No tedy nevím, já mám pocit, že spíš jdeme opačným směrem.
Zachraňují se stále mladší a lehčí nedonošenci, ženy (i muži) mají děti ve stále pozdějším věku (a ne bez následků). Děti s genetickou vadou se chirurgicky opraví (od srdečních chlopní až po kyčle či rozštěp) a vadu rozsévají dále. Páry neschpné zplodit potomka přirozeně se oplodní uměle (a proto jich přibývá a za chvíli budeme mít stejný problém jako banánovníky).
A do toho všeho sociální systém: čím méně úspěšný (pracovitý, inteligentní), tím víc jej motivujeme plodit. Nepřizpůsobiví budou mít 20 dětí, nezaměstnaná tkadlena a nezaměstnatelný horník si pořídí čtyři. A pan analytik s paní primářkou si možná pořídí jedno, nebo snad raději pejska. Místo aby ti druzí měli dost peněz, aby si ze skupiny těch prvních mohli najmout kojnou, hospodyni a zahradníka, tak musí eráru odevzdat většinu přímu a erár z toho těm prvním platí za to, že nedělají nic a plodí.
Ať si samozřejmě každý má kolik dětí chce. Ale ať si je také živí (pořídit si jich 20 a pak chtít po ostatních přídavky a hrazení škol a péče o ně, to umí každý). Kdo má dispopzici plodit děti zdravé a chytré, budocí úspěšné jedince, tomu by se to i mohlo vyplatit (mohou se o něj ve stáří postarat). Kdo ale plodí jen budoucí konzumenty dávek či drahé lékařské péče, měl by to pocítit na peněžence hlavně sám.
Volný trh zkrátka motivuje k zodpovědnému a racionálnímu chování, státní socialismus naopak k nezodpovědnosti a krátkozrakosti.