Trombóza a infarkt. Předejděte komplikacím, které se mohou přihodit na dovolené

Letní měsíce nebudou nejspíš patřit k těm, kdy lidé nejčastěji umírají na nedokrvení životně důležitých orgánů. Faktem ale je, že jsou charakteristické činnostmi a podmínkami, jež vzniku trombózy či infarktu u někoho nahrávají.

Rizikem dlouhých cest je trombóza

Trombóza může vzejít z dlouhého cestování, při kterém nemáme dostatek pohybu, nohy jsou delší dobu ohnuté v kolenou a přijímáme i méně tekutin. V takovém případě se totiž zpomalí tok krve a krev se zahustí, což zvyšuje riziko vzniku sraženin v cévách.

Rizikové je cestování, které v kuse trvá déle než čtyři hodiny, upozorňuje Jaromír Gumulec, zástupce přednosty Kliniky hematoonkologie FN Ostrava a předseda České společnosti pro trombózu a hemostázu. Podle lékaře některé prameny uvádí šesti- až osmihodinové cesty. 

Jakým dopravním prostředkem se do zahraničí dopravujeme, je v podstatě jedno, protože roli hraje to, jak cestujeme, nikoliv čím. Na druhé straně nedostatek pohybu a prostoru pro nohy nastává zejména v letecké dopravě. Ostatně právě proto si některé trombotické příhody vysloužily označení syndrom ekonomické třídy.

Přečtěte si také:

V Evropě přibývá infekcí přenášených komáry. Repelent na dovolenou si kupte předem

Jen cukrovka či vysoký tlak nestačí

Pro zdravého člověka středního věku je riziko trombózy při dlouhých cestách velmi nízké. Dalo by se říci téměř nulové. Zvýšené je automaticky nemají ani pacienti s cukrovkou, s hodnotami cholesterolu mimo normu či vysokým tlakem. Ten, kdo má vysoký cholesterol, a ještě k tomu třeba i kouří, má vyšší riziko infarktu, ale nikoliv trombózy, podotýká Jaromír Gumulec.

Ve vyšším riziku trombózy nejsou při cestování ani ženy, jež užívají antikoncepční pilulky s estrogenem. Pokud žena užívá antikoncepci již delší dobu a neměla trombózu, je riziko nízké. Pokud ale jde o ženu, která již trombózu měla a je třeba i obézní, zvyšuje se, dodává lékař. Obezřetnější by měly být také ženy, které antikoncepci berou krátce, tedy třeba jen několik měsíců.

Riziko zvyšuje nadváha a křečové žíly

Jiná je situace, pokud se k užívání pilulek proti početí či chronickým nemocem přidají nadváha nebo obezita. Ty riziko trombózy zvyšují samy o sobě. S věkem a nadváhou roste. Vyšší je také u lidí, kteří již trombózu někdy prodělali. To platí hlavně o trombózách vzniklých bez nějakého provokačního momentu, tedy zčistajasna, vysvětluje Jaromír Gumulec.

Zvýšené riziko je také u těch, kteří mají křečové žíly. Lékaři jim proto doporučují při cestování používat kompresní punčochy nebo alespoň bandáž nohou. 

Přečtěte si také:

Trombóza vzniká během dlouhé cesty, projeví se i týdny po návratu

Krevní sraženiny se nejčastěji projeví otokem a bolestivostí nohy. Přijít mohou už cestou, ale třeba i během dovolené nebo až po návratu domů. Začne-li sraženina putovat krevním řečištěm, může vyvolat plicní embolii.

Pokud je otok a bolest obtěžující, měli by lidé vyhledat lékařskou pomoc ještě v zahraničí, podotýká předseda České společnosti pro trombózu a hemostázu.

Jak předcházet trombóze

Při trombóze pomůže bandáž nohou, přerušení cesty a krátká procházka, nebo alespoň si s nohama trochu zacvičit. 

Ideální je, když třeba auto či autobus co tři hodiny zastaví a cestující se krátce projdou. Stačí třeba i jen čtvrthodina, při které chodí nebo alespoň přešlapují na místě, aby se rozhýbaly svaly na lýtkách, dodává lékař.

Pokud už cestujete v letadle, pomůže krátká procházka uličkou nebo opakované protahování lýtek, při kterém paty tlačíme dolů, zatímco prsty směřujeme nahoru.

Pokud už ten, kdo cestuje delší dobu, trombózu prodělal, je vhodné se před cestou poradit s praktickým lékařem či ambulantním specialistou o preventivním podání injekcí s protisrážlivou látkou. A to před cestou do zahraničí i při návratu zpět, protože doba ochrany se pohybuje v hodinách, nikoliv dnech. To platí pro situace, kdy člověk nebere pravidelně žádné léky snižující srážlivost krve a jejich podání zvažuje jen jednorázově v souvislosti s delším cestováním. 

Proč může v létě přijít infarkt

Trombóza ale nepatří k jediným nemocem, jejichž vznik ovlivňuje letní počasí a prázdninové okolnosti. Vysoké teploty, intenzivní sluneční svit nebo přecházení z klimatizací výrazně vychlazených prostor do horka představují zvýšenou zátěž také pro srdce. Ta může vyústit v infarkt.

Infarkt je rizikem zejména pro ty, kteří se s onemocněním srdce léčí. Lékaři jim proto doporučují, aby se v horkách šetřili a na svůj zdravotní stav mysleli i o dovolené.

„Kardiakům, kteří v létě vyráží k moři, radíme nezdržovat se přes poledne na přímém slunci a dobu největšího horka strávit ve stínu nebo v chladnějších prostorách,“ říká předseda České kardiologické společnosti Petr Ošťádal. Letos část Evropy opět sužují vlny veder, které již nejspíš přispěly k úmrtí některých turistů třeba v Řecku nebo Chorvatsku.

Přečtěte si také:

V Evropě přibývá infekcí přenášených komáry. Repelent na dovolenou si kupte předem

Co udělat, aby infarkt nepřišel

Větší fyzické výkony, náročné túry nebo vyčerpávající sportovní aktivity by lidé s nemocným srdcem měli odložit na chladnější dny.

Snad více než horké letní teploty ale srdce zatěžují velké výkyvy okolních teplot. Na to je dobré myslet zejména při nastavování klimatizace ve voze nebo hotelovém pokoji. Lékaři doporučují dodržet rozdíl mezi venkovní a vnitřní teplotou kolem pět až sedmi stupni Celsia.

Pro infarkt, ale i trombózu pak platí to, že prevencí je také dostatečný příjem tekutin. Myslet na to bychom měli i při dlouhé cestě, kdy pití odbýváme třeba s tím, že se nám nechce zastavovat kvůli močení. K dehydrataci ale přispívá také pocení.

„Dehydratace může srdeční onemocnění vyvolat nebo výrazně zhoršit. Je proto nesmírně důležité tekutiny pravidelně doplňovat a důsledně dehydrataci zabraňovat,“ říká Petr Ošťádal.

Galerie: Vysoký krevní tlak je častou příčinou infarktu nebo mrtvice

• 
• 
• 

Dalších 7 fotografií

Léky nevysazujte ani o dovolené

Dovolenkové rozvolnění pracovního či denního režimu by nemělo znamenat i rozvolnění medikace. Pravidelné užívání předepsaných léčiv je podle specialistů základem účinné léčby a předchází náhlému zhoršení zdravotního stavu. Medikaci by proto pacienti bez předchozí konzultace s odborníkem neměli vysazovat, a to ani krátkodobě. 

Na vybavení dostatečným množstvím léků by měli pacienti myslet i při balení cestovní lékárničky. Byť jim krizové situace může pomoci zvládnout přeshraniční eRecept, není dobré na něj zcela spoléhat. Zapojení lékáren do systému, kdy český eRecept lze uplatnit i v zahraničí a naopak, je dobrovolné a neuznávají jej zdaleka všechny evropské země.

Přečtěte si také:

Léky na český eRecept v mobilu si vyzvednete i v Chorvatsku. Jde to ve více než tisícovce lékáren

Neuškodí ani, když si lidé předem připraví například anglicky sepsaný popis své nemoci a k němu seznam užívaných léků pro případ, že by museli v zahraničí do nemocnice. Samozřejmostí by mělo být dobré cestovní pojištění a neuškodí ani takový výběr dovolenkové destinace, u kterého vezmete v potaz také kvalitu místního zdravotnictví.

Podívejte, jak vzniká trombóza