Čeští vědci jsou opět na výsluní, vyvinuli totiž nový materiál, který výrazně zvýší kvalitu syntetických maloprůměrových nanovlákenných cévních náhrad. Laicky řečeno, vyvinuli nový druh cévních náhrad. Jak dlouho na projektu pracovali? Dozvíte se, kdy začnou klinické testy i v čem jsou tyto cévní náhrady tak výjimečné.
Impulsem k vývoji byl nedostatek vlastních štěpů
Hlavním impulsem ke spuštění projektu byl pro vědce nedostatek vlastních štěpů, které jsou první metodou volby při kardiochirurgických operacích. Vzhledem k tomu, že cévní tkáně obsahují řadu typů buněk, nebyl to úkol snadný. Tým vědců si s ním ale skvěle poradil. Výsledkem práce jsou totiž dvouvrstvé cévní náhrady, kde nanovlákenná struktura velmi přesně napodobuje mezibuněčnou hmotu v cévách. Vhodnou kombinací materiálů byla vytvořena struktura, která podporuje osídlení cévní náhrady správnými buněčnými typy, má vhodné mechanické vlastnosti a je rozložitelná, což může napomoci tzv. remodelaci tkáně a zajistit tak dlouhodobou funkčnost v organismu.
Testy už proběhly na potkanech a králících
V současné době už na Technické univerzitě v Liberci (TUL) vytvořili několik stovek metrů těchto cévních náhrad a dokonce proběhly i zkoušky na potkanech a králících. „Dosavadní výsledky jsme vyhodnotili jako velmi slibné. Pokusy in vivo potvrdily funkčnost elektrostaticky zvlákněných cévních náhrad z biodegradabilních materiálů. Byly již zahájeny první pokusy na prasatech, zatím však nemáme podrobnější výsledky. Pokusy na zvířatech provádíme co nejšetrněji a omezujeme je na minimum. Bez nich se ale neobejdeme, aby bylo možné přistoupit ke klinickým zkouškám na lidských pacientech,“ uvedl člen vědeckého týmu Petr Mikeš. Nic se nesmí uspěchat, jde o velmi rizikovou aplikaci, neboť je při testování ohrožen život pacienta.
Členka týmu Jana Horáková pak říká: „Nicméně pokud nedojde k prokrvení dané tkáně, kterou je zásobována část za implantovanou cévní náhradou, jde o velmi závažnou komplikaci končící zpravidla rychlou smrtí. Vzhledem k náročnosti tohoto výzkumu se klinické zkoušky nepředpokládají dříve než za čtyři až pět let. Po tuto dobu jsou náklady na výzkum hrazeny z projektu ministerstva zdravotnictví.“
Cévní náhrady se postupně rozloží v organismu
Syntetické cévní náhrady jsou vyráběny technologií elektrostatického zvlákňování z biokompatibilních a biodegradabilních materiálů. Právě biodegrabilita (postupné rozložení v organismu – degradace) je výraznou novinkou a kvalitativním posunem oproti dosavadním nebiodegradabilním = inertním cévním náhradám. Použité materiály degradují řádově několik měsíců, je tedy zajištěn dostatečný čas pro tzv. remodelaci (znovuvytvoření) plně funkční tkáně.
Ideální stav nastává, když se umělá céva rozpadne a nahradí ji postupně přirozená tkáň, která bude fungovat jako plnohodnotná céva. Biodegradabilní cévní náhrady snižují také riziko nežádoucích reakcí imunitního systému a dosahuje se lepší interakce s organismem v porovnání s materiály používanými dosud.
Na co dalšího se zaměřují pracovníci katedry netkaných textilií?
Pracovníci katedry netkaných textilií a nanovlákenných materiálů se zaměřují na vývoj nových nanovlákenných materiálů především pro medicínské účely. Spolupracují při jejich aplikacích s výzkumnými pracovišti v řadě zemí – univerzity v USA, Anglii, Německu a s předními českými klinikami.
Různé nové nanomateriály se dají úspěšně využívat při:
- úspěšné léčbě akutních i chronických kožních defektů – například bércové vředy, nebo těžko hojitelné rány při diabetes – čeká se na povolení Státního ústavu pro kontrolu léčiv pro klinické testy
- vývoji artificiálních chrupavek nebo kostí
- při léčení zeleného zákalu
Zdroj: tul.cz
ČLÁNKY DO MAILU