V některých případech je ale otok tak velký, že začne bránit průtoku krve. S krví se mozku nedostává také kyslíku, bez něj mozek začne postupně umírat. A to vede k trvalé invaliditě pacienta nebo i jeho smrti. Proto je důležité, ale nijak snadné sledovat tzv. nitrolebeční tlak.
Význam sledování tlaku v mozku
Když lékaři zjistí, že tlak v mozku překročil jistou hranici, začnou pacientovi podávat léky, kterým jej uvedou do takzvaného barbiturátového kómatu. V něm mozek spotřebovává co nejméně energie, a tedy potřebuje i méně kyslíku. V krajním případě kvůli otoku mohou odoperovat část lebky, čímž uvolní prostor pro otok v podkoží.
Změřit nitrolebeční tlak a zaznamenat jeho nárůst ale není vůbec jednoduché. Aby to lékaři dokázali, musí někdy do lebky navrtat malý otvor a jím zavést do hlavy katetr.
„Udělá se dírka do frontální kosti a skrz ni se do lebky zastrčí sonda, intrakraniální čidlo měřící tlak,“ vysvětluje neurochirurg Ondřej Bradáč z Neurochirurgické a neuroonkologické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy (LF UK) a Ústřední vojenské nemocnice (ÚVN). Tento způsob měření tlaku s sebou však nese riziko infekce nebo krvácení. „A je poměrně nákladný. Takže k tomu, abyste vrtali do pacientovy hlavy, musíte mít opravdu dobrý důvod, navíc měření nelze provádět vždy a všude,“ dodává lékař. Proto se vědci zabývají pomůckou, která by mohla léčbu usnadnit.
Takto vypadá vnitřek speciálního polštáře, který pomáhá sledovat nebezpečné změny nitrolebečního tlaku
Polštář se čtyřmi senzory
Docent Bradáč je jedním z autorů výzkumu, který nyní provádějí vědci z 1. LF UK a ÚVN. V něm testují unikátní technologii, kterou sami vyvinuli. Jedná se o polštář, který na první pohled nevypadá nijak složitě. Laik vidí soubor dvou druhů pěn, potah a z něj vedoucí kabel. Jenže o jednoduchý ani obyčejný polštář nejde.
Tento speciální polštář zaznamenává mikroskopické pulsování hlavy, ze kterého lze změny v tlaku odvodit, uvádí tisková zpráva 1. LF UK.
„Když se krev hrne do hlavy, nese s sebou hybnost, tedy sílu, která se neztrácí. Projevuje se v téměř neznatelných pulzacích hlavy. Námi vyvinutý polštář je dokáže pomocí čtyř senzorů zaznamenat,“ vysvětluje Ondřej Bradáč a dodává, že pulzace hlavy nevypovídají o nitrolebečním tlaku bezprostředně v absolutních hodnotách, ale lze z nich na základě diferenciální geometrie odvodit jeho trendy, které jsou z hlediska léčby zásadní. „Ukazuje se, že pokud maxima těchto pulzací začnou nastávat dříve po začátku srdečního stahu, signalizuje to zvyšování nitrolebečního tlaku,“ přibližuje lékař.
Pokud se osvědčí, mohl by polštář doplnit vybavení malých i velkých nemocnic
První test proběhl, výsledky jsou slibné
Vědci polštář již otestovali na 24 pacientech. Nitrolebeční tlak sledovali pomocí polštáře a současně jej měřili i sondou zavedenou skrze lebku. „U všech pacientů bylo potvrzeno, že pokud jsou pulzace hlavy nejsilnější ve stále kratším čase po začátku srdeční kontrakce, znamená to, že roste nitrolebeční tlak,“ podotýká Ondřej Bradáč.
Výsledky nyní chtějí vědci ověřit. „Jednáme se zahraničními univerzitami o možném zapojení do multicentrického ověřování,“ říká Arnošt Mládek, matematik, který působí v Ústavu patologické fyziologie 1. LF UK a je nyní také studentem medicíny na 1. LF UK.
Cílem je výzkum přetavit v produkt pro klinickou praxi. Tedy do podoby opakovaně použitelného vybavení, které by se smělo používat v nemocnicích. A to i těch nejmenších, kde zavádění sondy do lebky neprovádějí, a pacienta proto musí převážet. Léčba při traumatech hlavy by se díky polštáři mohla stát bezpečnější, levnější a mnohem rozšířenější.
Odborná spolupráce:
Doc. MUDr. RNDr. Ondřej Bradáč, Ph.D.
Vystudoval 1. LF a Matematicko-fyzikální fakultu UK v Praze. Je zástupcem přednosty na Neurochirurgické klinice dětí a dospělých 2. LF UK ve FN Motol. Působí také na Neurochirurgické a neuroonkologické klinice 1. LF UK v ÚVN.
ČLÁNKY DO MAILU