V Česku se rozbíhá nový způsob nákupu zeleniny a ovoce. Trendem je nakupovat přímo od farmářů a mít tak jistotu čerstvosti a kvality. Tzv. bedýnky, v rámci kterých vozí zemědělci svoji produkci blízko spotřebitelům, jsou stále populárnější. Na jejich vzniku se podílí také PRO-BIO liga, s jejímž výkonným ředitelem Janem Valeškou vám nabízíme rozhovor.
Co to jsou bio bedýnky?
Pod názvem bedýnky či bio bedýnky se v kontextu nákupu potravinářských produktů skrývá celá řada nejrůznějších způsobů jak získávat potraviny „bez chemie“ přímo od prvovýrobce, tedy bez dalších rozsáhlých distribučních řetězců. Název bedýnky se vžil vzhledem k tomu, že produkty jsou většinou dodávány v krabicích či bednách, jejichž obsah je v režii prodávajícího.
Škála systémů takovéhoto prodeje sahá od čistě komerčního prodeje bedýnek biozeleniny prostředníkem (např. bioobchodem, kavárnou, atd. – např. www.freshbedynky.cz, www.bio-zahrada.cz) např. s dovozem až do domu pro méně zapálené „biospotřebitele“, až po systémy, kdy se skupina uvědomělých spotřebitelů snaží podporovat existenci a fungování farmy v okolí.
Čtěte téma: Bio: Podvod nebo spása?
Jak mohu jako spotřebitel podpořit svého zemědělce skrze bedýnky?
V zahraničí fungují systémy, které jsou založeny na vzájemné podpoře mezi zemědělci a spotřebiteli. Jedná se partnerství mezi zemědělcem a spotřebitelem, kde obě strany sdílejí rizika a přínosy zemědělské produkce. To znamená, že spotřebitelé přejímají část rizika, které farmář z povahy zemědělské produkce nese (neúroda, živelná katastrofa, atd.), a to především z toho důvodu, aby pomohli udržet lokální malé producenty potravin bez chemie, aby tito, např. z důvodů nízkých výkupních cen zemědělských surovin, nezanikali a neprodávali svá hospodářství velkým zemědělským korporacím. Samozřejmě, že nejde o čirý altruismus, cílem spotřebitelů je, aby se udrželi farmáři, kteří jim budou dodávat ekologické produkty za rozumné ceny.
Jak takový systém funguje?
Prakticky to znamená, že skupina spotřebitelů si u farmáře před sezónou předplatí určitou část jeho produkce, domluví se na tom, co farmář bude produkovat a následně dostávají na určené odběrové místo ve městě pravidelně to, co se zrovna urodí. Farmář má tak prostředky na nákup osiv, atd., jistotu odběru, a nemá práci navíc s vyřizováním objednávek.
Spotřebitel získá kvalitní produkty za rozumné ceny, navíc má možnost získat nejrůznější netradiční plodiny, které se jinak v obchodní síti nedostanou, a také se nemusí starat o objednávky.
Reportáž: Bio kuřecí: Cesta masa od kuřátka po pečínku
Jak rozšířený je systém bedýnek v zahraničí a jak u nás?
V západní Evropě je systém relativně hojně rozšířen, například ve Francii funguje více než 1000 družstev. Pravděpodobně největší tradici a rozšíření mají systémy „bedýnkového“ prodeje v německy mluvících zemích, kde tradičně fungují rodinné statky, které jsou pro jakýkoliv přímý faremní prodej nezbytné.
V ČR rozšířenost systémů přímého prodeje tedy včetně „bedýnkového“ systému koreluje s obnovením fungování malých hospodářství a rodinných statků a rozšiřováním systému ekologického zemědělství po roce 1989. Ale až v posledních letech se nákup přímo od farmáře či bedýnkové systémy stávají známějším způsobem nákupu potravin i pro širší spotřebitelskou veřejnost, a to zejména díky aktivitě jednotlivých zemědělců (nejčastěji ekologických), kteří začínají dodávat svou produkci do větších měst a environmentálních NNO (např. Hnutí Duha, Hnutí Brontosaurus, Nadace Partnerství, PRO-BIO LIGA, ad.), které často fungují jako iniciátor vzniku spotřebitelských skupin a družstev.
V současné době dochází zejména v Praze a v Brně ke vzniku celé řady odběrových skupin navázaných na některé farmáře z okolí. Důvodem je jednak rozšíření počtu ekologických farem v dosahu velkých měst a aktivita farmářů, kteří již neprodávají pouze ze dvora, ale jsou ochotni i schopni produkci do města zavážet, což byla v dřívější době největší překážka přímého odbytu. Základem je také zájem a znalost spotřebitelů tohoto způsobu prodeje. Ta se díky pokrytí této oblasti médii v poslední době výrazně zvyšuje. Zároveň také evidentně roste počet spotřebitelů, kteří hledají alternativu buď k průmyslovým „umělým“ potravinám nebo „předraženým“ biopotravinám v maloobchodě.
Je bedýnkový systém nějak omezen? Kdo se do něj může zapojit?
Zapojit se může kdokoliv. Každý, kdo hledá produkty vyrobené s ohledem na půdu, vodu, okolní život i lidské zdraví, produkty vyrobené v místě, člověkem, kterého v ideálním případě zná. Kdokoliv, kdo je ochoten přijmout fakt, že zelenina u nás dozrává jenom v určitou roční dobu, a tedy právě jen v tu dobu ji bude mít na talíři, že zelenina roste v zemi, takže na ní někdy zůstane trochu hlíny, že někdy se nemusí urodit, tak toho dostane trochu méně, a že místo do supermarketu zajede pro svůj nákup do odběrného místa, případně na farmu.
Proč bych si měla objednat bedýnku, když se zelenina běžně prodává v obchodech?
Protože budete vědět, kdo zeleninu vypěstoval, kde a jak. Svým nákupem podpoříte přímo zemědělce, jehož produkty konzumujete, podpoříte tak existenci drobných hospodářů, jejichž práce má ve velké většině pozitivní vliv na okolní přírodu a krajinu.
Navíc nákup přímo od zemědělce je výhodný z několika dalších důvodů. Produkt přímo z farmy je nejčerstvější možnou potravinou, vyrobenou (sklizenou) těsně před nákupem. Nehrozí tedy nedozrálost, nebo naopak přezrálost ovoce zeleniny.
U produktů ekologického zemědělství je zaručeno, že neobsahují žádné cizorodé chemické látky a zbytky pesticidů, které by do nich byly záměrně vnášeny (např. při zemědělské prvovýrobě – postřiky pesticidy a dalšími látkami na ochranu rostlin či při zpracování – využitím chemických látek usnadňujících zpracování či látek, díky nimž vypadají potraviny „lépe“).
Napsali jsme: Proč jsou biopotraviny drahé?
Jakou mám záruku, že je obsah bedýnky skutečně bio?
Cílem je, aby spotřebitel zemědělce, od kterého nakupuje, znal a znal místo a způsob, jak pracuje, a jeden druhému důvěřoval. V takovém případě je záruka založena na vzájemné důvěře. Nicméně pokud zemědělec své produkty deklaruje jako bio, měl by bez problémů být schopen doložit tuto skutečnost certifikátem o původu biopotraviny vydaný příslušnou kontrolní organizací ekologického zemědělství, která kontroluje, že daný farmář skutečně hospodaří v souladu s pravidly ekozemědělství. Pokud jde o bedýnky zprostředkované třetí osobou, záruku vám může poskytnout pouze výše uvedený certifikát.
Co mám udělat, když bych chtěla dostávat vlastní bedýnku?
Můžete se buď zkusit zapojit do některého z existujících systémů ve vašem okolí, nebo si založit vlastní skupinu.
Co když v okolí není žádný bedýnkový systém? Můžu ho sama založit?
Na bedýnkování je zajímavá jejich neformálnost a „partyzánský“ přístup, takže založit si odběrové místo může každý. Vlastně budete nakupovat „přímo na farmě“ s tím, že dopravu si zajistíte sami, nebo se domluvíte na přepravě s farmářem.
K založení vlastního odběrného místa jsou třeba 4 základní věci
- Zemědělec, který je ochoten dodávat
- Skupinu osob, která je ochotna odebírat
- Prostor kde je možné zásilky přebírat
- Osobu iniciátora, který vše rozjede
Co bedýnky obvykle obsahují? Liší se jejich obsah?
To velmi záleží na tom, o jaký druh bedýnky se jedná. Pokud bedýnky vytváří nějaký prostředník, většinou vybírá od několika dodavatelů nejrozmanitější druhy ovoce a zeleniny a bedýnka pak může být pokaždé jiná, čemuž také odpovídá vyšší cena (práce zprostředkovatele, sestavovatele bedýnky).
Pokud se jedná o systém podpory jednoho farmáře, bývá bedýnka méně rozmanitá (spotřebitel dostává to, co v dané oblasti právě dozrává), i když samozřejmě záleží na tom, jak rozmanitou má daný zemědělec produkci, a také na tom, jak se spotřebitelé se zemědělcem před zahájením sezony domluví.
Z naší zkušenosti jednoho bedýnkového systému vyplývá, že většinou bývá obsahem základ (brambory, cibule, mrkev, petržel) a nadstavba (tzn. dle období – brokolice, saláty, rajčata, papriky, kedlubny, meruňky, švestky, jablka, hrušky, třešně, mangold, cukety, dýně, atd.). Ale velmi záleží na okolnostech, například našemu zemědělci se letos nadměrně urodilo zelí, takže máme každý doma mnoho sklenic sterilovaného zelí, a každý den zelnou polévku se zelnými karbanátky. Je to vždy trochu dobrodružství, co v bedýnce bude. Člověk nemusí vymýšlet, co bude večer vařit, obsah bedýnky mu to většinou předurčí, což samozřejmě někomu vyhovovat nemusí, jinému může.
Jan Valeška (29) vystudoval obor Sociální a kulturní ekologie na Fakultě humanitních studií Univerzity Karlovy v Praze. Nyní pracuje jako ředitel kanceláře nevládní organizace PRO-BIO liga, která se věnuje vzdělání, výchovou a osvětou v oblasti udržitelné spotřeby. Sám o sobě říká, že je idealista, který doufá, že šetrným individuálním jednáním lze změnit svět nebo jej alespoň nezničit.
ČLÁNKY DO MAILU